Plamenomet, nejděsivější zbraň světa a noční můra všech vojáků. Nikdo nechce takto zemřít

Žádný voják nechce ve válce zemřít. Kdyby si ale většina z nich mohla vybrat, určitě by jako jeden z prvních způsobů smrti, kterého se bojí, označili oheň. A žádná jiná zbraň tyto obavy nenaplňuje více nežli plamenomet. Je tak strašlivý, že většina moderních armád od jeho používání upustila, USA například v roce 1978. V minulosti ale byl zbraní, jež naháněla děs a hrůzu.

Zapaloval lodě i bojovníky

Plamenomet je vlastně velice stará zbraň pocházející z raného středověku. První zaznamenanou funkční zbraň tohoto typu měla Byzanská říše. Kupodivu zprvu nebyla využívána na pevnině, jak ji známe my, ale takzvaný řecký oheň byl zbraní námořní. Stříkal se na nepřátelská plavidla, která dokázal zapálit, ale především na bojovníky na palubě, jimž hořící látka ulpívala na zbroji. Později byla znalost složení řeckého ohně ztracena.

iZdroj fotografie: Uživatel Cassowary Colorizations / Creative Commons / CC BY

S moderním plamenometem přišli Němci. Měla to být jedna ze zbraní, které mohla překonat pat v zákopové válce. Poprvé ho nasadili proti francouzským vojákům v roce 1915. V nádrži zbraně bylo 18 litrů benzínu a druhou částí byla tlaková nádoba. Přístroj dokázal hořící benzín dostat až do vzdálenosti 30 metrů. Taková konstrukce se v různých obměnách využívá vlastně dodnes.

Mnohem větší plamenomety

Existují však i plamenomety, jež jsou mnohem větší než ty, které nosili bojovníci v první světové válce. V druhé světové válce je zkonstruovali spojenci a umístili je na obrněná vozidla, například na tanky Churchill. Kupříkladu kanadské plamenomety dokázaly vrhat zapálenou hořlavinu až do vzdálenosti 275 metrů. Také zásoba paliva mohla být i několik set litrů. Taková vozidla se osvědčila při likvidaci bunkrů.

iZdroj fotografie: Public Domain

I americká armáda, která viděla nasazení plamenometů v zákopovém boji na západní frontě první světové války, podobnou zbraň chtěla. Tak vznikl plamenomet M1. Nebyla to příliš dokonalá zbraň. Selhávalo na ní těsnění i systém zažehnutí. Není divu. Její konstruktéři dostali šibeniční termín 90 dní, do kdy ji museli mít hotovou. Proto se nedostatky musely projevit.

Zato nástupce plamenomet M2 byla již zcela jiná zbraň, na jejíž konstrukci si armáda dala záležet. Byl velmi spolehlivý. Vojákovi umožňoval asi 7 sekund trvající zážeh, který dosáhl do vzdálenosti až 30 metrů. Plamenomet se osvědčil především v Pacifiku, kde japonští vojáci bojovali s fanatickou houževnatostí a odmítali se vzdát. Velké využití měl i během války ve Vietnamu.

Zdroj: Military Medical Research, Britannica, Washingtonpost