Válka ve Vietnamu byla předzvěstí dnešních asymetrických konfliktů. A jako každá válka přinesla mnoho pozoruhodných příběhů, jedním z nich je i legenda o Gunny Hathcockovi.
Carlos Hathcock, legendární odstřelovač z války ve Vietnamu. Nemiloval zabíjení, spíše si užíval lov, i když nepřátelé by zřejmě mluvili jinak. Jeho úspěchy jsou předmětem filmů a na počest je po něm pojmenována zbraň. Příběh tohoto muže je plný náhod, odhodlání, statečnosti a dokonalé mušky.
Vášnivý lovec od dětských let
Hathcock se narodil a vyrůstal v Arkansasu. Již od raných let se věnoval střelbě a lovu, zčásti proto, aby pomohl uživit svoji rodinu. Při lovu v lese předstíral, že zabíjí japonské vojáky. Lovil s puškou J. C. Higgins ráže 22. Hathcock celé dětství snil o tom, že se stane mariňákem, a tak se 20. května 1959 ve věku 17 let přihlásil do americké námořní pěchoty.
V roce 1966 byl Hathcock nasazen ve vietnamské válce jako vojenský policista a poté se stal odstřelovačem. Během vietnamské války měl Hathcock 93 potvrzených zabití příslušníků PAVN (Vietnamské lidové armády) a Vietkongu. Sám Hathcock odhadoval, že zabil 300 až 400 nepřátelských vojáků. Mezi jeho četná ocenění patří Purpurové srdce (Purple Heart), udělované za zranění či smrt v boji proti nepříteli či Stříbrná hvězda (Silver Star Medal) za chrabrost v boji proti nepříteli.
Bílé pírko bez kapky krve
Carlos Hathcock dostal od nepřátel přezdívku “White Feather” (“Bílé pírko”) kvůli pírku, které nosíval ve výstroji. Bylo výzvou pro protivníky, kteří he nebyli schopní eliminovat. Když Vietkong nasadil na likvidaci Carlose skupinu odstřelovačů, jeho spolubojovníci si nasadili pírka také, aby oklamali nepřítele. Na počest Hathcocka byla pojmenována “White Feather” komerční verze odstřelovací pušky M25.
PAVN vypsala na Hathcocka odměnu 30 000 USD (přes 670 000 Kč). Odměny vyplácené za americké odstřelovače ze strany PAVN se obvykle pohybovaly od 8 do 2 000 USD (180 Kč do 45 000 Kč). Hathcock držel rekord v nejvyšší odměně a zabil každého známého vietnamského střelce, který se ho snažil dostat.
Své kvality dal jasně najevo
Se svým pozorovatelem, Johnem Burkem, dokázali bějem 5 dnů zlikvidovat celou rotu NVA. Podle neobnošených uniforem se jednalo o nováčky, kteří neměli s sebou žádný komunikační prostředek. Hathcock zastřelil důstojníka v přední části čety, zatímco Burke zlikvidoval zadního důstojníka. Odstřelovači doslova přitiskli vietnamské vojáky na dna zákopů a postupně eliminovali celou jednotku.
Tímto kouskem se Hathcock dostal do hledáčku NVA, která si byla dobře vědoma jeho kvalit a rozhodla se ho odstranit. Poslala na něj svého odstřelovače, “Kobru”. Při prvním pokusu udělal vietnamský odstřelovač chybu a zastřelil seržanta dělostřeleckého sboru námořní pěchoty, který zemřel Hathcockovi přímo před očima. Z úkolu zabít Kobru se stala osobní záležitost.
Souboj mezi odstřelovači
Vzájemný boj mezi odstřelovači provázela i další klopýtnutí a to doslova, když Hathcock při pronásledování zakopl o kořeny stromu, dal Vietnamci šanci vystřelit. Střela však Hathcocka minula a trefila jeho čutoru s vodou. V průběhu boje si obě strany prohodily své pozice a Vietnamec se dostal do pozice přímo proti slunci.
Hathcock si všiml slunečního odrazu soupeřova zaměřovače, který tak prozradil svou pozici. Zaměřil a vystřelil. Když šel Hathcock zkontrolovat, zda je Kobra mrtvý, zjistil, že jeho střela čistě prošla protivníkovým teleskopickým zaměřovačem a trefila ho do oka. Hathcock se zmocnil pušky mrtvého odstřelovače v naději, že si ji přinese domů jako trofej, ale poté, co ji odevzdal a označil, byla ukradena ze zbrojnice.
Nelítostný ochránce mariňáků
Další drama se odehrálo mezi Hathcockem a členkou Vietkongu Apache. Apache sloužila ve válce dlouho předtím, než do Vietnamu přišel Hathcock. Apache byla známá pro své sadistické mučení mariňáků. Jednoho z nich zaživa stahovala z kůže den a půl, poté ho nechala odejít, zemřel krátce poté, co se dostal zpět ke svým ke svým liniím. Hathcock, který cítil sounáležitost se všemi svými spolubojovníky, se s ní rozhodl skoncovat.
Springfield M25 Whitefeather
Jednou byl na pravidelné hlídce, když narazil na skupinu Vietkongu. Byla mezi nimi i Apache. Když se zastavila, aby vykonala potřebu, využil odstřelovač příležitosti. Ovšem nespokojil se s jedním výstřelem, jako u ostatních cílů. Druhou kulku do ní vpálil, aby se ujistil, že je skutečně mrtvá.
Nejvýznamnější mise
Carlos Hathcock bral často nejnebezpečnější mise sám na sebe. Jednou z nich bylo odstranit vysoce postaveného důstojníka NVA, s čímž se pojila nutnost infiltrovat základnu. Namísto toho, aby podnikl dvoukilometrový přesun nepřátelským územím na svém břiše, rozhodl se použít loveckou taktiku plazení po boku, protože to minimalizovalo stopy, které po něm zůstaly. Během pohybu se musel vyhýbat hlídkám a proklouznout kolem dvou kulometných hnízd.
NVA neočekávala, že by na základnu vtrhl jediný muž, a když kolem něj prošli vojáci NVA, věděl, že vstoupil nepozorovaně. Palebnou pozici vytvořil asi 640 metrů od místa, kde odhadoval, že uvidí svůj cíl. Vystřelil, zlikvidoval důstojníka a odplazil se pryč, protože vojáci na základně neběželi k němu, ale spíše do okolní džungle hledat úkryt. Jako by věděli, komu čelí.
Roku 1967 dosáhl nejvyšší vzdálenosti ověřeného zásahu, přibližně 2300 metrů. Použil upravený kulomet M2 Browning s optikou. 16. 9. 1969 najel jako řidič na minu, zůstal nezraněn, ale z hořícího vozu vytáhl sedm vojáků a utrpěl popáleniny na 90 procentech těla. Za tento čin odmítl Stříbrnou hvězdu s tvrzením, že jen konal svou povinnost. Zemřel v roce 1999. Heslo: Jeden výstřel, jeden zásah.
Patří snipeři v současnosti mezi klíčové muže pozemních jednotek?