Spojené státy válečné: USA jsou od svého vzniku prakticky neustále ve válce, pro mnoho konfliktů lze těžko hledat oprávněnost

Přestože americká vojska vstoupila od roku 1776 do války mnohokrát, oficiálně vyhlásil Kongres válku pouze jedenáctkrát, a to během pěti různých válečných konfliktů.

i Zdroj fotografie: U.S. federal government / Public Domain
                   

Ústava dává Kongresu výhradní pravomoc vyhlásit válku. Ta však byla v historii země vyhlášena pouze jedenáctkrát, a to během pěti různých konfliktů, včetně prvního vyhlášení války Velké Británii v roce 1812. V některých případech bylo navíc hlasování dosti těsné, což odhalilo rozpory v názoru na to, zda by měla země do válek vůbec jít. Od konce druhé světové války pak byly schváleny pouze rezoluce opravňující k použití vojenské síly, a to i přes to, že v druhé polovině minulého století vedly Spojené státy jedny ze svých vůbec nejdelších válečných konfliktů.  

Nemilosrdné indiánské války

Indiánské války byly vleklou sérií konfliktů mezi původními obyvateli Ameriky a bílými evropskými osadníky o nárok na půdu a přírodní zdroje na Západě. Od chvíle, kdy angličtí kolonisté dorazili v roce 1607 do Jamestownu ve Virginii, měli s indiány, kteří na této půdě prosperovali již po tisíce let, velmi špatné vztahy. Původní obyvatelé byli roztroušeni po celé Severní Americe ve stovkách různých kmenů.

Zveřejnil(a) Don Troiani Historical Artist dne Čtvrtek 20. května 2021

Od roku 1622 do konce 19. století pak probíhala mezi indiány a americkými osadníky řada válek známých jako americko-indiánské války. Mnohé z těchto bitev byly důsledkem tvrdého odporu indiánů proti zavedení systému rezervací a opakovaných pokusů americké armády a bílých osadníků o násilný odsun původních obyvatel Ameriky z jejich kmenových území.

Vyhlášení války Velké Británii 17. června 1812

Na rozdíl od deklarací, jež následovaly v dalších desetiletích a byly ve většině případů přijaty jednomyslně nebo téměř jednomyslně, hlasování o to, zda má USA vyhlásit válku Velké Británii, bylo velmi rozporuplné. Senát přijal rezoluci v poměru hlasů 19:13 a Sněmovna reprezentantů ji schválila s poměrem hlasů 79:49, přičemž podle kanceláře Sněmovny reprezentantů se proti ní postavily převážně státy ze severovýchodu. Válka trvala dva a půl roku a skončila podpisem Gentské smlouvy dne 24. prosince 1814.

Deklarace války Mexiku 12. května roku 1846

V roce 1846 vpadly americké jednotky na území Mexika v důsledku expanzionistických nároků Spojených států, jejichž prvním krokem bylo vytvoření Texaské republiky v roce 1836, kdy se oddělila od mexického státu Coahuila. Dalšími podněty pro zahájení válečného konfliktu byly například vpád americké armády do oblasti mezi řekami Nueces a Bravo a požadavky mexické vlády na náhradu škody způsobených Texaské republice během války za nezávislost.

Zveřejnil(a) American Experience | PBS dne Pátek 10. května 2013

V roce 1847 se Američané vylodili ve Veracruzu a dobyli mexické hlavní město, načež byla mexická vláda v roce 1848 donucena podepsat smlouvu z Guadalupe Hidalgo, díky níž Spojené státy anektovaly mexická území Alta California, Nové Mexiko a Texas, jež dnes tvoří státy Kalifornie, Nové Mexiko, Arizonu, Nevadu, Utah, Colorado a část Wyomingu.

Španělsko-americká válka

Španělsko-americká válka byl konflikt mezi Spojenými státy a Španělskem v roce 1898, který ukončil španělskou koloniální nadvládu v Americe. Díky němu získaly Spojené státy území v západním Pacifiku a Latinské Americe. Válka byla vyhlášena v důsledku bojů Kuby za nezávislost na Španělsku, které začaly v únoru 1895. Po zničení americké bitevní lodi USS Maine v roce 1898 se veškerá americká pozornost zaměřila právě na Kubu.

Zveřejnil(a) Naval Station Guantanamo Bay, Cuba dne Středa 23. února 2022

Španělská koloniální vláda, ve snaze uklidnit Spojené státy, přistoupila na dva kroky, které požadoval americký prezident McKinley. Ukončila politiku nuceného přesidlování a kubánským povstalcům nabídla možnost jednání. Na jakékoliv dohody či ústupky již bylo však pozdě a povstalci příměří odmítli. Madrid se proto obrátil na evropské mocnosti s žádostí o pomoc. Jejich žádost však byla zamítnuta a evropské státy se shodly na tom, že by Španělsko mělo ustoupit. Americký Kongres vydal usnesení, kterým deklaroval právo Kuby na nezávislost.

Spojené státy požadovaly stažení španělských ozbrojených sil z ostrova a prezident William McKinley schválil k zajištění tohoto stažení použití vojenské síly, přičemž se zřekl jakéhokoli záměru anektovat Kubu. Španělsko vyhlásilo Spojeným státům válku 24. dubna a dne 25. dubna následovalo vyhlášení války ze strany USA, které bylo provedeno se zpětnou platností k 21. dubnu.

První světová válka

Dne 2. dubna 1917 předstoupil prezident Woodrow Wilson před společné zasedání Kongresu a požádal o vyhlášení války Německu. Jako důvody pro vyhlášení války uvedl Wilson porušení závazku Německa pozastavit ponorkovou válku v severním Atlantiku a Středozemním moři. Dále také pokusy Německa zlákat Mexiko do spojenectví proti Spojeným státům.

Obnovení ponorkových útoků ze strany Německa na obchodní a osobní lodě v roce 1917 se stalo hlavním motivem Wilsonova rozhodnutí vést Spojené státy do první světové války. Dne 4. dubna 1917 americký Senát odhlasoval veškerá opatření k vyhlášení války Německu, která byla o dva dny později schválena Sněmovnou reprezentantů. Deklarace války Rakousku-Uhersku pak byla schválena dne 7. prosince 1917.

Vyhlášení války Japonsku v roce 1941

Dne 7. prosince 1941 zaútočilo Japonsko na havajský přístav Pearl Harbor. Při nečekaném útoku přišlo o život 2 500 amerických vojáků. Následujícího dne, krátce po poledni, promluvil prezident Franklin D. Roosevelt k šokovaným členům Kongresu, načež Kongres vyhlásil Japonsku válku s poměrem hlasů 82:0 v Senátu a téměř jednomyslně, 388:1, ve Sněmovně reprezentantů.

Zveřejnil(a) HISTORY dne Úterý 7. prosince 2021

Dne 11. prosince 1941 pak vyhlásily Spojené státy válku Itálii. Vyhlášení války Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku bylo schváleno 4. června roku 1942. Druhá světová válka se stala poslední válkou, v níž Spojené státy oficiálně vyhlásily nepříteli válku. Německo vstoupilo po útoku na Pearl Harbor do konfliktu s USA samo.

Pochybnosti nevyhlášených konfliktů

Od konce druhé světové války přišlo ve válečných konfliktech o život více než 100 000 Američanů a statisíce byly zraněny, Kongres však válku nevyhlásil. Válka je popisována různými eufemismy, mladí muži, kteří padli v hluboké Vietnamské džungli, kteří se postavili smrtícími mrazu v Koreji či ti, kteří se účastnili invaze do Afghánistánu nebo Iráku, avšak nebyli vyzbrojeni slušivými odznaky, nýbrž samopaly. V těchto případech sice nebyla válka oficiálně vyhlášena, Kongres však zmocnil prezidenta k použití vojenské síly, čímž byly principy ústavy zachovány alespoň částečně.

Zveřejnil(a) National Museum of the Marine Corps dne Pondělí 6. dubna 2015

Například při zahájení korejské války prezident Harry Truman skutečně požádal o povolení mezinárodní orgán, a to Organizaci spojených národů. Ovšem některá další usnesení, například rezoluce o Tonkinském zálivu či o zbraních hromadného ničení v Iráku, byla přijata za dosti pochybných okolností. Za posledních 50 let snad neuplynul rok, kdy by americká armáda nebyla vyslána do nevyhlášených válek po celém světě.

Které konflikty USA byly čistě expanzionistické?

Zdroj: History, Wikipedia

Diskuze Vstoupit do diskuze
74 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Poláci jsou na Čechy už vážně naštvaní: V obchodech mají kvůli nim prázdné regály
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Experimentální zbraň 2. sv. války: Pekelné kolo bylo tak nebezpečné, že raději skončilo už ve fázi testování
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Potraviny, které přirozeně překonají únavu aneb Energie na celý den a prospěšné látky k tomu
adbz.cz
adbz.cz
Skvrny od oleje a paliva je potřeba odstranit co nejdřív. Dají se vyčistit i bez námahy