Japonský útok na americkou základnu na Pearl Harbor na Havaji je podle mnoha historiků největší vojenská prohra Spojených států v historii. Zatímco japonské ztráty byly minimální, Američané přišli o devět lodí a téměř dvě stě letadel.
Další letadla a lodě byly vážně poškozeny, o život pak přišlo téměř dva a půl tisíce vojáků a civilních armádních zaměstnanců.
Neopatrnost se Američanům vymstila
Vše mohlo dopadnout úplně jinak, kdyby se torpédoborci USS Ward podařilo odhalit miniponorku nahlášenou už ve čtyři hodiny ráno jednou z dalších lodí, ale nestalo se tak. O dvě a půl hodiny později sice USS Ward japonskou ponorku našel, tou dobou už byla dokonce v přístavu, ale po jejím zneškodnění americká opatrnost opadla. Dokonce tak, že když se na radaru objevily blížící se japonská letadla, posádka je mylně pokládala za americké letouny B-17. V té době zbývalo do zahájení náletu zhruba 50 minut, dost času na to, aby z letadlových lodí odstartovali stíhači. Ale nestalo se tak.
Jako ze zlého snu
Japonský útok byl tak rychlý, že americká posádka prakticky nestihla zareagovat. Zahájen byl pět minut před osmou ranní, o hodinu později dorazila druhá japonská vlna. První minuty připomínaly masakr, Američané nebyli na útok vůbec připraveni. Přestože na třech vojenských letištích na ostrově bylo dohromady téměř 400 letadel, vzlétnout se podařilo jen několika z nich, prvnímu navíc až v 8:30. V té době už ale bylo prakticky dobojováno. Japonci nakonec ani neuskutečnili plánovanou třetí vlnu útoku. Japonské ztráty byly s těmi americkými nesrovnatelné:
- Zahynulo 64 mužů
- 29 letadel sestřeleno
- 5 miniponorek ztraceno (4 potopeny, 1 uvízla na mělčině)
Americká odveta
Američané pochopitelně nemohli takový masakr nechat bez povšimnutí a vstoupili do druhé světové války na straně spojenců. Ukončení bojů v Tichomoří však umožnilo až svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, fanatickým režimem vedení Japonci by bez využití tak hrůzostrašné zbraně byli schopni bojovat ještě dlouhé měsíce po porážce Německa v Evropě.