Nacisté přesně nevěděli, kde k útoku spojenců dojde. To ovlivnilo celou jejich případu a následné boje při vylodění v Normandii.
Od spojeneckého vylodění v Normandii již uplynulo více než 70 let. Při této akci bylo v červnu roku 1944 nacistické Německo odsouzeno k záhubě, když ho obklíčila obrovská armáda spojenců. Ruské armádní jednotky postupovaly z východu, americké a anglické naopak ze západu. Mezitím, co Němci čelili nepřetržitým útokům, americké bombardéry ničily nacistické klíčové továrny a města. S dostatečným časovým odstupem se dá nyní polemizovat, jestli mohla tato válečná akce dopadnout jinak.
Den D by mohl vypadat jinak, kdyby němci odhalili místo invaze
Nacistické Německo už nějakou dobu před invazí vědělo, že se chystá nějaký útok. Hitler dokonce přesunul své tankové divize z východu na západ, kde si myslel, že nastane útok. Spojenci však útok plánovali dlouho a promyšleně. Již dříve se snažili pomocí různých triků zmást Hitlera, aby nevěděl, kde přesně k invazi dojde.
Velkou výhodou spojenců bylo ovládnutí námořního prostoru, díky kterému si mohli libovolně vybírat, z jakého místa podniknou útočnou operaci a zároveň nacisté museli být připravení na útok z kteréhokoliv místa ve Francii, Belgii, nebo Nizozemsku. Normandie byla jednou z možností, avšak pravděpodobnější se zdál útok z oblasti Pas-de-Calais, která se nachází jen kousek od kanálu La Manche. Němci proto udržovali značnou část svého vojka právě v této oblasti v domnění, že právě zde nastane invaze.
Toho využili spojenci, kteří ještě posilnili zmatení nacistů svou falešnou armádou. Ve výsledku se Němci plně soustředili na invazi v okolí Calais a na pravém místě invaze ponechali málo vojenských sil. Kdyby však němci věděli, že k útoku dojde v Normandii, plně by soustředili své vojsko právě na toto místo a celý boj by mohl vypadat úplně jinak. S největší pravděpodobností by nacistické Německo i tak utrpělo porážku, ale bitva by vypadala jinak.
Německo mohlo podniknout rychlý tankový protiútok
Přestože se spojencům podařilo na pláži překonat přichystané pasti a minová pole, jejich nejzranitelnější čas byl právě v okamžiku vylodění. V té chvíli totiž neměli na rozdíl od nacistů k dispozici takovou tankovou a dělostřeleckou sílu. Kdyby tedy Němci použili již zmiňovanou techniku a především dělostřelectvo, mohli značně oslabit spojence. Hitler a jeho generálové sice měli dostatečný počet obrněných divizí, ale nemohli se domluvit, kam je všechny umístit, protože nevěděli přesné místo invaze.
Celá invaze závisela na počasí
Generál Eisenhower neměl největší strach z Hitlera, ale z počasí, které bude v den plánované akce. Bouřlivé počasí by totiž mohlo znamenat zaplavení lodí na pláži a následný neúspěch. Z toho důvodu se také invaze nekonala v původním datu, tedy 5. června, ale až o den později. Eisenhower měl speciálně určené meteorology, kteří mu přesně předpovídali počasí a s ním i vhodný don pro vylodění. Kdyby jejich předpověď selhala, mohla celá invaze dopadnout úplně jinak.
Proč němci nepoužili jedovatý plyn hromadného ničení?
Dlouho se spekulovalo, proč nebyly při druhé světové válce použity chemické a biologické zbraně. Těsně před rozpadem Třetí říše se však zdálo, že budou tyto zbraně povolány do boje. Skutečným faktem je, že se Hitler obával, že v případě použití těchto zbraní, udělají spojenci stejný krok. V obavě, že by mohli mít jeho protivníci ještě účinnější zbraně, se rozhodl je nepoužít. Jeho plyn sarin byl přitom daleko účinnější než spojenecké chemické zbraně, to však Hitler nevěděl.