Druhá světová válka dala vzniknout mnoha příběhům o hrdinství a slavných činech. Vzešly z ní však i legendy, založené na netradičních historkách, jako je příběh V. Speranzy.
Psal se rok 1994, spojenci zatlačovali německé armády zpět do nacistického Německa a válka se pomalu blížila svému konci. Pro spojence však v tu dobu vítězství nebylo nikdy jistotou. Ještě více je o tom přesvědčila náhlá německá protiofenzíva v Ardenském lese. Byl to jeden z posledních pokusů Německa o zvrácení průběhu války. Právě v té době vznikla legenda o pivním běhu Vincenta Speranzy.
Němci se pokusili zvrátit průběh války
Rychle postupující jednotky Wehrmachtu zastihly Američany nepřipravené a hrozily, že rozdělí Spojenecké síly ve dví. V místě důležité křižovatky komunikací jim v cestě stály americké jednotky, které se v něm celkem náhodně sešly. Na křižovatce cest ve městě Bastogne byly rozhodnuté vzdorovat Němcům do poslední chvíle.
Město bylo krátce po zahájení německé protiofenzívy obklíčeno. Ale aby německé tanky mohly pokračovat v útoku, nutně potřebovaly mít volnou cestu přes Bastogne. V té chvíli jedinými obránci byli vojáci ze 101. výsadkové divize, 969. dělostřeleckého batalionu a velení 10. obrněné divize. Jedním z mužů, kteří se v té chvíli nacházeli ve městě, byl Vincent Speranza, příslušník 101. výsadkové divize.
Vyhlídky obránců nebyly dobré. Do příjezdu 3. armády, vedené generálem Georgem S. Pattonem, zbýval celý týden, přesto však byli Spojenci odhodláni udržet město za každou cenu. Proto, když Němci nabídli Američanům možnost kapitulace, dostalo se jim od velícího generála Anthonyho MacAuliffe strohé a legendární odpovědi: „blázni“.
Utíkal raněným pro pivo
Navzdory kompletnímu obklíčení a odříznutí od ostatních spojeneckých vojsk drželi Američané město před Němci zuby nehty. Krátce před koncem obléhání pomáhal přeživší a dosud nezraněný Vincent Speranza pečovat o raněné kolegy. Přitom narazil na svého přítele, kulometčíka Joea Willise. Willis utrpěl lehká poranění nohy, které měl plné střepin ze šrapnelů, ale více než o svá zranění měl starost o uhašení žízně. Poprosil tedy Vincenta o něco k pití.
Speranza se vydal skrze zdevastované město, ve snaze nalézt svému příteli něco k pití. Nakonec narazil na bombami zničenou hospodu, ve které se mu podařilo nalézt funkční výčep. Naplnil svou helmu pivem a donesl ji svému příteli. Jakmile ostatní viděli kolegu dopřávat si pivo, chtěli ho hned také.
Speranza tedy znovu vyrazil naplnit svou helmu další pořádnou porcí piva. Po návratu byl ale zastaven medikem, který mu pohrozil, že když bude pokračovat a nosit zraněným pivo, nejspíš ho zastřelí, protože by mohlo ohrozit život některých žíznivých mužů, kteří pro svá zranění ale nesmí dočasně pít.
V Evropě se stal legendou
Bitva o Bastogne nakonec skončila výhrou Spojenců, Němci byli odraženi a konec války se blížil. Speranza se po kapitulaci Německa vrátil domů, aniž by tušil, že se jeho příběh stane v Bastogne legendou. Po téměř 65 letech se do města vrátil k příležitosti výročí bitvy a otevření nového muzea. Při této návštěvě se setkal se dvěma veliteli tanků z Belgie a Nizozemí. Pověděl mužům svůj příběh, a nestačil se divit, když mu s úžasem řekli, že je v Evropě slavným.
Speranza pochopitelně nevěřil, dokud mu neobjednali místní pivo, designované na uctění legendárního pěšáka, který donesl v boji pivo svému příteli. Přinesli mu dokonce lahev, vyobrazující amerického vojáka s helmou plnou piva, a nápoj mu naservírovali v malé keramické helmě. Náhlé setkání s legendou místní obyvatele naprosto šokovalo, nikdo však nebyl více překvapený, než samotný Vincent Speranza.
Znáte nějaké další kuriózní příběhy z války?
Zdroj: WEARETHEMIGHTY
Galerie
Události
|
PŘEČTENÍ: 12524
Události
|
PŘEČTENÍ: 13488
