Sparťané byli pověstní tím, že buď zvítězí, nebo raději zemřou. Na ostrově Sfakteria ale kapitulovali

Téměř každý si ze školy pamatuje slavnou bitvu u Thermophyl, kde se roku 480 před naším letopočtem v úzké soutěsce 300 spartských bojovníků postavilo celé perské armádě. Vzdorovali dlouho a obrovské přesile neustoupili, jak bylo jejich tradicí. Udolala je jen početní převaha, ale získali čas pro ostatní řecké armády k přípravě obrany. To přispělo k jejich pověsti vojáků, kteří se nikdy nevzdají. Ovšem o několik desetiletí později, konkrétně roku 425 před naším letopočtem, tuto tradici porušili. Athénám se vzdalo 120 bojovníků z nejvyšší spartské třídy.

Dlouhá válka ve starověkém Řecku

Nezvyklý čin byl součástí Peloponéské války, které se odehrávala v v letech 431 až 404 před Kristem. Po vítězství nad Persií se řecké městské státy rozdělily do dvou bloků. V čele Peloponéského spolku stála Sparta. Jejich soupeřem byl Athénský námořní spolek v čele s Athénami. Sparťané měli obecně převahu na souši a často plenili okolí Athén. Město a přístav chráněný hradbou ale nemohli dobít. Naopak Athény vládly na moři. V roce 425 před naším letopočtem vše vyústilo v bitvy u Pylu a na ostrově Sfakteria.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Tehdy Athéňané u mysu Pylos na jihozápadě Peloponéského poloostrova, u kterého byl hluboký záliv, postavili pevnost. Athéňané zde zastavili své loďstvo, které se plavilo k ostrovu Sicílie pod vedením stratéga Démosthena. Vrazili tak vlastně klín do spartského území. Sparťané se obávali, že by z tohoto území mohli podporovat a vyzbrojovat heilóty. To byla nejnižší spartská třída, státem vlastnění otroci, kteří se často bouřili. Spartě tedy nezbylo nic jiného než na hrozbu reagovat.

Neúspěšný útok na pevnost

Stáhla své vojáky z okolí Athén a poslala k Pylu svoji flotilu tvořenou asi necelou padesátkou triér. Spartští vojáci začali útočit na opevněné Athéňany, ale ti se úspěšně bránili. Asi 400 spartských bojovníků, mezi nimiž bylo 120 členů elitní spartské třídy takzvaných Spartiatů, si udělalo základnu na nedalekém ostrově Sfakteria. Ovšem druhý den na místo dorazila athénská flotila tvořená asi 50 plavidly a spartskou flotilu porazila a prakticky zničila. Bojovníci na ostrově se ocitli v naprosté izolaci.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Sparťanům v tu chvíli došlo, v jak prekérní situaci se ocitli. Aby mohli odříznutým vojákům dodávat zásoby, dali jako zástavu Athénám své zbývající lodě. A žádali o mír. Tento nezvyklý krok vyplýval i z toho, že 120 Spartiatů tvořilo asi desetinu jejich nejvyšší vládnoucí třídy. Ovšem Athéňané ovlivněni především politikem Kleónem, to odmítli. Hodlali vojáky obklíčené na ostrově porazit. Krátkodobě uspěli, ze strategického hlediska ale odmítnutí trvalejšího míru byla chyba.

Sparťané se vzdají a stanou se rukojmími

Na Sfakterii se vylodilo asi 800 athénských hoplitů a dalších cca 2000 lehkooděnců. Spartští vládci svým obklíčeným vojákům vzkázali, že je jenom na nich, jak se rozhodnou a že nic údajně nebude hanba. Útočící Athéňané zasypávali obklíčené Spartské vojáky salvami šípů. Ti se tedy v bezvýchodné situaci raději vzdali a padli do athénského zajetí. Athény si ponechaly i spartské lodě, které měly jako zástavu. V zajetí Spartiané zůstali čtyři roky, dokud spolu města neuzavřela krátký mír.

iZdroj fotografie: Uživatel Megistias / Creative Commons / CC BY-SA

Válečné střety obou řeckých rivalů trvaly až do roku 404 před naším letopočtem, kdy Sparta pod vedením Lysandra donutila nakonec Athény kapitulovat. Mír ale v Řecku nenastal, řada malých městských států mezi sebou i poté neustále válčila. Konec válkám učinil až makedonský král Filip II, otec Alexandra Velikého, který Řecko obsadil a sjednotil.

Jaké detaily o spartských vojácích znáte?

Zdroj: Warhistoryonline