Před 80 lety začala hvězdná část kariéry maršála Montgomeryho. V mnoha situacích se vyznamenal, ale také selhal

Vrchní velitel má zásadní úlohu v tom, jak si jeho vojáci vedou na bitevním poli. Musí umět nejen plánovat, ale podřízení v něj musí věřit a mít dobrou morálku.

i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
                   

Před 80 lety nastal jeden ze zásadních zlomů na bojištích v severní Africe, jenž měl vliv na mnoho událostí tohoto konfliktu. Německý Afrikakorps s velitelem Erwinem Rommelem se v srpnu 1942 zdál být na vrcholu. Stál u El Alameinu a britským vojskům se ho jen podařilo zastavit. Avšak v tu dobu se do jejich čela postavil Bernard Montgomery. Pozdější maršál, který dokázal vývoj bojů na severu Afriky otočit, je považován za jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců druhé světové války.

Schopný taktik a organizátor

Od svých předchůdců, kteří se snažili Rommela v předchozích obdobích porazit, se v mnohém lišil. Již v minulosti prokázal, že se nejen nebojí a je schopen mnoha hrdinských činů pod palbou, ale také je vynikající taktik a organizátor. Záleželo mu na morálce jeho vojáků, i když na jednu stranu mu bývalo vyčítáno, jaká je primadona. Každopádně chodil mezi vojáky, mluvil s nimi, povzbuzoval je, zároveň dbal na disciplínu a na to, aby bylo dost všeho na ofenzívu proti Rommelovi, kterého mnozí považovali za neporazitelného.

Montgomery rozhodně nepatřil mezi důstojníky, kteří by se báli boje. Když jako poručík v roce 1914 skončil na západní frontě, vyznamenal se v bojích a byl těžce raněn. Jeho vojenská kariéra neskončila, ale sloužil na různých místech ve štábech a získával potřebné zkušenosti. Po válce z armády neodešel, sloužil třeba v Irsku, byl v Indii, a tak stoupal po hodnostním žebříčku. Na začátku druhé světové války stanul v čele 3. divize a byl přesunut do Francie.

iZdroj fotografie: Thomas Keith Aitken / Public Domain
Montgomery (vlevo) a Winston Churchill (s holí) v roce 1918

Divize díky jeho pečlivosti patřila mezi nejlépe vycvičené jednotky. Když Němci zahájili útok na Francii a prorazili, výcvik se zúročil při ústupu, který probíhal velmi profesionálně. Téměř neporušená divize se nakonec z Dunkerku vrátila do Velké Británie. Kvůli smrti generála Gotta byl Montgomery nakonec v roce 1942 jmenován velitelem 8. armády a připadla mu role utkat se s Liškou pouště.

Důležité bylo shromáždit dost sil

Na boj se připravoval s příslovečnou pečlivostí, jež mu některými byla vyčítána. Ale chtěl si být jistý, že jeho vojska budou mít jasnou převahu a dostatek zásob, aby se neopakovala situace jeho předchůdců, které Rommel po jejich počátečním úspěšném postupu nakonec porazil a zahnal zpět. Montgomery bitvu u El Alameinu vyhrál a postupoval severem Afriky, kde se spojil s vylodivšími se Američany, a německá vojska následně porazil.

Jeho armáda se pak podílela na vyloděních v Itálii, ale na začátku roku 1944 byl povolán, aby se účastnil vylodění v Normandii. Ačkoli se některým, především americkým, velitelům s Montgomerym obtížně pracovalo, protože jej považovali za arogantního a netaktního, byl jmenován velitelem pozemních sil při invazi. Proti němu zde stál opět Erwin Rommel. Zde přišel s plánem na porážku německých vojsk, jenž spočíval v obsazení důležitého města Caen. To se mu však nepovedlo, nakonec prorazily americké divize, což ale umožnilo vázání německých tanků u Caen.

iZdroj fotografie: No 5 Army Film & Photographic Unit / Public Domain
Maršál Montgomery (vpravo) s americkými generály –⁠ Patton (vlevo) a Bradley

Market Garden byl katastrofa

Velení pozemních sil později převzal Eisenhower, což Montgomery těžce nesl. Zůstal v čele 21. skupiny armád, kterou tvořily hlavně britské a kanadské útvary, a získal hodnost polního maršála. Podařilo se mu nakonec Eisenhowera přesvědčit, aby v září 1944 povolil velký výpad za pomoci nasazení výsadkových jednotek. Ty měly podle plánu Market Garden obsadit klíčové mosty v Nizozemsku. Plán byl příliš ambiciózní, navíc neměl dostatečnou podporu Američanů, a tak skončil katastrofou, především pro výsadek u Arnhemu.

Britským jednotkám velel do konce války, kdy jeho jednotky nakonec vstoupily i do Dánska, ale období je proslulé spory s některými americkými protějšky, především jeho rivalita s americkým generálem Pattonem je příslovečná. Po válce sloužil v britské armádě a nakonec na velitelství NATO jako zástupce hlavního velitele. Do důchodu odešel v roce 1958 a zemřel v roce 1976 ve věku 88 let. Byl za své zásluhy povýšen i do šlechtického stavu jako 1. vikomt z El Alameinu.

Jak hodnotíte zásluhy a povahu maršála Montgomeryho?

Zdroj: Autorský článek Víta Lukáše

Diskuze Vstoupit do diskuze
104 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Letní dovolená se letos Čechům prodraží. Ceny pohonných hmot jdou totiž opět nahoru
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Jaký je původ tajemného Čupakabry: Někteří zastávají teorii, že jde o výsledek mimozemského genetického inženýrství
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
I obyčejné oregano má co nabídnout, má antibakteriální a protizánětlivé účinky
adbz.cz
adbz.cz
Dům z 19. století chtěli rozšířit bez většího zásahu. Architekti úkol splnili, aniž by narušili původní atmosféru