Jaký byl osud šestiletého hrdiny druhé světové války? Z jeho příběhu vás zamrazí u srdce

Druhá světová válka je nekonečným zásobníkem fascinujících příběhů. Jedním z nich je i příběh šestiletého vojáka, který za své činy získal dokonce vyznamenání.

i Zdroj fotografie: Sergei Strunnikov / Creative Commons / CC BY
                   

Na začátku fascinujícího příběhu šestiletého chlapce jménem Seryozha Aleshkov stojí nesmírná brutalita východní fronty. Seryozha vyrůstal spolu se svojí matkou a bratrem v malé vesnici Gryn. Za to, že pomáhali partyzánům byl jeho matka a bratr popraveni před Seryozhovýma očima. Seryozha sám byl ponechán svému osudu a nezbylo mu nic jiného než si hledat obživu v okolních lesích.

Seryozha a jeho příchod ke 142. gardovému střeleckému pluku

V lese na něj narazili průzkumníci 142. gardového střeleckého pluku. Chlapec u pluku zůstal a jeden z důstojníků, major Mikhail Vorobyov, jej dokonce adoptoval. Malý Seryozha ale nebyl jen talismanem, ze všech sil se snažil být užitečným. Cestoval mezi jednotkami, roznášel zprávy a depeše. Jednou dokonce narazil na německé dělostřelecké pozorovatele a dovedl k nim sovětské vojáky, kteří jejich postavení zlikvidovali.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY

Seryozha byl u pluku nesmírně oblíbený a všichni jej měli rádi. Vojáky si získal svojí upřímnou snahou jim pomáhat a láskou k jednotce. Seryozha zvyšoval morálku mužstva, a to jej za to opravdu milovalo. V listopadu 1942 byl 142. gardový střelecký pluk převelen do Stalingradu…

Bitva u Stalingradu a medaile pro Seryozhu

Během bitvy u Stalingradu zůstal po dělostřelecké palbě v zákopu zasypaný Mikhail Vorobyov, jeho adoptivní otec. Seryozha se jej snažil vyprostit sám, bylo to ale nad jeho síly. I přes nebezpečí se proto vydal sehnat pomoc, což se mu nakonec podařilo a Vorobyov byl zachráněn, byť s vážnými zraněními. Aleshkov byl za své činy vyznamenán rozkazem č.013 z 26. dubna 1943 medailí za vojenské zásluhy.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY

I v dalším průběhu války měl Seryozha několikrát na mále. Jednou málem utonul při překračování řeky Severní Doněc, jindy najelo vozidlo, ve kterém cestoval, na minu. Při jedné příležitosti mu vojáci nechali ušít důstojnickou uniformu, tím z něj ale udělali terč pro německé ostřelovače. Jeden z nich Seryozhu skutečně zasáhl do nohy. Vorobyov si to potom velmi vyčítal.

Konec války a další osud

Konec války zastihl Aleshkova v Polsku. Poté byl na rozkaz samotného velitele 62. armády, generála Čujkova, odeslán na Suvorovovu vojenskou školu. Tu však Seryozha nedokončil, neboť jej začalo zrazovat zdraví, konkrétně měl problémy s plícemi. Svůj podíl na nich mělo asi i to, že byl od útlého věku silným kuřákem.

Seryozha Aleshkov následně vystudoval práva a pracoval jako státní zástupce v uralské oblasti. Na následky infarktu, který jej postihl ve věku 54 let, zemřel v roce 1990. Dětských vojáků bylo na východní frontě mnoho, příběh Aleshkova je ale zdaleka nejznámější. Na jeho motivy byl natočen v roce 2019 film „Soldier Boy“.

Zdroj: RBTH

Diskuze Vstoupit do diskuze
137 lidí právě čte
Zobrazit další články