Byl mráz hlavním důvodem neúspěchu operace Tajfun? Fakta mluví jasně

Když německý generální štáb plánoval invazi do Sovětského svazu, vznikly tři verze. Ve všech případech došlo k podcenění Rudé armády, především v počtu techniky. Negativní informace se generálové Hitlerovi báli sdělovat a i přes pochybnosti plánovačů se počítalo mj. s tím, že protivník disponuje asi 10 000 tanky. Realita byla přes 20 000 a to Němci neměli tušení o zaváděných T-34, které vysoce převyšovaly jakýkoli tank německé armády z roku 1941. Tigery byly teprve v konstrukčních kancelářích a Panthery ani to ne.

Strastiplná cesta plná ztrát 

Operace Barbarossa začala 22. června 1941 a způsobila Rudé armádě obří ztráty, které se blížily až 4 milionům mrtvých a zajatých sovětských vojáků. Blitzkrieg dlouho skvěle fungoval. V „kapsách“ se postupně nacházeli až tři miliony obklíčených vojáků sovětské armády. Ovšem ztráty Wermachtu a jednotek SS také povážlivě rostly, protože Rusové se, i přes obrovský zmatek, urputně bránili. Jako příklad lze uvést Brestskou pevnost, kde pod vedením mj. poltického komisaře! Fomina Sověti udrželi organizovaný odpor proti obrovské přesile osm dní.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Němci záhy postoupili stovky kilometrů do hloubky sovětského území a kromě citelných ztrát, začala být problémem logistika a partizánská činnost v týlu. Barbarossa byla naplánována jako tříměsíční operace, která měla skončit před nástupem ruského podzimního počasí. Němci se naprosto přepočítali. To, co by každou jinou evropskou zemi zlomilo, SSSR ustál a trvale kladl sílící odpor.

Situace před útokem

Důsledků bylo několik. V době, kdy měl začít finální útok na Moskvu, byla na Ukrajině dislokována skupina sovětských armád, čítající téměř milion mužů. I přes protesty generála Guderiana, který velel tankovým jednotkám armády Střed, jejichž úkolem byl finální útok na Moskvu, Hitler nařídil odklonit značnou část Guderianových jednotek na Ukrajinu. Tento rozkaz je často považován za klíčové rozhodnutí, které způsobilo porážku německé armády v SSSR. Zdržení trvalo několik týdnů a důsledkem byl počátek finálního útoku v již velmi špatném počasí.

iZdroj fotografie: Wilhelm Gierse / Creative Commons / CC BY

Díky logistickým problémům vázly dodávky munice, paliva a zásob pro německé jednotky. V německých skladech se nacházely zimní uniformy, ale nebylo je jak dopravit na frontu. Němečtí vojáci začali díky mrazům používat sovětské vybavení a vystýlali si uniformy třeba novinami. Jednotky obecně už zdaleka nedosahovaly žádoucích početních stavů a technika byla značně opotřebovaná. Němcům zamrzala maziva, kapaliny. Například úderníky na tyto teploty nebyly konstruované a lámaly se.

Sovětský odpor

Sovětská vojska, přes obrovské ztráty, stále byla schopná klást odpor. Noví branci byli většinou odesíláni na frontu s minimálním výcvikem a beze zbraní, protože ani ty nebyly k dispozici. Stovky tisíc civilistů, především žen, byly odeslány před Moskvu, aby budovali obranné linie. Stalin zůstal v Moskvě i přes to, že vládní úřady se stěhovaly dále na východ.

Operace Tajfun začala 30. září. Na konci listopadu byly německé průzkumné oddíly pouhých 20 kilometrů od Moskvy, takže dalekohledem mohly vidět věže města, dostaly s k prvním zastávkám moskevské hromadné dopravy. V Rusku v té době panovala extrémní zima i na tamní poměry a teploty se běžně pohybovaly okolo mínus třiceti stupňů Celsia. Německé jednotky byly naprosto vyčerpané. Problémem byly i pásy tanků, které byly příliš úzké a snadno se bořily.

iZdroj fotografie: Uživatel Knorring / Creative Commons / CC-BY-SA

6. prosince zahájila Rudá armáda protiútok vedený nově zformovanými třemi armádami, složenými z dobře vycvičených sibiřských jednotek. Sovětské letectvo dokázalo poprvé získat vzdušnou převahu a německé jednotky byly vrženy zpět místy až o 200 kilometrů. Hitler zakazoval ústup, ale von Bock, velitel skupiny armád Střed, neuposlechl a nechal jednotky ustoupit. Jednalo se o první pozemní porážku Wermachtu za Druhé světové války.

Příčiny německého neúspěchu

Hitler v době protiútoku už měl připravenou oslavnou řeč k dobytí Moskvy. Už se omezovala zbrojní výroba a totální mobilizace byla vyhlášena až po porážce wermachtu u Moskvy. Německý vůdce zásadním způsobem podcenil ruského protivníka a také diplomacii, kdy nevěnoval pozornost dění v Japonsku a syny Nipponu nechal uzavřít se Stalinem smlouvu o neútočení, která umožnila přísun čerstvých, dobře vyzbrojených a vycvičených sibiřských jednotek na západ.

Ruské počasí, ať již mráz či bláto na podzim, mělo nepochybně vliv na neúspěch operace Barbarossa obecně, ale rozhodujícím faktorem rozhodně nebylo. Německé síly třech skupin armád tříštily své síly v obrovském prostoru. V zádech měly obležený Lenigrad, který po celou dobu vázal až dvacet procent sil wermachtu na východní frontě. Hitler chtěl jezdit na příliš mnoha koních najednou. Navíc německé jednotky v době operace Tajfun už často byly pod padesáti procenty svých početních stavů.

Jedna z rozhodujících bitev

Technika nejen, že nebyla připravená na ruské podmínky, ale už velmi opotřebovaná a celkově vyžadovala rozsáhlé opravy. Nemluvě o velkých početních úbytcích i na vozovém parku. Němci neměli už žádné zálohy. Výsledkem byla první drtivá porážka, která již naznačovala, že Německo, které nebylo schopno vést dlouhodobý konflikt, míří k porážce.

Jaký názor máte vy, milí čtenáři?

Zdroj: NationalInterest, History