V rámci německé protiofenzívy v Ardenách spojenci provedli největší letecký úder v dějinách lidstva. Útoku se účastnilo více jak 3000 letadel a 20000 mužů posádek. Letecká formace zakrývala celý horizont jihovýchodní Anglie.
Poslední pokus nacistického Německa o protiútok na západní frontě proběhl v belgických Ardenách v prosinci 1944. Němci shromáždili na úkor jiných bojových oblastí tankové divize, vybavené především středními tanky Panther. Operaci se podařilo utajit a zpočátku byli úspěšní, i díky přízni počasí, které neumožnilo spojenecké letecké operace. Němci neměli dostatek paliva ani jednotek k úspěšnému provedení akce. Se zlepšením počasí a následnými leteckými operacemi byl protiútok zastaven a nacistické jednotky utrpěly zásadní ztráty, které se projevovaly ve zbytku války.
Tank Panther debutoval v bitvě u Kurska. Sověti samozřejmě některé zajali a jednoho z nich podrobili soudům…. Data http://tankarchives.blogspot.rs/2014/04/panther-trials.html
Zveřejnil(a) Tanky. Být tanky. dne Neděle 16. dubna 2017
Svět už nikdy předtím i potom nic podobného neviděl. Pro tuto misi byla do akce nasazena všechna dostupná letadla. Špatné počasí, které předcházelo operaci, nejprve zabránilo rozsáhlému útoku na útočící německou armádu v Ardenách, když došlo ke krátkému zlepšení, bylo potřeba klimatických podmínek využít a odlehčit pozemním jednotkám, bránícím se před německými tankovými svazky. Jedním z velících důstojníků útoku byl americký brigádní generál Frederick Castle, který měl základnu na letišti Rougham v Bury St. Edmunds v Suffolku.
Milovník památek
Byl to velmi agilní a respektovaný velitel, který se mimo službu rozhodl trávit čas návštěvou místních historických památek a krajin v regionu. Měl pověst muže, který neváhal létat v náročných misích a své muže nikdy neposílal na cíl, na který by nezaútočil on sám.
Absolvent West Pointu byl převelen do Anglie jako kapitán a v začátcích operoval s 8. armádní flotilou a díky tvrdé práci, nasazení a respektu brzy, v 36 letech, povýšil do hodnosti brigádního generála. Začátkem dubna 1944 převzal velení 4. bojového bombardovacího křídla. Fotografie ho ukazuje krátce poté, co obdržel své nové hodnostní odznaky na letišti Rougham.
Létání pro něj bylo vším
V předvečer mise se vracel zpět do Roughamu z inspekční cesty a krátce se zastavil v operační místnosti. Přítomní důstojníci později vypovídali, že generál vypadal výjimečně unaveně z velkého stresu, kterému byl vystaven. Již před jeho návratem se dohodli, že mu podrobnosti o misi řeknou, pouze pokud se na to sám zeptá.
Castle byl cílevědomý muž, milující létání a proto netrvalo moc dlouho, než zjistil, že 4. bojové křídlo vede celou 3. leteckou divizi na ranní misi a 3. letecká divize vede celé 8. letectvo. Řekl přítomným důstojníkům, že účast na misích je to, za co ho letectvo platí a že příští ráno povede na misi svou jednotku on.
Největší letecká armáda
Vzhledem k tomu, že 487. bombardovací skupina, sídlící na nedalekém letišti Lavenham, byla vedoucí skupinou křídla, nechal se Castle přepravit 8 mil po mrazivých venkovských ulicích z jeho ubytovny v Roughamu, na operační oddělení v Lavenhamu, aby probral plán útoku s posádkou, která měla vést celý svaz. Vedoucí posádka se ze zřejmých důvodů vždy skládala z nejlepších a nejschopnějších členů posádky z celé perutě a generál se k ní připojil.
Vedoucí letoun vzlétl z Lavenhamu kolem 9:00 a letěl do Orfordness na pobřeží Suffolku, kde se letadla spojila do bojových křídel, které pak tvořily leteckou divizi. Jakmile byly všechny tři letecké divize připraveny, celá osmá letecká armáda opustila pobřeží. Zapsala se tím do dějin jako největší spojená letecká síla, jakou kdy svět viděl.
Štěstí se jim vytrácelo
Nad Belgií se štěstí posádky generála Castlea začalo vytrácet. S motorem, ze kterého vytékal olej a ztrácel výkon, bylo letadlo snadnějším cílem pro německé stíhačky a zasaženo. Stále se opakující útoky působily další škody na letounu a vysadil druhý motor
Castle chladným a pevným hlasem předal prostřednictvím vysílačky vedení skupiny jinému letadlu ze skupiny. Stroj ztratil letovou výšku, vypadl z ochrany formace a zůstal tak Němcům napospas. Nastaly další útoky nepřátelských stíhaček a letoun se dostal do nekontrolovatelného pádu, ze kterého se piloti naštěstí dokázali vymanit.
Smrt několika letců
Castle znovu získal kontrolu nad letadlem a spustil podvozek, aby zpomalil letadlo, umožnil posádce bezpečný únik a vydal rozkaz opustit stroj. Poté jako poslední muž na palubě udržoval letadlo v klidu, aby posádka mohla provést bezpečné opuštění letadla. Než mohl sám opustit svou pozici a uniknout, explodovala křídlová nádrž a trup se nekontrolovatelně zřítil z výšky 12 000 stop.
Trosky se padly do zasněžené krajiny poblíž belgického zámku u města Hods a Castleovo tělo bylo následně vytaženo z trosek. Pilot, kopilot a radista byli objeveni o něco později, po nalezení Castlea, ale bez padáků. Všichni při incidentu zahynuli.
Nezapomenutelný skutek generála Castlea
Díky svému nezištnému činu, kdy zůstal v letadle a dal své posádce šanci na přežití, byl Frederick Castle posmrtně oceněn medailí za statečnost. V polovině odpoledne se 3000 letadel vracelo do Anglie, padla mrznoucí mlha a všechna letiště východně od Bura St. Edmunds byla uzavřena, důsledkem bylo, že letadla musela přistávat kdekoliv to bylo možné. Na letišti Rougham musela přistát celá 91. bojová skupina z Bassingbournu a mnoho dalších bombardérů a stíhaček z 1. letecké divize.
91. bojová skupina prožila symptomatickou noc, podobnou té, jakou absolvovala spousta posádek. Na základnách nebylo pro stovky neočekávaných návštěvníků k dispozici žádné přespání a posádky musely spát ve svých letadlech . Byla chladná noc a byly Vánoce, na které asi nikdo z mnoha letců nikdy nezapomene.
Po válce byla základna Castle Air Force v Kalifornii pojmenována na počest generála, který na Štědrý den roku 1944 obětoval svůj život. V Roughamu je na jeho počest pojmenována nová spojovací cesta do Industrial Estate a městu byl darován portrét generála Castlea od USAF, visící dodnes na radnici.
Jaký máte na skutek generála názor vy?