V ledových vodách Antarktidy byla nalezena loď badatele Ernesta Shackletona. Endurance byla pohřešována od roku 1915

Endurance zaujímá v polární historii čestné místo, neboť se na ní událo jedno z nejúžasnějších dobrodružství v dějinách mořeplavby. Její vrak se nachází v hloubce neuvěřitelných 3,008 metru a jedná se o jeden z „nejledovějších“ vraků na světě. I proto se řadí mezi nejslavnější ztracené lodě vůbec. Tým dobrodruhů, mořských archeologů a techniků lokalizoval vrak pomocí podmořských dronů na dně Weddellova moře, východně od Antarktického poloostrova. Skupina zápasila jak s tuhým ledem, tak s neúprosnými teplotami a náročné pátrání trvalo déle než 2 týdny.

Shackletonova neuvěřitelná výprava

Roku 1914 opustil Ernest Shackleton spolu se svou 27člennou posádkou Anglii na palubě lodi Endurance a zamířil do zátoky ve Weddellově moři. Zátoka měla být výchozím bodem pro jeho pokus o vůbec první pěší výpravu napříč Antarktidou spolu s několikačlennou skupinou. Stalo se tak těsně před vyvrcholením éry označované jako hrdinský věk antarktického průzkumu, kam se řadí například výpravy Nora Roalda Amundsena, jenž v roce 1911 jako první dosáhl pólu, nebo Brita Roberta Falcona Scotta, který pólu dosáhl rovněž.

Ve skutečnosti však Shackelton pól nikdy nedobyl a do historie se zapsal především díky svým obdivuhodným vůdčím schopnostem, které prokázal při záchraně své posádky. Cestu Shackletonovi zkomplikoval Weddellův led – pověstně tlustý, odolný a dlouho přetrvávající, vznikající v důsledku kruhového proudění, jež udržuje značnou vrstvu ledu v jeho středu.

Začátkem ledna 1915 uvízla Endurance necelých 160 km od svého cíle, a více než 10 měsíců byla unášena ledem, který ji pomalu, ale jistě drtil. Jelikož loď byla těžce poškozena, založila si posádka na ledové ploše tábor, kde navzdory nemilosrdnému mrazu setrvala celých 5 měsíců od potopení lodi, než led konečně povolil. Shackleton se pak vydal na náročnou, 1 287 km dlouhou plavbu, kterou musel absolvovat na obyčejném člunu.

A to přes zrádné vody Jižního oceánu až na ostrov Jižní Georgie. Následně zorganizoval záchrannou misi a po několika neúspěšných pokusech se mu podařilo zachránit z ledového vězení všechny své muže. Právě tento neuvěřitelný příběh se šťastným koncem udělal z Shackletona v Británii hrdinu.

Vrak se dochoval v úchvatném stavu

Pátrací expedice Endurance22 objevila vrak pohřešované lodi 5. března. „Nalezením lodi Endurance jsme se zapsali do polární historie a zároveň úspěšně završili světově nejnáročnější pátrání po lodním vraku vůbec,“ uvedl John Shears, vedoucí expedice. První snímky lodi zachycují její jednotlivé části v dechberoucích detailech. Na snímku zádi, nad pěticípou hvězdou, lze například vidět nápis „Endurance“, pozůstatek z doby předtím, než Shackleton loď koupil. Tehdy se jmenovala Polaris.

Loď byla nalezena asi 4 míle jižně od posledního místa, které si poznamenal Shackletonův kapitán a navigátor Frank Worsley. Pátrání probíhalo v rozsáhlé oblasti, právě aby se přihlédlo k případným odchylkám ve Worsleyho navigačním deníku. Mensun Bound, mořský archeolog, který má za sebou již mnoho objevených vraků, uvedl, že vrak Endurance je tím nejkrásnějším, jaký kdy viděl.

Relativně neporušený stav lodi Endurance však nebyl neočekávaný. A to vzhledem k tomu, že ve Weddellově moři je velmi studená voda a nevyskytují se zde dřevokazné mořské organismy, které devastují vraky lodí v jiných oblastech. Přestože fotografie Shackeltonova fotografa Hurleyho, jež byly pořízeny těsně před potopením lodi, ukazovaly poměrně velké poškození: zřícení lodního stěžně, lanoví, poškození trupu, vrak byl, dle očekávání expedičního týmu, z velké části neporušený.

Expedici napomohlo globální oteplování

Pátrání po vraku za více než 220 milionů korun, které poskytl dárce, jenž si přál zůstat v anonymitě, probíhalo za pomoci jihoafrického ledoborce Agulhas II. Ten vyplul z Kapského Města na začátku února. Až na několik technických závad a na část dne stráveného na ledu, kdy byly operace pozastaveny, probíhalo pátrání relativně hladce.

Akumulátory poháněné ponorné sondy prohledávaly mořské dno dvakrát denně po dobu přibližně 6 hodin. Pomocí sonaru prohledávaly pás hladkého mořského dna a hledaly cokoli, co by se pod ním mohlo rýsovat. Jakmile byl vrak lokalizován, bylo vybavení nahrazeno kamerami s vysokým rozlišením a dalšími přístroji pro pořizování detailních snímků.

Dle ustanovení Smlouvy o Antarktidě, šest desetiletí starého paktu určeného k ochraně této oblasti, je vrak považován za historickou památku. Pořízené snímky a skeny budou použity jako základ pro vzdělávací materiály a muzejní exponáty. Rovněž je v plánu natáčení dokumentárního filmu. Přestože je ledová pokrývka Weddellova moře v posledních letech o poznání slabší než obvykle, je i nadále mnohem ledovější než ostatní vody Antarktidy. Právě mírnější podmínky však pomohly letošní expedici snadněji dosáhnout místa průzkumu a bezpečně tam setrvat.

Koho lze podle Vás považovat za nejlepšího mořeplavce všech dob?

Zdroj: LiveScience, LiveScience