V průběhu lidské historie vznikla celá řada zbraní. Evropské jsou v Česku poměrně známé a nikoho nepřekvapí, ale jinde se mohly od těch tradičních výrazně lišit.
Různé zbraně jsou s lidstvem vlastně od doby, co existuje. Původně vznikaly hlavně kvůli lovu, ale vzápětí je lidé obrátili i proti sobě. Lidská vynalézavost je a byla v této oblasti nepřeberná, a tak vzniklo mnoho nezvykle vypadajících, ale účinných chladných zbraní určených pro různé válečné účely. Zde jsou některé z nich.
Šuriken neboli vrhací hvězdice
Zbraň spjatá s Japonskem a především s bojovníky nindža. Jde o skrytou vrhací zbraň, která byla primárně určena pro sebeobranu, nikoli pro útok. Nejčastěji má hvězdicovitý tvar. Hrany i špice šurikenu jsou ostré, nosí se tedy skrytě, ale zároveň musí být náležitě uložen, aby se jeho majitel nezranil. Při zásahu dokáže tato zbraň způsobit vážné zranění i smrt. Když ji majitel hodil, bylo to většinou s úmyslem, aby si nepřítel myslel, že ho zasáhl nějaký neviditelný meč.
Indické madu
Maduvu nebo madu je jednoruční zbraň z Indie používaná při bojovém umění silambam. Bojovník většinou drží v každé ruce jednu. Zbraň bývala zhotovena se dvou rohů antilopy cervicapra, jíž se v Indii říká černý jelen. Ty jsou umístěny naproti sobě, špičkami ven, a spojené ve dvou bodech. Vzájemně přečnívající tupé konce rohů tvoří jakousi příčku v místech, kde se zbraň drží. Příčka je kryta malým štítem, který chrání držadlo a dlaň bojovníka.
Existuje více variant této zbraně, některé jsou dokonce opatřeny velmi zdobným a vykládaným štítem větších rozměrů. Zbraň byla v rukou vycvičeného bojovníka velmi efektivní především v obraně, v rámci různých technik pojmenovaných po zvířatech (slon, žába, had, myš atd.), a dokáže odrazit útoky vedené dlouhou i krátkou holí, útoky nožem s dlouhou čepelí apod. Je ale velmi nebezpečnou zbraní i v útoku, kdy roh dokáže razantním úderem prorazit i pevné brnění a až 25 cm tlustý kmen stromu.
Zakřivený shotel
Jde o nezvykle zakřivený meč z oblasti Habeše a Eritreje. Zbraň byla vyvinuta ve středověku a je určena i tomu, aby s ní útočník dokázal obejít štít soupeře a trefit ho do životně důležitých orgánů. Téměř půlkruhová čepel tzv. diamantového průřezu má břity na obou stranách. Většinou se používala v boji muže proti muži, kteří nebojovali na koni. Ve výzbroji Afričanů se vyskytovala až do 19. století.
Egyptský chopeš
Na mnoha kresbách ze starověkého Egypta lze tuto zbraň najít i v rukách faraona. Používali ji ale především ochránci samotného vládce. Jde o meč ve tvaru srpu, který býval dlouhý 50 až 60 centimetrů a velmi ostrý.
Ostří bylo vně oblouku (jako jakási sekyrka či mačeta), zahnutá část byla určena k zachycení paže soupeře, ale dal se jí třeba i odsunout štít. Ve vykopávkách byly nalezeny i zbraně, které neměly broušené ostří. Předpokládá se, že sloužily k ceremoniálním účelům.
Francouzský estoc neboli „zastrčený“ meč
Velmi nezvyklý francouzský obouručný tzv. bodný meč, který neměl ostří. Byl vytvořen proto, aby bodnutím dokázal prorazit i plátovou zbroj. Vymizel poté, co se objevily palné zbraně. Držel se většinou oběma rukama a byl přes metr dlouhý. Používal se nejvíce od 14. do 17.století.
Kvůli absenci ostří bývaly tyto meče používány i při turnajích v šermu, protože se tím eliminovala možnost nechtěného zranění. Estoc se používal také jako lovecký meč, a to i proti medvědům. Variantu kratšího estocu je možné vidět i při býčích zápasech.
Jakou nejexotičtější smrtící zbraň si vybavíte?
Zdroj: Wearethemighty
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 66365
Události
|
PŘEČTENÍ: 68220
