Bylo ruské superdělo Car-puška jen na okrasu? Pravdu se podařilo odhalit až po staletích

Vojenská historie nás učí, že s obrovskými zbraněmi bývají obrovské svízele a je s nimi více problémů než užitku. Platí to především o monstrózních dělech. Výjimkou není ani po staletí největší dělo světa a jedna z největších atrakcí moskevského Kremlu, Car-puška. O něm se dokonce dlouho pochybovalo, zda vůbec kdy vystřelilo.

Za báťušku cara

Konec 16. století nebyl pro Rusko klidnou dobou. Vedlo se mnoho válečných sporů a především se pomalu, ale jistě modernizovalo. Symbolem modernizace armády se stalo dělostřelectvo, které bylo pýchou carského režimu. Car Fjodor (1557–1598) do jím preferované novinky neváhal investovat obrovské sumy. Roku 1577 nechal během livonské války odlít dělo Jednorožec.

iZdroj fotografie: Thomas Taylor Hammond / Creactive Commons / CC BY-SA

Vážilo 7 436 kilogramů, měřilo 516 centimetrů a mělo ráži 216 milimetrů. Jednalo se o tehdy největší odlitou zbraň. Dělo mělo být použito při prorážení zdí nepřátelských hradů. Díky jeho ohromné hmotnosti s ním však byly jen potíže, a tak se stalo pouze objektem zájmu různých kořistníků. Po letech strávených v Polsku a Švédsku ho vykoupil v roce 1723 Petr I. Veliký. Dnes je k vidění v muzeu v Petrohradu.  

Muž, který přání cara plnil, se jmenoval Andrej Čokov (1545–1629) a byl mistrem moskevské carské dělovky Puškarsky prikaz. Čokov byl skutečným mistrem slévačem a vedle mnoha děl a moždířů odlil paradoxně i bezpočet zvonů. Jeho práce byla nejen funkční a praktická, ale i estetická. Každé dělo bylo skvostně zdobeno.

Největší dělo na světě

Výrobu děla prosadil prý sám Boris Godunov. Obří zbraň měla symbolizovat nejen sílu Ruska, ale i rurikovské dynastie. Dělo bylo odlito roku 1585. Datum na něm je ovšem rok 7904, tedy je datováno dle byzantského kalendáře. Zde je potřeba vysvětlit drobnou českou chybu v překladu. U nás se dělu říká Car-puška, ale puška je v ruštině dělo. Jinde ve světě se kremelskému kusu přezdívá carské dělo nebo dělo Car podle jeho velikosti, ne na počest vládce.

Hmotnost i rozměry jsou i dnes monstrózní. Hmotnost hlavně je 39,3 tuny, délka zbraně 5,34 metru. Podle moderní kategorizace by Car měl být označován kvůli poměrné „krátkosti“ za minomet. Ráže je 800 milimetrů, ale průměr děla je 1 200 milimetrů. Forma na dělo se skládala ze 12 dílů a bylo odlito z bronzu. Původní lafeta byla ze dřeva.

iZdroj fotografie: Thomas Taylor Hammond / Creactive Commons / CC BY-SA

Na děle je pak vyobrazen car Fjodor I. na koni. Čím se ale mělo z děla střílet? Carské dělo nemělo střílet klasickou dělovou kouli, ale kartáč, tedy munici tvořenou menšími kusy materiálu, o váze až 800 kilogramů. Do Car-pušky se místo olova mělo naládovat kamení. Prachová nálož měla mít hmotnost 85 až 118 kilogramů. Ohledně dostřelu není k dispozici ani odhad.

Tajemství výstřelu

Po svém dokončení bylo dělo odtaženo kousek od Lebneho mesta na Rudém náměstí. Mělo pevnou lafetu a zřejmě mělo bránit přístup ke Kremlu z východu. Vedle toho bylo i působivou kulisou, neboť z Lobneho mesta se vyhlašovala carova nařízení. Do bojové pohotovosti byl Car-puška uveden jen jednou, a to v roce 1591, kdy měl bránit Moskvu před krymskými Tatary.

Na začátku 18. století bylo dělo přesunuto před nově postavený kremelský arzenál. Roku 1812 ho chtěl Napoleon převézt do Paříže jako symbol vítězství nad Ruskem. Když Moskvu zachvátil požár, shořela i lafeta děla a z odvozu nebylo nic. Roku 1835 dostalo dělo krásnou, ale neautentickou lafetu a přibyly i čtyři dekorativní dělové koule, každá o hmotnosti 1,97 tuny. Teprve v roce 1937 ho ve velikosti překonala německá Dora.

iZdroj fotografie: Alvesgaspar / Creactive Commons / CC BY-SA

Car-puška měl dvakrát na mále během obou světových konfliktů, kdy se uvažovalo o jeho roztavení a použití bronzu ve zbrojní výrobě. Největší tajemství bylo však odhaleno až roku 1980. Dosud nikdo netušil, zda se z kanónu kdy střílelo. Při rekonstrukci byly zjištěny stopy střelného prachu. Z děla se tedy skutečně minimálně symbolicky někdo pokusil vystřelit. Dnes stojí Car-puška u zvonice Ivana Velikého v Kremlu.