Na Moravském poli zemřel český král Přemysl Otakar II. Se svojí rozpínavostí nakonec narazil

Středověké bitvy mohly být neobyčejně tvrdé a často v nich proti sobě stály desetitisíce bojovníků. K tomu, aby někdo prohrál, stačila i jediná chyba či chytrý tah nepřítele.

i Zdroj fotografie: Anton Petter / Public Domain
                   

Český král Přemysl Otakar II. byl panovníkem, který se neustále snažil rozšiřovat území, kterému vládl. Soudobě se Evropě hospodářsky dařilo a ačkoli ne vše, co by chtěl, nakonec získal, svá panství rozšířil především směrem do Rakouska. Nakonec se z něho stal nejspíše nejmocnější muž ve střední Evropě. Začal toužit po něčem víc a tím byla koruna Svaté říše římské.

Spor o římskou korunu

Zde ale narazil na schopného soupeře. Tím byl Rudolf I. Habsburský, který se nakonec v roce 1273 stal i římskoněmeckým králem. To vyústilo v rozsáhlou diplomatickou bitvu, během které se oba muži snažili na svoji stranu získat co nejvíce spojenců. Volba Rudolfa ale byla nakonec potvrzena. Spojenci Rudolfa zaútočili i na panství Přemysla Otakara II. hlavně v oblasti dnešního Rakouska a místní šlechta se k nim přidala. V listopadu 1276 s Rudolfem uzavřel mír, ale o svá panství v Rakousku přišel.

iZdroj fotografie: Uživatel GiMa38 / Creative Commons / CC BY-SA
Přemysl Otakar II. na Prašné bráně

To nebylo jediné. V Čechách se proti němu začali bouřit někteří mocní šlechtici. Jednalo se především o Vítkovce, kteří vládli na českokrumlovském panství. Králi nedokázali zapomenout, že se na jihu Čech snažil omezit jejich moc, založil třeba České Budějovice nebo klášter Zlatá koruna. S jejich rebelií se vypořádal, ale Vítkovci stále zůstávali v opozici a nemohl tak počítat s jejich pomocí v konfliktech se svým soupeřem.

Na stranu Rudolfa se přidaly Uhry

Velmi ji potřeboval. Habsburkové v té době nebyli ještě mocným rodem, na stranu Rudolfa se totiž přidal mladý uherský král Ladislav IV. Kumán. V létě 1278 obě strany sestavily vojska a vydaly se proti sobě. Armády disponovaly přibližně 25 tisíci vojáků každá. Lišily se v tom, že české vojsko spoléhalo hlavně na těžkou jízdu, to habsburské více na lehkou. Po několika menších šarvátkách proti sobě hlavní síly stanuly 26. srpna u Suchých Krůt/Dürnkrut v oblasti zvané Moravské pole.

iZdroj fotografie: Michal Maňas / Creative Commons / CC BY
Rudolf I. Habsburský v Kapli svatého Jeronýma v Olomouci

Rudolf měl využít toho, že část vojska českého krále se vydala pro zásoby a zaútočil na pravé křídlo. Pak se do sebe pustily středy obou formací vedené králi. V jednu chvíli se mohlo vítězství málem přiklonit na stranu Přemysla Otakara, protože Rudolf spadl z koně a jen s vypětím se ho jeho mužům podařilo zachránit. České vojsko se muselo pod tíhou útoků i pootočit a již nemělo za zády svůj tábor.

iZdroj fotografie: Julius Schnorr von Carolsfeld / Public Domain
Julius Schnorr von Carolsfeld – Bitva na Moravském poli

S bitvou je spojená celá řada legend. Patří mezi ně i příjezd nejmocnějšího Vítkovce, Záviše z Falkenštejna, který měl údajně Přemyslovi nabídnout pomoc, ten ji měl hrdě odmítnout. V každém případě neúčast mocného rodu byla velkou ztrátou. Jejich území bylo malým státem a rozkládalo se jak v jižních Čechách, tak v severním Rakousku. Záviš se později stal poručníkem Přemyslova syna a hrál zásadní roli v českém království.

Smrt českého krále

Rudolf po několika hodinách bitvy proti oslabenému pravému křídlu Přemysla Otakara nasadil své zálohy. Naopak české zálohy místo aby se pokusily pomoci, se většinou daly na útěk, což vedlo k obklíčení středu Přemyslových vojsk. Bitva se poté změnila v masakr, během kterého bylo zabito kolem 12 tisíc bojovníků českého vojska. Mezi nimi i Přemysl Otakar II. Přemysl byl zákeřně zabit a vysvlečen ze zlatého brnění.

Rudolf se se svými vojsky poté vydal na Moravu, kterou z velké části obsadil. Na Čechy ale netáhl, protože zde se proti němu stavěla místní šlechta a Ota Braniborský, který se stal poručníkem nedospělého syna zabitého krále Václava. Toto období znamenalo velký úpadek českých zemí. Když ale mladý Václav II usedl v roce 1283 na trůn, nakonec se mu zase království podařilo sjednotit a obnovit jeho moc.

iZdroj fotografie: Josef Mathauser / Public Domain
Josef Mathauser – Smrt Přemysla Otakara II.

Přemysl byl jako panovník sporný, dokázal centralizovat české království a udělat z něj regionální velmoc. Jeho neustálé vojenské výpady a zřejmě značná dávka pýchy způsobily, že okolní panovníci stále více žárlili na jeho moc a bylo jen otázkou času, kdy dojde ke společnému útoku na Korunu českou. Navíc jeho snaha vzít moc šlechtě ho ve finále zásadním způsobem oslabila, přesto se jedná o jednoho z našich nejvýznamnějších panovníků.

Jak se mohlo vyvíjet království české, kdyby bitvu vyhrál Přemysl Otakar II?

Zdroj: Storiespreschool

Diskuze Vstoupit do diskuze
150 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články