Hitlerova touha po dobytí Moskvy byla natolik silná, že se ukázala jako jeho největší chyba. Souhlasíte?

Během druhé světové války udělal Adolf Hitler několik zásadních chyb, které se mu později staly osudnými. Nacistický vůdce byl známý tím, že jen velmi málo poslouchal rady ostatních velících po jeho boku. V roce 1941 začala invaze nacistů do Sovětského svazu. Operace Barbarossa, jak zně oficiální název tohoto tažení, přivedla němce do blízkosti 320 km od svého cíle, tedy Moskvy. Podle plánu pak následovala další operace, tentokrát s názvem Typhoon.

Velký problém byly pro Hitlera jiné rozměry sovětských železnicí

Při operaci Barbarossa němci nasadili více než 3 miliony vojáků. V tomto boji však utrpěly vysoké ztráty v počtu 500 000 mužů, což představovalo přibližně 15 % celé invazní síly. Kromě vojáků přišli nacisté o velké množství tanků. Velký problém pro Adolfa Hitlera představovaly ruské železnice, které měly jiný rozměr než ty německé, a nedalo se po nich tedy zásobovat vojsko. Nejdříve musely být upraveny, což byl zbytečný čas navíc.

Ze začátku měli němci početní převahu

Na začátku vypuknutí operace Typhoon byly oba soupeři velmi oslabení. Sověti byli schopni do boje nasadit přes milion vojáků a tisíc tanků. Němci pro tuto válečnou akci shromáždili téměř dva miliony mužů, přes tisíc tanků a 500 letounů. Němci měli jasný plán, podle kterého chtěli obklíčit a zničit sovětské armády před Moskvou a poté ji obsadit. Němcům však nehrálo do karet ani počasí, ani dobré zásobování, bez kterého se jen těžko bojovalo.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Průběh boje se rychle otočil proti nacistům

Nejprve to pro nacistickou armádu vypadalo dobře, když se jim podařilo zabít téměř 500 000 sovětských vojáků. Začátkem října však nastalo bahnité období s deštěm, které dělalo obrovské problémy těžkým německým tankům a zásobovacím vozidlům. Sovětský svaz následně kousek po kousku napadal nacistické vojska a ubíral jim sílu. Největší zásluhu na tom měly sovětské tanky  T-34, které měly silný pancíř, široké stopy a mohly lépe manévrovat v bahně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V listopadu hrálo Hitlerovi do karet i mrazivé počasí

Německá záloha i přes tyto nepříznivé podmínky a vysoké ztráty dále pokračovala a dohnala Stalina až k evakuaci sovětské armády z Moskvy. Začátkem listopadu se dostavilo němci dlouho očekávané období mrazů, které zpevnilo povrch pro tanky. Do konce listopadu se armáda pod velením Adolfa Hitlera přiblížila až necelých 20 km od Moskvy, takže vojáci dokonce viděli městské věže a vyvýšené místa.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Největším protivníkem němců se ukázal mráz

Na začátku prosince klesla ručička teploměru hluboko pod nulu, což bylo pro němce nepříjemné. Přestože s velkou zimou počítali, byly pro ně přednější zásoby munice a zbraní. Stalin využil situace, a dal pokyn k útoku. Rozhodl se navíc přesunout svých 18 elitních sibiřských divizí do Moskvy. Největším strašákem a protivníkem pro nacisty se ukázal silný mráz, který je téměř znehybnil. Hitler však místo ústupu nařídil svým jednotkám, aby držely linie do posledního muže.

Sověti zatlačili němce zpátky 240 km od Moskvy. Stalin ve vidině dobytí Berlína nařídil svým vojskům pokračovat. Němci však vysílené sověty zvládli odrazit a následně ještě provedly několik úspěšných útoků na jejich vojenské divize. Obě strany vsadily na hazard, ale ani jedné se to nevyplatilo. Hitlerův sen o dobytí Moskvy se nenaplnil, stejně tak jako Stalinův o obsazení Berlína.

Zdroj: Nationalinterest