Když byl bombardér Avro Lancaster sestřelen německým nepřítelem, Nicholasi Alkemadovi se zadařilo něco neuvěřitelného. Podařilo se mu přežít strašlivý pád do nicoty z 5,5 kilometru, a to bez padáku.
Druhá světová válka je přímo přeplněná haldou neskutečných příběhů jednotlivých lidí. Nicholas Stephen Alkemade, žijící od roku 1922 až do roku 1987, se s jistotou dá počítat mezi jednoho z nich. Jeho pádem z hořícího bombardéru Avro Lancaster z 5,5 kilometru bez padáku, který přežil, totiž dokázal něco až skoro nemožného. Nicholas Alkemade byl příslušníkem britské RAF a létáním v těžkém bombardéru Avro Lancaster si plnil svou povinnost zadního střelce.
Jak celá situace probíhala
Alkemade byl na jedné z misí 24. března součástí sedmičlenné posádky bombardéru Avro Lancaster Mk. II 115. náležící ke 115. peruti RAF, jejichž úkolem bylo bombardování Berlína. Mise proběhla úspěšně, avšak při cestě zpět zaměřil bombardér východně od města Schmallenberg německý letoun Ju 88, jehož pilot, Heinz Rökker, ani na chvíli nezaváhal a okamžitě zaútočil. Těžce poškodil trup Lancasteru, a ten začal hořet. Alkemade ještě stihl zareagovat na útok opětovanou palbou z kulometu, avšak situace začala být velmi kritická a pilot všem členům posádky nařídil, vzít si padáky a z hořícího inferna seskočit. Jenomže Alkemadův padák nebyl uložen s ním v zadní věži, ale v jiné části trupu, a když si ho chtěl vzít, byl už v plamenech. Měl tedy na výběr pouze ze dvou možností.
- Zůstat ve zničeném bombardéru a uhořet
- Vyskočit z hořícího bombardéru bez padáku a doufat v zázrak
Zázrak se však, s nadsázkou řečeno, stal. Při Alkemadovi museli stát všichni svatí, aby něco takového, bez jediné zlomeniny pouze s vyvrknutým kotníkem, přežil. Jeho pád zpomalily borovice a sníh. Ovšem tímto pro něj však dobré zprávy skončili. Poté byl zajat a vyslýchán gestapem, které mu tuto neskutečnou historku odmítalo uvěřit. Nicholas Alkemade později k pádu řekl: „Měl jsem na výběr, buďto zůstat v letounu nebo skočit. Kdybych zůstal, uhořel bych, ostatně mé oblečení již hořelo a mé ruce a obličej taky. V této situaci jsem bolest ovšem sotva vnímal, a tak jsem se rozhodl vyskočit a skoncovat to co nejrychleji.“ Jak se Alkemade později dozvěděl, přežil jako jediný.
Není jediný s tímto příběhem
Volný pád z poškozeného stroje z tak veliké výšky nebyl ovšem příběhem jenom jediného Alkemadeho. Alan E. Magee v lednu 1943 plnil jako střelec misi v bombardéru B-17, jež napadl německý letoun. Magee neměl stejně jako Alkemade padák k dispozici, a proto vyskočil z neovladatelného bombardéru z výšky téměř 7 kilometrů. I přes to, že dopadl na skleněnou střechu železniční stanice St. Nazaire, jako zázrakem přežil.