Pozorovatelna v „mrtvém“ koni pár metrů od nepřítele: Francouzi v 1. světové válce nejednou přechytračili útočné Německo papundeklem

Mrtvá těla koní na bojišti i mimo něj byla během první světové války zcela běžná. Francouzští vojáci je proto začali vychytrale využívat ve svůj prospěch.

První světová válka, skrývání se v mrtvém koni i Zdroj fotografie: Pxhere
                   

Koně byli během první světové války hlavní hybnou silou týlových jednotek. Převáželi munici, proviant, zbraně, stejně jako padlé a raněné. Tato zvířata byla velice důležitá pro obě strany, a často dokonce více než samotní vojáci. Z toho důvodu byli koně častým terčem nepřátelské palby. Během krvavé bitvy na Sommě (červenec až listopad 1916) si pak francouzští vojáci všimli osamocené mrtvoly koně nedaleko německých zákopů. A rozhodli se, že jim mrtvé zvíře ještě naposledy poslouží.

Papírové makety nebyly novinkou

Ještě téže noci vyrobili Francouzi papírovou figurínu koně, a pod rouškou tmy mrtvé zvíře z bojiště odtáhli, aby ho nahradili falešným. V útrobách figuríny byl přitom ukrytý odstřelovač/pozorovatel, který měl vynikající výhled na nepřátelské zákopy. Vojáci navíc ještě natáhli do papírové makety telefonní kabel, aby jim mohl „předsunutý jedinec“ rychle podávat informace o aktuálním pohybu jednotek a celkovém dění.

iZdroj fotografie: Public Domain

Celá šaráda s mrtvým koněm trvala celé tři dny. Nakonec si ale jeden z německých vojáků všiml divného úkazu – mrtvý kůň „porodil“ ozbrojeného Francouze, který kvapem utekl do spojeneckého zákopu. Falešného koně pak Němci okamžitě zničili, což ale Francouze neodradilo, a podobnou taktiku používali celou válku. Ostatně měli s výrobou maket z papírmaše bohaté zkušenosti. Už od roku 1915 vyráběli falešné hlavy, které měly přilákat palbu odstřelovačů, a dokonce vytvářeli i celé falešné stromy jako pozorovatelny.

Němí „vojáci“ beze zbraní

Do první světové války se na obou stranách zapojilo asi 8 milionů koní. Dle odhadů jich pak v období 1914-1918 zahynuly v důsledku válečných útrap zhruba 2 miliony. Fatální byly pro zvířata i vojáky hlavně opotřebovávací bitvy, například v té u Verdunu zahynulo za jediný den 7 000 koní, z toho 97 zabil jediný výbuch dělostřeleckého granátu. Zvířata tak trpěla stejně jako jejich lidští spolubojovníci, ale na rozdíl od nich nedostávala medaile.

Ani konec války však neznamenal pro čtyřnohé vojáky konec. Přeživší zvířata byla často ve zbídačeném stavu a léčba byla drahá, a tak jejich život nakonec stejně ukončila kulka. Zvířata byla také často prodávána na jatka nebo na těžkou práci v zemědělství. Ocenění za utrpěná příkoří přišla až v roce 2004, kdy byl v Londýně odhalen památník Animals in War Memorial. Na jeho podstavci se mimo jiné píše: „Ve všech oblastech světa hrála zvířata, od holubů až po slony, zásadní roli v boji za lidskou svobodu. Jejich příspěvek k tomuto boji nesmí být nikdy zapomenut.“

Jaký máte názor využití zvířat ve válce?

Zdroj: Techinsider
Diskuze Vstoupit do diskuze
79 lidí právě čte
Autor článku

Jiří Kulík

Zobrazit další články