Při bojích na Okinawě Japonci povolali místní mladé studentky. Pro většinu z nich to byla jednosměrná jízdenka

Boje o Okinawu v roce 1945 patří k nejkrvavějším událostem druhé světové války. Když Američané na ostrov, který byl součástí japonského císařství, zaútočili, vypukly zde dlouhé a krvavé boje, při kterých bylo často nutné všechny japonské vojky pobít. Ti navíc využívali místní civilisty, kteří byli zfanatizovaní japonskou propagandou. Na ostrově nakonec zahynulo 240 tisíc lidí, z toho 155 tisíc civilistů.

Civilisté věřili, že je Američané budou týrat

Jejich utrpení bylo během bojů obrovské. Japonská armáda a úřady jim dlouhou dobu tvrdili, že Američané se zajatci velmi krutě zacházejí. Obyvatelé ostrova se tedy velmi báli se nechat zajmout a často je to stálo život. Později byli překvapení, jak se k nim Američané vlídně chovají. Japonci v zoufalém odporu se rozhodli civilisty i využít. Buď museli bojovat nebo je používali jako živé štíty. Američtí vojáci navíc měli problém rozeznat, kdo je místní obyvatel a kdo japonský voják.

iZdroj fotografie: U.S. Army / Public Domain

Jenou z tragických událostí bojů o Okinavu je osud více než 200 mladých studentek místních ženských škol. Když začaly boje, armáda je povolala pod záminkou, že budou sloužit na ošetřovnách Červeného kříže. Tvrdili jim, že budou daleko od bojů a nemusejí se ničeho bát, protože japonská armáda boje na ostrově vyhraje. Studentky uvěřily a do služby si vzaly i školní potřeby a uniformy. Vytvořily jednotku nazvanou Himeyuri.

iZdroj fotografie: Robert M. Cusack / Public Domain

Služba v přední linii a jeskyních

Tvrzení japonských velitelů se brzy ukázala jako lživá. Dívky byly nasazeny přímo v předních liniích bojů, kde se musely starat o zraněné japonské vojáky. Případně sloužily v provizorních polních nemocnicích. Japonci při obraně ostrova využívaly jeskyně a chodby, které zde vyhloubily. Dívky se musely o své pacienty dlouhé týdny starat ve vlhkých jeskyních plných zraněných a umírajících mužů. Často bez jídla, které si vojáci přivlastnili pro sebe.

iZdroj fotografie: Uživatel 663highland / Creative Commons / CC BY-SA

Jiné se musely podílet třeba na zásobování jednotek v přední linii. Když se boje blížily ke konci, řekli japonští velitelé přeživším dívkám a jejich učitelům, že mohou jít domů. Část z nich, která věřila zprávám o krutém zacházení Američanů se zajatci, raději spáchala sebevraždu. Část odešla, ale většinou přímo do palebné linie mezi oběma stranami. Z 222 studentek jich bylo 211 zabito a přežili dva učitelé. Dnes jejich památku připomíná Himeyurské mírové muzeum umístěné v národním parku Okinawa Senseki Quasi.

Jaké detaily o krvavých bitvách na Okinawě znáte?

Zdroj: Warhistoryonline