Černá smrt: Děsivá pandemie, která zdecimovala středověkou Evropu, předznamenala reformaci

Evropští vládci nebyli schopni učinit žádná preventivní opatření, protože nikdo nevěděl, co mor způsobuje, ani jak se šíří. Lidí byli vyděšeni a pokládali mor za Boží trest.

i Zdroj fotografie: Wellcome Collection gallery / Creative Commons / CC BY
                   

Černá smrt, hrozivá nemoc, jež zdecimovala Euroasii a zabila desítky milionů lidí, se na evropský kontinent dostala v roce 1347, tedy v době, kdy evropská království rozšířila své obchodní cesty i za moře a snažila se o navázání lepších obchodních vztahů s Asií. Katastrofální pandemie řádila v Evropě až do roku 1351 a zabila přibližně třetinu tehdejší populace. Morová epidemie měla velké ekonomické, sociální i náboženské dopady, jež přispěly k velkým společenským změnám a později také k rozvoji renesance.

Příčiny morové epidemie

Dokonalé podmínky pro rapidní šíření pandemie vznikaly v Evropě již před čtrnáctým stoletím. Před křížovými výpravami lidé cestovali na blízký východ jen velmi vzácně. To se však po roce 1095 změnilo. Během výprav došlo k obnovení obchodu s asijskými státy, začalo se opět dovážet exotické a luxusní zboží, jako hedvábí a koření, čímž rychle rostl zájem o navázání nových obchodních vztahů s Asií.

Zveřejnil(a) Gautam Patel dne Středa 28. září 2011

Mnoho Evropanů žilo ve velmi špatných a nehygienických podmínkách a neměli přístup k téměř žádné zdravotní péči. Lidé ve městech žili namačkaní na sebe a denně přicházeli do kontaktu s potkany. Po pádu západořímské říše navíc došlo k rozpadu infrastruktury a nedostatečný kanalizační systém vedl k tomu, že ulicemi města běžně protékala odpadní voda a lidé byli nuceni sdílet omezené zdroje pitné vody.

Poslední kapkou, jež uvrhla již tak oslabený kontinent do zkázy, se stal Velký hladomor, který udeřil v roce 1315 a který navíc provázelo nečekané ochlazení klimatu. Velká část evropského obyvatelstva tak zůstala podvyživená a oslabená, což zapříčinilo vyšší úmrtnost než ataky moru v minulosti.

Černá smrt vyhladila celé vesnice

S Černou smrtí se Evropa setkává v roce 1347, kdy se mor začal zběsilou rychlostí šířit přes obchodní trasy vedoucí do východní Evropy a přes námořní obchodní trasy do středomořských království. Obchodníci prchající ze zamořeného města Kaffa zavlekli nákazu do Konstantinopole, velkých pobřežních obchodních měst ležících mezi Asií a Evropou, načež se rapidně rozšířila do Evropy. Nákaza se rychle rozšiřovala také na sever a v roce 1351 dorazila do Skandinávie. Do roku 1353 zahltil mor celou euroasijskou pevninu a s ní i část severní Afriky.

Zveřejnil(a) Gio Neves dne Pátek 24. dubna 2020

Pandemie černé smrti zdevastovala všechna města, která jí stála v cestě a vyhladila celé vesnice. Lidé v zoufalství prchali na venkov, což vedlo k postupné deurbanizaci. S desítkami milionů mrtvých se svět víceméně zastavil. Poklesl obchod, společenský řád se zhroutil a nebylo dostatek živých, kteří by pohřbívali mrtvé.

Dopady pandemie na společnost

V následujících desetiletích zažila Evropa významné hospodářské, sociální i náboženské změny. První velkou ekonomickou změnou byla inflace cen zboží a pokles hodnoty pozemků. Také nabídka pracovní síly prudce klesla a poddaní si uvědomili, že mohou požadovat vyšší mzdy. Mnohá, dříve soběstačná, panství nyní postrádala pracovní sílu, což vedlo k jejich úpadku. Tím se ovšem zvýšila potřeba obchodníků, kteří by nahradili chybějící komodity a začalo tak docházet k reurbanizaci.

Zveřejnil(a) Doè Nch dne Pátek 26. dubna 2019

K významnému posunu došlo také ve zdravotní péči. Ta byla sice i nadále poskytována kláštery, ovšem stále více lidí se obracelo na léčitele, což umožnilo rozvoj léčebných postupů, přesahujících církevní doktrínu. Pandemie také ovlivnila náboženské přesvědčení lidí a značná část křesťanů víru úplně opustila. Vzrůstající nedůvěra ke katolické církvi a její oslabení umožnilo nástup reformace. Někteří lidé vzali náboženské záležitosti do vlastních rukou a začali praktikovat veřejné sebemrskačství, neboť věřili, že odčiněním svých hříchů odrazí mor.

Kulturní reformy a vznik renesance

Vedle otřesené náboženské víry navíc utrpěla evropská kultura. Lidé si začali uvědomovat nevyhnutelnost smrti, což se odrazilo také v uměleckých dílech. V letech po pandemii vznikala převážně ponurá díla, která odrážela zoufalství panující ve společnosti.

Rozpad feudálního systému, kulturní a náboženské změny, vymýcení nevolnictví, nový sofistikovaný hospodářský systém a vzrůstající touha po objevování přispěli ke vzniku renesance, jež představovala zlomové období v západním myšlení, definované oživením řeckého a římského umění, filozofie a zkoumání myšlenek.

Černá smrt zasáhla i české země, kde zbrzdila ekonomický rozvoj, vedený Karlem IV. Dlouhá léta se tvrdilo, že nákazu do Evropy původně přinesl Marco Polo ze svých cest v Číně a jižní Asii. Dnešní moderní studie dokazují, že jeho dílo Milion je ze značné části vymyšlené, janovský kupec v Číně nikdy nebyl.

Víte, jak se lidé chránili před morem?

Zdroj: Ivapanda

Diskuze Vstoupit do diskuze
70 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články