Napoleonova osudová chyba: ruské tažení, při němž zbytečně padly stovky tisíc vojáků

Dobýt Rusko se v moderních dějinách ještě nikomu nepodařilo. Na širé Rusi si kromě Napoleona vylámali zuby třeba nacisté. Přitom se od svého předchůdce mohli poučit, některé chyby největšího francouzského vojevůdce totiž Němci zopakovali. Obráncům totiž v tomto případě hrají do karet nejen nepříznivé počasí, na které jsou sami dobře zvyklí, ale také rozsáhlá území, která musí protivník a jeho zásobovací oddíly překonat.

Přes půl milionu mužů ve zbrani

Na první pohled se může zdát, že Napoleon přípravy na tažení rozhodně nepodcenil. Do Ruska s ním táhlo více než půl milionu vojáků, obvykle se udává číslo 650 000 mužů, byť se historické prameny různí. Většinu Napoleonova vojska však netvořili Francouzi, ale Němci a Nizozemci. Výrazné národní zastoupení měli také Poláci a Rakušané, ovšem do Ruska táhlo také několik tisíc Portugalců.

iZdroj: Depositphotos

Takové vojsko mohl Napoleon shromáždit proto, že s trochou nadsázky bylo Rusko skutečně poslední částí evropské pevniny, která mu ještě neříkala pane. Mimo sféru Napoleonova vlivu byl potom už jen Balkánský poloostrov, který ovládali výbojní Osmané, a dále Švédské království a Portugalsko. Rusko tak pro Francouze mělo být snadno kořistí.

Napoleonova osudová porážka

Císařským vojskům se zprvu dařilo, a tento dojem ještě posílil fakt, že se ruská vojska před útočníky zpočátku stahovala. Ale protože Rusové svou zem skvěle znali, dařilo se jim úspěšně se vyhýbat otevřenému střetu, který by pro ně nedopadl dobře. Velké armádě přitom všemožně škodili ruští partyzáni, kteří přerušovali zásobování, nebo zásoby rovnou kradli. Takto Rusové ustoupili až k Carevu-Zajmišči.

Opustili přitom dokonce i Moskvu, ještě před tím se však s francouzským vojevůdcem střetli u Borodina, kde šlo o největší a nejkrvavější jednodenní bitvu v historii. A i když skončila podle všeho všeho nerozhodně, protože se Rusové začali stahovat, vštípila Napoleonovi pocit vítězství a vydal se jednat o příměří.

iZdroj: Depositphotos

Jenže Rusové své hlavní město sami zapálili, aby útočníkovi nedali příliš velkou šanci na přežití zimy, a o rezignaci vyjednávat nehodlali. Tento tah se jim náramně vyplatil, i když vyžadoval velké oběti. Protože zatímco si Napoleon v Moskvě myslel, že car brzy uzná porážku a začne o míru vyjednávat, měli domácí čas na přípravu ofenzivy.

V té době už byla morálka Velké armády vinou výpadků zásobování tak nízká, že někteří z vojáků raději dezertovali. V bitvě u Tarutina navíc utrpěl Napoleon obrovskou porážku, po níž se stáhl z Moskvy a vracel se domů. Jenže z ústupu se nakonec stal útěk, který přežila jen desetina vojáků. Porážkou v Rusku ovšem válka zdaleka neskončila. O rok později Rusové dokonce dobyli Paříž. Tolik ve stručnosti k této události, ačkoliv za zmínku stojí i mnoho dalších Napoleonových bitev.

Zdroj: NationalGeographic