Jaderné ponorky jsou jedny z nejmocnějších a nejdražších zbraní v arzenálu ozbrojených sil. Každá ztráta je nejen nákladná, ale znamená i velké ekologické riziko.
Ve své historii ztratila USA jen dvě jaderné ponorky. První byla USS Tresher, o pět let později následovala USS Scorpion. Trvalo dlouhou dobu najít ve velké hloubce její vrak. Když se to konečně povedlo, přišlo zklamání. Nenašlo se žádné vysvětlení událostí, které poslaly ponorku na dno oceánu. Z 99 členů posádky nikdo nehodu nepřežil. O tom, co se skutečně v hlubinách Atlantického oceánu odehrálo, existuje dnes mnoho teorií.
Zanedbaná údržba kvůli nasazení
Scorpion byl jednou z ponorek třídy Skipjack. Do služby byl zařazen v létě roku 1960 a sloužil v době, kdy napětí mezi USA a SSSR bylo obrovské, a proto se využíval na hranu svých možností. Loď byla vyzbrojena šesticí torpédometů a dosahovala rychlosti až 33 uzlů pod hladinou. Měla sloužit hlavně jako lovec sovětských ponorek a lodí. Téměř neustálé nasazení znamenalo zanedbávání údržby. Když už se na ni plavidlo dostalo, bylo provedeno jen to nejnutnější.
Kvůli závadám a netěsnostem mohla ponorka operovat jen v hloubce kolem 100 metrů, přitom se měla být schopna potopit do více než 200 metrů. V nedobrém stavu byla i poté, co se na jaře roku 1968 vracela z nasazení ve Středozemním moři do Norfolku. Když se zde 27. května neukázala a ani se neozývala, začalo být jasné, že se něco stalo. Rozjela se pátrací akce.
Námořnictvo mělo dva trumfy. Tajný odposlouchávací systém SOSUS, který monitoroval zvuky v oceánu, původně vyvinutý kvůli sledování sovětských ponorek. Ten zaznamenal sérii výbuchů. Do pátrání byl zapojen i matematik John Craven, jenž v minulosti za pomoci speciálních výpočtů pomohl najít ztracenou jadernou bombu. Přesto nalezení vraku trvalo dlouho, podařilo se to až na konci října. Nacházel se nedaleko Azorských ostrovů v hloubce asi tři tisíce metrů.
Námořnictvo přesný důvod nezjistilo
Trup byl velmi poškozený implozí vyvolanou tlakem vody, nikdo proto nemohl přežít. Bylo nutné přijít na to, proč se ponorka potopila. Podle závěrů námořnictva nelze katastrofu zcela objasnit. Na vině byla pravděpodobně technická závada, která souvisela s nedobrým stavem plavidla a zanedbávanou údržbou. Craven i další ale nesouhlasili. Tým si například všiml, že ponorka v době potopení měla plout na východ a ne na západ.
Důvodem, proč by kapitán náhle změnil směr plavidla o 180 stupňů, může být náhodně odjištěné torpédo. Takový manévr má spustit bezpečnostní pojistku, která ho deaktivuje. Námořnictvo ale tuto teorii odmítalo, protože by to znamenalo, že používaná torpéda jsou vadná. Situace se začala měnit v 90. letech.
Torpédu vadily vibrace
Charles Torne, který se v minulosti podílel na testech torpéd, jimiž byl vyzbrojen i Scorpion, si v roce 1993 dal událost a jím zjištěné skutečnosti dohromady. Zjistil, že torpédo je náchylné k vibracím, při nichž může prasknout speciální membrána. Na vraku jsou navíc otevřené poklopy do torpédové místnosti, jež není tak zdemolovaná a implozi nejspíše nepodlehla.
Námořnictvo si však stále trvá na svém. Navíc řada dohadů vede k dalším teoriím, proč se vlastně ponorka potopila. Jedna mluví například o výbuchu nahromaděného vodíku, jiná zase říká, že ji zničilo sovětské námořnictvo, které v té době operovalo v Atlantiku. O katastrofě vzniklo i několik knih, v nichž jsou teorie rozebírány. Pravdu se nejspíše nikdo nikdy nedozví.
Co podle vás stálo za potopením Scorpionu?
Zdroj: Warhistoryonline
Události
|
PŘEČTENÍ: 10635
Události
|
PŘEČTENÍ: 11599
