Bombardování Berlína mělo za následek zničení továren, zpomalení průmyslu a nespočet mrtvých. Hitler však tuto útočnou akci se štěstím přežil.
Útok na Berlín byl plánován na 3. února 1945 a uskutečnit ho měla největší letecká formace, jaká kdy byla shromážděna. To vyžadovalo dokonalou strategii a jakákoliv chyba mohla vést jak k neúspěchu, tak k vysokým ztrátám. Do útoku se mělo podle plánů zapojit více než 2 000 letounů, které měly zdemolovat Berlín a zabít nejvyšší představitele nacistického Německa.
Akce se zúčastnilo více než 1 400 bombardérů a téměř 950 stíhaček
Doolittle měl ve svém osmém letectvu přibližně 650 000 mužů, pro které znamenal tento den jeden z nejdůležitějších ve válce. Podle plánů mělo vzlétnout proti Berlínu 1 437 těžkých bombardovacích letounů a 948 stíhaček. Jenže s tak velkým počtem letecké techniky ve vzduchu neměl nikdo zkušenosti, a bylo proto byla potřeba všechno důkladně promyslet a naplánovat. Útok byl rozdělen na 42 bombardovacích skupin, které se nacházely ve třech divizích a dohromady se jich účastnilo 15 000 členů posádky.
Cílem bylo zničení města a zabití hlavních představitelů
Cílem letounů B-24 Liberator bylo zasažení továrny v Magdeburgu, ve které se vyráběl syntetický olej. Následně mělo více než 1 000 letounů B-17, přezdívaných jako létající pevnosti, shozením bomb zneškodnit přímo centrum města. V této pozdní části války už navíc nebyly letouny německé Luftwafe schopny se letounům B-17 postavit.
Během bombardovací mise na Berlín měly americké posádky jeden velký cíl, kterým bylo zabití Adolfa Hitlera. A i když se jim to nepovedlo, usmrtili řadu vysoce postavených nacistů, včetně Rolanda Freislera. Útok z 3. února roku 1945 zdemoloval sídlo gestapa na berlínské Prinz-Albrechtstrasse, která se do té doby s válkou tváří v tvář nesetkala. Po celém Berlíně zůstaly jenom trosky a sutiny a město bylo navíc odstaveno od vody i elektřiny.
Úspěch akce byl založen na přesném bombardování stanovených cílů
K leteckému útoku na Berlín došlo 3. února 1945 a jednalo se o druhý největší letecký útok v druhé světové válce, Američané při něm využili téměř 2 400 letadel a 15 000 mužů. Spaatz a Doolittle věřili, že je nejúčinnější bombardování za denního světla, což se po válce ukázalo jako mylné tušení. Přesto mělo bombardování zničující důsledky na produkci továren, letiště, skladovací centra, železnice atd.