Obyvatelům této vesnice bylo dáno 47 dní na vystěhování. Dnes se vesnici přezdívá Město duchů

Vesnici Imber ve Wiltshire opustili obyvatelé již hodně dávno, ale zanechali po sobě velmi děsivé pozůstatky. Obyvatelé Imberu byli před téměř 80 lety donuceni armádou opustit město. Řekli jim, že se do půl roku budou moci vrátit, ale nikdy se tak nestalo. Dodnes se do vesnice nikdo nemohl vrátit. Obyvatelům bylo řečeno, že vesnice byla vybrána vládou jako cvičiště v rámci přípravy na spojeneckou invazi do Evropy.

Proč armáda chtěla Imber?

Vesnice leží na Salisbury Plain, rozsáhlé a relativně neobydlené oblasti Anglie, ve které je Stonehenge a velké vojenské cvičiště, které pokrývá přibližně polovinu pláně. Velká část této oblasti je nebezpečná živá střelnice, která je pro veřejnost téměř úplně uzavřena. Vesnice Imber je poblíž této střelnice a obyvatelé mohli být zasaženi střelami právě z ní, kdyby odtud nebyli odvedeni. Britský válečný úřad začal kupovat pozemky na Salisbury Plain celá desetiletí před evakuací tohoto města.

iZdroj fotografie: Flickr

Evakuace vesnice

Obyvatelé vesnice byli přivedeni na schůzku k projednání žádosti, kde se dozvěděli, že jim zbývá pouze 47 dní na odchod ze svých domovů. Překvapivě téměř všichni ze 152 obyvatel odešli pokojně a věřili, že dělají dobrou věc. Pouze jedna rodina musela být násilím odstraněna armádou. Je třeba si uvědomit, že vesničané odešli s vírou, že se za šest měsíců vrátí. Vesnici se podařilo válku přežít naprosto neporušenou, ale vláda si ji kvůli své blízkosti střelnice ponechala jako svůj majetek nastálo.

iZdroj fotografie: Flickr

V roce 1961 se ve vesnici sešlo 2 000 lidí, kteří protestovali a požadovali její návrat, ale vláda jejich přání zamítla. Byly i další pokusy o návrat do vesnice, ale všechny bohužel dopadly úplně stejně. Vláda aspoň souhlasila s údržbou kostela a jeho otevřením pro bohoslužby v určité dny. Imber je při některých příležitostech přístupný veřejnosti a nyní je přístupný autobusem. Je zajímavé, že Imber je v mnoha oficiálních dokumentech stále považována za běžnou vesnici.

Zdroj: War History Online