Bombardování Berlína mělo za následek zničení továren, zpomalení průmyslu a nespočet mrtvých. Hitler však tuto útočnou akci se štěstím přežil.
Útok na Berlín byl plánován na 3. února 1945 a uskutečnit ho měla největší letecká formace, jaká kdy byla shromážděna. To vyžadovalo dokonalou strategii a jakákoliv chyba mohla vést jak k neúspěchu, tak k vysokým ztrátám. Do útoku se mělo podle plánů zapojit více než 2 000 letounů, které měly zdemolovat Berlín a zabít nejvyšší představitele nacistického Německa.
Akce se zúčastnilo více než 1 400 bombardérů a téměř 950 stíhaček
Doolittle měl ve svém osmém letectvu přibližně 650 000 mužů, pro které znamenal tento den jeden z nejdůležitějších ve válce. Podle plánů mělo vzlétnout proti Berlínu 1 437 těžkých bombardovacích letounů a 948 stíhaček. Jenže s tak velkým počtem letecké techniky ve vzduchu neměl nikdo zkušenosti, a bylo proto byla potřeba všechno důkladně promyslet a naplánovat. Útok byl rozdělen na 42 bombardovacích skupin, které se nacházely ve třech divizích a dohromady se jich účastnilo 15 000 členů posádky.
Cílem bylo zničení města a zabití hlavních představitelů
Cílem letounů B-24 Liberator bylo zasažení továrny v Magdeburgu, ve které se vyráběl syntetický olej. Následně mělo více než 1 000 letounů B-17, přezdívaných jako létající pevnosti, shozením bomb zneškodnit přímo centrum města. V této pozdní části války už navíc nebyly letouny německé Luftwafe schopny se letounům B-17 postavit.
Během bombardovací mise na Berlín měly americké posádky jeden velký cíl, kterým bylo zabití Adolfa Hitlera. A i když se jim to nepovedlo, usmrtili řadu vysoce postavených nacistů, včetně Rolanda Freislera. Útok z 3. února roku 1945 zdemoloval sídlo gestapa na berlínské Prinz-Albrechtstrasse, která se do té doby s válkou tváří v tvář nesetkala. Po celém Berlíně zůstaly jenom trosky a sutiny a město bylo navíc odstaveno od vody i elektřiny.
Úspěch akce byl založen na přesném bombardování stanovených cílů
K leteckému útoku na Berlín došlo 3. února 1945 a jednalo se o druhý největší letecký útok v druhé světové válce, Američané při něm využili téměř 2 400 letadel a 15 000 mužů. Spaatz a Doolittle věřili, že je nejúčinnější bombardování za denního světla, což se po válce ukázalo jako mylné tušení. Přesto mělo bombardování zničující důsledky na produkci továren, letiště, skladovací centra, železnice atd.
Zdroj: Nationalinterest


