Nejbizarnější a zároveň nejoriginálnější projekty leteckého inženýrství z období druhé světové války

Letectví sehrávalo během druhé světové války zásadní roli, přičemž rychlý vývoj nových a modernějších modelů letadel do jisté míry určoval směr, jakým se měl konflikt dále ubírat. Ve světě techniky, a obzvláště pak ve světě leteckého inženýrství, se však vývojářům rozhodně nevyplatí spěchat. Jak ostatně potvrdili samotní konstruktéři, kteří během druhé světové války lehce propadli panice, nebo se nechali unést a ve válečném shonu, jenž rozhodně nepřidává na kvalitě, sestrojili buď bizarní, nebo přímo směšně působící stroje.  

Létající terénní vozidlo

Na krásu se ve válce samozřejmě nehraje. Pokud tedy bylo letadlo pouze nevzhledné, ale přitom splnilo vše, co se od něj očekávalo, nejednalo se o nikterak pozornost budící problém. Ten nastal až ve chvíli, kdy stroj nenaplňoval požadavky letectva. A ač je to možná docela překvapivé, existuje celá řada případů, kdy šla funkčnost letadel doslova ruku v ruce s jejich groteskním vzhledem. 

iZdroj fotografie: Autor neznámý

Jedním z nejabsurdnějších strojů, který kdy vzlétl do oblak, je Hafner Rotabuggy alias „létající džíp“. Stroj, během jehož vývoje se britským inženýrům podařilo skloubit funkci terénního automobilu a letadla, by svou neforemností bezpochyby vynikl na titulních stránkách futuristických časopisů.

Letoun měl sloužit pro přepravu vojenského vybavení na frontu. Ovšem i přes docela pozitivní výsledky při testování bylo nakonec od vývoje Hafneru upuštěno. Jeho roli totiž dokázala zastat i jiná, méně nákladná a méně bizarní vojenská technika.

Příliš těžký eskortní bombardér

Boeing YB-40 Flying Fortress by se dal označit za nepovedenou modifikaci těžkého druhoválečného bombardéru B-17 Flying Fortress. YB-40 byl doslova posetý kulomety, které měly chránit letící bombardovací svazy před nepřátelskými útoky z jakéhokoliv směru. Koncept těžce vyzbrojeného eskortního letounu však nakonec naprosto selhal.

V důsledku velkého zatížení nebyl letoun schopen držet formaci ani s plně zatíženými B-17. Navíc poté, co B-17 shodily své pumy, dokázaly ještě výrazně zrychlit. YB-40 tak zůstal trčet daleko za nimi a chránit mohl leda tak sám sebe. 

iZdroj fotografie: Autor neznámý

Dalším nepříliš šťastným vynálezem byl Douglas XB-42 Mixmaster. V tomto případě jde však spíše o nešťastné načasování vývoje, nikoliv o nepovedený projekt. Jednalo se o experimentální bombardér střední velikosti z hangárů americké letecké společnosti Douglas. XB-42 měl být superrychlým letounem, jenž se měl díky svému nekonvenčnímu designu a netradiční konstrukci dokázat vyhnout rychlým německým stíhačkám. 

A skutečně, americkým konstruktérům se nakonec podařilo sestrojit letoun, který dosahoval rychlosti až 660 km/h. Navzdory poněkud netradiční konstrukci s vrtulemi na konci trupu byl XB-42 letounem s docela velkým potenciálem. Válka však skončila dříve, než bylo možné letoun otestovat v bojových podmínkách, a projekt byl nakonec ukončen pro nadbytečnost. Alternativní cestou pro dosažení vysoké rychlosti se pak staly proudové motory.  

Proudový motor s kompresorem

Messerschmitt Me-328 byl ultralehký stíhací letoun, původně navržený jako parazitní stíhačka, jež měla být namontována na těžké bombardéry. Při testování se však letoun netěšil příliš velké úspěšnosti a konstruktéři čelili celé řadě problémů. Stroj byl nakonec upraven pro pozemní starty, přičemž poslední modifikací letounu Me-328 byla verze určená k sebevražedným misím. Ta nesla na palubě mohutnou nálož. Ani v jedné z těchto rolí se však stíhačka neukázala jako dostatečně úspěšná. 

iZdroj fotografie: Autor neznámý

Posledním experimentálním letounem, který si představíme, je Caproni Campini N.1. Tento reaktivní letoun byl takovým malým nedoceněným pokladem italského výrobce letadel Caproni a jedná se o jedno z prvních proudových letadel na světě.

Zatímco němečtí a britští konstruktéři experimentovali s proudovými motory, Italové šli svou vlastní cestou a vytvořili letoun poháněný proudovým motorem s kompresorem. I přes to, že vývojáři vkládali do projektu velké naděje, už samotný prototyp letounu se ukázal být dosti neohrabaný. Díky své originální konstrukci se však alespoň zapsal do historie tučným písmem.

Zdroj: TechInsider