Japonská rybářská loď, skládací kajak a speciální komando britské armády, uštědřilo v roce 1943 Japonsku ránu v místě, kde to nejspíše vůbec nečekalo.
Pád Singapuru a Malajsie v roce 1942 je dodnes považován za největší porážku Britského impéria v dějinách. Nejenom, že přišlo o největší pevnost na dálném východě, ale též bylo zajato 130 000 příslušníků armád jejich impéria. A redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že především Australané, jichž bylo mezi zajatci mnoho, se chtěli za tuto potupu pomstít.
Malý japonský trojský kůň
Po útoku Japonska se podařilo Britům ukořistit několik japonských lodí, které uvízly v brestských přístavech. U Singapuru se tak zmocnili malé rybářské lodi Kofuku Maru s délkou 21,5 metrů a výtlakem 66 tun. Malá loď poté operovala kolem Sumatry, kde se jí podařilo zachránit kolem 1 100 uprchlíků ze Singapuru a trosečníků ze spojeneckých lodí potopených Japonci.
Australané, kteří loď přebrali, si přitom všimli, že se Japonci nad rybářskou lodí japonské konstrukce vůbec nepozastavují. Její kapitán, Bill Reynolds, a major SOA (Special Operations Australia) a člen speciální jednotky Force Z, Ivan Lyon, proto začali rozvíjet plán, který měl zasáhnout Japonce přímo v srdci jejich říše a pořádně pošramotit jejich sebevědomí.
S Kofuku Maru se chtěli přiblížit až k Singapuru a v přístavu provést rozsáhlou sabotážní operaci. Tomu ovšem stálo v cestě hned několik překážek. Australské a britské velení o něj nejevilo velký zájem a obávalo se, že v té době již poněkud otlučená loď cestu nezvládne. A pro Američany, kteří se soustředili na Jižní Tichomoří, byl Singapur druhořadý cíl.
Na kánoi měli vojáci veslovat k úspěchu
Ivan Lyon, kterému Japonci drželi v zajetí ženu a syna, se ovšem odmítal vzdát. Plán operace Jaywick, jak úder na Singapur nazval, tak vypiloval k dokonalosti. Kofuku Maru byla modernizována a stala se z ní – podle malého, ale jedovatého hada – Krait. A ten měl Japonce uštknout opravdu pořádně, což se ostatně také po důkladných přípravách podařilo.
Bylo vytvořeno 14členné komando, které od ledna 1943 pečlivě na operaci cvičilo. Zdokonalovalo se v orientaci v noci nebo v práci s výbušninami, a v pádlování. Do přístavu mělo proniknout na skládacích kajacích, což byl prostý a geniální nápad, neb byly tiché a nenápadné.
Operace Jaywick byla spuštěna 1. září 1943, kdy Krait opustil přístav Exmouth v západní Austrálii. I přes renovaci měla nicméně celou dobu technické problémy, zatímco posádka mávala na japonská letadla, nosila sarongy domorodců a potírala se hnědým krémem, aby zakryla svůj australský původ. Většinu dne však muži trávili v úmorném vedru v malé kabině šalupy.
Radost z triumfu vystřídala tragédie
Krait vysadila komando na ostrovech u města 22. září 1943, a poté odplula k Borneu. Ivan Lyon a jeho muži sledovali pohyb v přístavu a v temné noci 26. září spustili úder. Nejdříve tam pronikly tři skládací kánoe s šesti muži, jimž se podařilo umístit nálože na sedm lodí. A přestože je japonské hlídky spatřily, myslely si, že se jedná o domorodce, tak nevyvolali poplach.
Jedna nálož sice selhala, ale zbylé udělaly své – tři lodě šly ke dnu a tři byly poškozeny – Japonci přišli o 39 000 tun tonáže. Komando poté Krait v noci na 2. října 1943 naložila, a 19. října bezpečně zakotvila po téměř 8 000 kilometrů dlouhé plavbě v Exmouthu. Radost z úspěchu ovšem kalilo několik okolností, kvůli nimž operace vyvolává kontroverze.
Velení chtělo Krait a taktiku kánoí použít znovu, a tak průběh mise utajilo. Japonci pak v Singapuru rozjeli čistky v domnění, že se jednalo o sabotáž místních, a setnuli hlavu 15 nevinným lidem. Teprve o rok později se dozvěděli pravdu. Lyon se se skupinou sabotérů pokusil o repete při operaci Rimau, ale tentokrát byla použita ponorka. Při akci však on i všech 23 členů komanda zahynul. Krait je dnes v expozici Australského námořního muzea.