Před 80 lety začala hvězdná část kariéry maršála Montgomeryho. V mnoha situacích se vyznamenal, ale také selhal

Vrchní velitel má zásadní úlohu v tom, jak si jeho vojáci vedou na bitevním poli. Musí umět nejen plánovat, ale podřízení v něj musí věřit a mít dobrou morálku.

i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
                   

Před 80 lety nastal jeden ze zásadních zlomů na bojištích v severní Africe, jenž měl vliv na mnoho událostí tohoto konfliktu. Německý Afrikakorps s velitelem Erwinem Rommelem se v srpnu 1942 zdál být na vrcholu. Stál u El Alameinu a britským vojskům se ho jen podařilo zastavit. Avšak v tu dobu se do jejich čela postavil Bernard Montgomery. Pozdější maršál, který dokázal vývoj bojů na severu Afriky otočit, je považován za jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců druhé světové války.

Schopný taktik a organizátor

Od svých předchůdců, kteří se snažili Rommela v předchozích obdobích porazit, se v mnohém lišil. Již v minulosti prokázal, že se nejen nebojí a je schopen mnoha hrdinských činů pod palbou, ale také je vynikající taktik a organizátor. Záleželo mu na morálce jeho vojáků, i když na jednu stranu mu bývalo vyčítáno, jaká je primadona. Každopádně chodil mezi vojáky, mluvil s nimi, povzbuzoval je, zároveň dbal na disciplínu a na to, aby bylo dost všeho na ofenzívu proti Rommelovi, kterého mnozí považovali za neporazitelného.

Montgomery rozhodně nepatřil mezi důstojníky, kteří by se báli boje. Když jako poručík v roce 1914 skončil na západní frontě, vyznamenal se v bojích a byl těžce raněn. Jeho vojenská kariéra neskončila, ale sloužil na různých místech ve štábech a získával potřebné zkušenosti. Po válce z armády neodešel, sloužil třeba v Irsku, byl v Indii, a tak stoupal po hodnostním žebříčku. Na začátku druhé světové války stanul v čele 3. divize a byl přesunut do Francie.

iZdroj fotografie: Thomas Keith Aitken / Public Domain
Montgomery (vlevo) a Winston Churchill (s holí) v roce 1918

Divize díky jeho pečlivosti patřila mezi nejlépe vycvičené jednotky. Když Němci zahájili útok na Francii a prorazili, výcvik se zúročil při ústupu, který probíhal velmi profesionálně. Téměř neporušená divize se nakonec z Dunkerku vrátila do Velké Británie. Kvůli smrti generála Gotta byl Montgomery nakonec v roce 1942 jmenován velitelem 8. armády a připadla mu role utkat se s Liškou pouště.

Důležité bylo shromáždit dost sil

Na boj se připravoval s příslovečnou pečlivostí, jež mu některými byla vyčítána. Ale chtěl si být jistý, že jeho vojska budou mít jasnou převahu a dostatek zásob, aby se neopakovala situace jeho předchůdců, které Rommel po jejich počátečním úspěšném postupu nakonec porazil a zahnal zpět. Montgomery bitvu u El Alameinu vyhrál a postupoval severem Afriky, kde se spojil s vylodivšími se Američany, a německá vojska následně porazil.

Jeho armáda se pak podílela na vyloděních v Itálii, ale na začátku roku 1944 byl povolán, aby se účastnil vylodění v Normandii. Ačkoli se některým, především americkým, velitelům s Montgomerym obtížně pracovalo, protože jej považovali za arogantního a netaktního, byl jmenován velitelem pozemních sil při invazi. Proti němu zde stál opět Erwin Rommel. Zde přišel s plánem na porážku německých vojsk, jenž spočíval v obsazení důležitého města Caen. To se mu však nepovedlo, nakonec prorazily americké divize, což ale umožnilo vázání německých tanků u Caen.

iZdroj fotografie: No 5 Army Film & Photographic Unit / Public Domain
Maršál Montgomery (vpravo) s americkými generály –⁠ Patton (vlevo) a Bradley

Market Garden byl katastrofa

Velení pozemních sil později převzal Eisenhower, což Montgomery těžce nesl. Zůstal v čele 21. skupiny armád, kterou tvořily hlavně britské a kanadské útvary, a získal hodnost polního maršála. Podařilo se mu nakonec Eisenhowera přesvědčit, aby v září 1944 povolil velký výpad za pomoci nasazení výsadkových jednotek. Ty měly podle plánu Market Garden obsadit klíčové mosty v Nizozemsku. Plán byl příliš ambiciózní, navíc neměl dostatečnou podporu Američanů, a tak skončil katastrofou, především pro výsadek u Arnhemu.

Britským jednotkám velel do konce války, kdy jeho jednotky nakonec vstoupily i do Dánska, ale období je proslulé spory s některými americkými protějšky, především jeho rivalita s americkým generálem Pattonem je příslovečná. Po válce sloužil v britské armádě a nakonec na velitelství NATO jako zástupce hlavního velitele. Do důchodu odešel v roce 1958 a zemřel v roce 1976 ve věku 88 let. Byl za své zásluhy povýšen i do šlechtického stavu jako 1. vikomt z El Alameinu.

Jak hodnotíte zásluhy a povahu maršála Montgomeryho?

Zdroj: Autorský článek Víta Lukáše

Diskuze Vstoupit do diskuze
56 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Rusko se našich nových tanků od Německa nebojí, protože jsou z 90. let. Je fakt, že naší šanci na obranu nijak nezvýší
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Rizikem cystitidy (zánětu močového měchýře) je rozšíření infekce do ledvin: Tipy na prevenci a léčbu
adbz.cz
adbz.cz
Naše babičky myly skleničky octem a rýží. Tak se dají vyčistit i úzké nádoby a veškeré sklo se bude lesknout