Zpravodajské informace jsou velmi důležitou částí bitev. Pokud víte, co má váš nepřítel v plánu, můžete zvítězit i proti mnohem početnějším silám.
Americké letadlové lodi se ukázaly jako nejdůležitější plavidla budoucích námořních bitev, ponorky okamžitě značně eliminovaly japonské možnosti lodní dopravy. O důležitosti mít pro válečné účely dost paliva netřeba snad ani hovořit. Japonsko reagovalo hlavně na existenci amerických letadlových lodí, proto připravilo plán – chtělo Spojené státy znovu citelně zasáhnout a minimálně část jeho letadlových lodí zničit.
Japonci chtěli Midway obsadit
Plánem byl útok na atol Midway, což je malé území mezi Havají a tehdy Japonskem zabranými územími. Hlavní velitel loďstva Isoroku Jamamoto na tento útok připravil flotilu složenou ze čtyř letadlových lodí, několik lodí bitevních a křižníků a invazní plavidla, která měla ostrov zabrat. Navíc na stejnou dobu jako na Midway byl naplánovaný i útok na Aleutské ostrovy na severu. Ovšem kvůli předchozím ztrátám s sebou Japonci k Midway nevzali dvě další velké letadlové lodě, a navíc celý útočný svaz rozdělili.
Jamamoto udělal při plánování útoku na Midway několik chyb. Evidentně se nepoučil v bitvě v Korálovém moři, která se udála v květnu 1942. Japonci měli v plánu dopravit invazní vojska na jih Nové Guineji, ale do cesty se jim postavily americké letadlové lodě. Střetnutí skončilo nerozhodně, ale ukázalo odhodlanost a schopnost USA bojovat. Navíc při střetu byla poškozena americká letadlová loď Yorktown a japonské velení předpokládalo, že bude v opravě. Ovšem Američané ji stihli do začátku bojů o Midway opravit a připravit.
Co nemohl Jamamoto vědět, byla skutečnost, že Američané o jeho plánech vědí. Jejich kryptografům se povedlo rozluštit části hlavního japonského námořního kódu (Američany označovaného JN-25b) a Američané věděli, že se chystá nějaká akce na začátek června 1942. Věděli tak i o taktice rozdrobení japonských sil pro údajné zmatení nepřítele a pochopili, že Japonci americkou armádu a námořní sílu velmi podceňují, že trpí takzvanou „nemocí vítězství“.
Fintou s falešnou zprávou otevřenou řečí o problémech s vodou na ostrově si teorii, že cílem útoku bude Midway, nakonec ověřili. Americké síly sice byly slabší než japonské, k útoku na Midway vyčleněné útočné svazy ale měli nakonec k dispozici alespoň tři letadlové lodě a letectvo na ostrově. Nepřítel věděl jen o dvou letadlových lodích a obranyschopnost ostrova Midway velice podceňoval. Američané především věděli, co nepřítel chystá, a místo japonského překvapení mohli naplánovat překvapení své.
První útok Američanům nevyšel
Američané, jak se dalo, posílili i letecké síly na Midway, své předsunuté ponorkové a letecké základně v Tichomoří, kde měli nakonec k dispozici celkem 126 letadel. Měli však po ruce kromě pouhých sedmi stíhaček F4F Wildcat jen 21 stíhaček Buffalo F2A, které již byly zastaralé a na nová Zera naprosto nestačily. Vyslali také mnoho průzkumných letounů s cílem zjistit, kde se japonské lodi nacházejí, aby mohli zaútočit jako první.
První kontakt se podařil již 3. června, kdy průzkum našel invazní flotilu s transportními plavidly. Ale útok bombardérů B-17 z velké výšky a torpédový útok tehdy zcela nových čtyř bombardérů B-26 jim nezpůsobil žádné škody. Dvě lehké doprovodné letadlové lodi na obranu konvoje stačily. Zoufale ale pak Japoncům chyběly při obraně útočné skupiny japonských letadlových lodí, které už byly daleko, mimo dolet jejich letadel.
Velitel útočné skupiny japonských letadlových lodí Čúiči Nagumo nařídil 4. června ve 4:30 ráno letecký útok na Midway. Také vyslal několik průzkumných letounů pátrat po amerických silách. Nepřítele ale jako první krátce po 5:30 objevili Američané. Z Midway odstartovala letadla, aby na něj zaútočila. Po nějaké době byl ostrov vystaven náporu japonských leteckých sil.
Útok amerických letadel na japonské lodi nebyl úspěšný, ale nedařilo se ani Japoncům. Z hlášení letců vyplývalo, že mnohá obranná zařízení na ostrově nebyla zničena, a i když z 21 stíhaček Buffalo bylo sestřeleno plných 17, protivzdušná obrana ostrova stále fungovala. Japoncům bylo jasné, že bude potřeba druhý útok. Nagumo se proto rozhodl, že nechá letadla, která si držel v záloze pro případ objevení amerických letadlových lodí, přezbrojit k útoku na pozemní cíle. Toto přezbrojení probíhalo na palubě letadlových lodí ve velkém spěchu, a ta tak byla plná pum a paliva.
Opětovné přezbrojení
Zhruba po půl hodině ale jeden z japonských průzkumných letounů konečně našel americké letadlové lodi. V tu chvíli si Nagumo uvědomil svůj omyl a vydal rozkaz, aby se letadla opět začala přezbrojovat k útoku na letadlové lodi. Protože Japonci byli zvyklí útočit ve velkých skupinách, čekal s pokynem ke startu, až budou připravena všechna letadla. V té době ale už byly americké formace z letadlových lodí na cestě, aby nepřítele napadly.
Američané naopak nečekali a útočili ve vlnách podle toho, jak se jim podařilo odstartovat a jak byli rychlí. Jako první k letadlovým lodím dorazily skupiny torpédových bombardérů. Ty neměly stíhací ochranu a narazily na japonskou obranu a stíhačky Zero, které hlídkovaly kolem svazu. Utrpěly prakticky absolutní ztráty a v útoku nebyly úspěšné.
Útok měl ale několik zásadních dopadů. Japonce rozptýlil. Jejich stíhací letouny vyklesaly při odrážení útoku amerických letounů do nízké výšky, v níž torpédové letouny útočí. Mnohým kvůli předchozím bojům navíc docházelo palivo a přistát a doplnit je nebylo možné, paluby japonských letadlových lodí byly plné připravovaných útočných letadel. Posádky letadlových lodí byly zaneprázdněny přípravou letadel k útoku na objevený americký operační svaz.
Japonské lodě jdou ke dnu
Vše se nahromadilo zrovna v době, kdy nad japonské nosiče dorazily americké střemhlavé bombardéry. Japonce zaskočily a podařilo se jim zasáhnout tři letadlové lodi. Letouny, munice a palivo na jejich palubách začaly okamžitě hořet a explodovat. Plavidla byla tak poškozená, že se začala vzápětí potápět.
Jediná akceschopná letadlová loď Hiryu nakonec vyslala svá letadla k útoku na americké síly. Podařilo se jim opakovaně zaútočit na americký Yorktown, jenž vážně poškodily. Ovšem další vlna amerických útoků nakonec dostihla i poslední japonskou letadlovou loď a také ji poslala ke dnu. Nagumo ještě doufal v možnost, že by mohl americké síly dostat pod hlavně svých křižníků a bitevních lodí, ale Američané se stáhli do bezpečné vzdálenosti.
Spojenci se pokoušeli těžce poškozený Yorktown zachránit a po likvidaci požárů ho ve vleku za oceánským remorkérem USS Vireo dopravit k opravám do Pearl Harboru. Lodě ale nakonec zastihla japonská ponorka I-168 a vypálila na ně svá torpéda, zasáhla a potopila záchranný torpédoborec USS Hammann i vyhořelou letadlovou loď, již tak poslala také ke dnu.
I přes tuto ztrátu byla bitva jednoznačným americkým vítězstvím a připravila Japonsko o možnost provádět útočné operace. Země již nebyla schopna tyto ztráty nahradit, a to jak v technice, tak v živé síle. V USA naopak běžela rozsáhlá a stále se zrychlující výroba nových plavidel a masivní výcvik nových pilotů a námořníků. To umožnilo Američanům za krátkou dobu docílit velké materiální i početní převahy a začít útoky na japonské síly.
Jaké byly největší chyby japonského velení a jak jim šlo zabránit?
Zdroj: History
Výcvik a cvičení
|
PŘEČTENÍ: 12345
Události
|
PŘEČTENÍ: 11575
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 10471
