Pět zajímavých skutečností o americké občanské válce. Černí vojáci odmítali brát plat

Občanské válka ve Spojených státech mezi Severem a Jihem je nejkrvavější konflikt v historii této země. Padlo v ní vlastně více vojáků než v několika dalších velkých konfliktech, kterých se USA účastnily, dohromady. Skončila vítězstvím ekonomicky silnější Unie a vedla i ke zrušení otroctví. Za více než čtyři roky se stalo mnohé. Toto je několik skutečností a zajímavostí, o nichž pravděpodobně nevíte.

Za Sever bojovali cizinci

Spojené státy jsou z velké části zemí imigrantů, a je proto pochopitelné, že mnozí nově příchozí bojovali i v tomto konfliktu. Hlavně na straně Severu, kde migranti tvořili zhruba třetinu celého vojska. Nejpočetnější byli pravděpodobně imigranti z německých zemí, jichž v armádě byla asi desetina z celkového počtu. Měli i vlastní jednotky nazývající se Steuben Volunteers. Silné bylo i zastoupení Irů. Na konci konfliktu tvořili desetinu seveřanské armády černoši.

Černoši na protest odmítali plat

Lidé tmavé pleti směli v seveřanské armádě sloužit od roku 1863. Ačkoli Unie bojovala za zrušení otroctví a rovnoprávnost, ani v seveřanské armádě jim pořádně neplatila. Tito vojáci dostávali žold 10 dolarů měsíčně, zatímco ostatní 13 dolarů. Navíc jim tři dolary strhávali za šatstvo. Na protest proto vojáci svůj žold odmítali. Po tlaku vlivných politiků a hrdinství, která vojáci tmavé pleti prokázali, jim byl plat zvýšen na obvyklou hodnotu a dorovnán i za celé období jejich služby.

Lincoln byl málem zabit o dva roky dříve

Prezident USA Abraham Lincoln byl těsně před koncem války zavražděn v divadle. Málokdo ale ví, že scházely jen centimetry a mohl být zabit již o dva roky dříve. V srpnu 1863 jel prezident Lincoln sám na koni do svého domova. Vojáci u brány jeho sídla zaslechli výstřel a po chvíli přijel prezidentův kůň s Lincolnem bez klobouku. Ten pak později vojáci našli – s dírou po kulce. Událost na žádost prezidenta ututlali, aby se o něho nebála jeho manželka.

iZdroj fotografie: Public Domain

Z pozemků generála Leeho je slavný hřbitov

Rodina slavného jižanského generála Roberta E. Leeho vlastnila ve Virginii v Arlingtonu 1 100 akrů (zhruba 445 hektarů) pozemků, které musela kvůli válce opustit. V roce 1863 pozemky zabavila vláda Unie a rozhodla se na nich vytvořit hřbitov pro padlé vojáky. Myšlenkou bylo, aby se po návratu musel Lee dívat na jejich hroby. V roce 1877 o pozemky americkou vládu zažaloval generálův syn. Vše nakonec dopadlo dohodou – pozemky dostal zpět a vzápětí je vládě prodal. Dnes je na místě známý Arlingtonský hřbitov, kde je pochováno čtvrt milionu amerických vojáků.

Největší ztráty způsobily nemoci

Podle statistických údajů během občanské války na obou stranách konfliktu zahynulo kolem 625 tisíc vojáků. To je mimochodem více než v první světové válce, druhé světové válce, korejské válce a válce ve Vietnamu dohromady. Ačkoli během konfliktu probíhaly kruté boje, největší podíl nejde na vrub jim. Asi dvě třetiny ztrát mají na svědomí nemoci. Ty se mezi muži pobývajícími na jednom místě ve špatných hygienických podmínkách a často i oslabených hlady a různými útrapami šířily ve velkém. Známé jsou epidemie příušnic, planých neštovic nebo spalniček.