Přečtěte si o různých misích, které provádělo komando za druhé světové války. Nové technologie jim umožňovaly mít o něco více odvahy.
Bojů ve 2. světové válce se účastnila i komanda, která měla různé úkoly. Mezi hlavní úkoly útočných komand patřilo získání kontroly nad důležitým objektem. U takových objektu se vždy předpokládá, že bude mít další využití. Je tedy nutné, aby objekt zůstal nepoškozený. Podívejte se na nejšílenější akce, které komanda podnikla.
Druhá světová válka s novější technologií
Ve druhé světové válce zahynulo přes 72 milionů lidí. Jednalo se o největší událost v dějinách lidstva z geografického hlediska i z hlediska poštu zúčastněných mužů. Technologie se v této době neustále vyvíjela a přicházela nová, jako například výsadkáři a ponorky. S tou přicházely i větší výzvy, kdy vojáci byli v operacích více odvážnější.
Hrdinové v kajacích
Skupina britské královské námořní pěchoty vypouštěla z ponorky muže v kánoích, kteří měli určité poslání. Několik kánoí bylo poškozeno již při pokusu o vypuštění. Dalších pět kánoí bojovalo s přílivem a říčními překážkami. Jedna posádka se na pláži převrátila a byla zajata a popravena.
Celkem bylo vypuštěno pět kánoí a pouze dvě se dostaly do přístavu Bordeaux Bassen, kde umístily miny Limpet. Ty poškodily několik lodí, ale nájezd nebyl příliš úspěšný. Očekávalo se, že miny Limpet zničí více lodí a bude způsobeno více škod. Místo toho Němci zpozorněli a použili více vojáků k ochraně před sabotážemi.
Operace Flipper
Jednalo se o britskou akci, která měla původně 4 cíle. Zabít Rommela (německý voják a vojevůdce) na jeho velitelství v Sidi Rafa. Zničit nedaleké italské velitelství a jeho komunikační síť. Dále sabotovat italský zpravodajský úřad a komunikační síť mezi dvěma velkými městy. Nakonec provést všeobecné sabotážní akce jinde v týlu sil Osy.
Celkem 6 důstojníků a 53 mužů se vylodilo ze dvou ponorek poblíž Kyrenaiky, kde se setkali s dříve vysazenými výsadkáři. Polovina vojáku se nedostala na břeh, protože byla velice silná bouře. Vojáci pochodující do vnitrozemí byli doprovázeni neustávajícím deštěm.
Za několik dní dorazili do vily, o které se říkalo, že je to Rommelovo sídlo. Tříčlenný útočný tým zabil první německou stráž, proběhl chodbami a zabili zbývajících deset strážných, kteří se rychle ozbrojovali. Jedno britské komando při této akci přišlo o život.
Zjistilo se, že Rommela zdrželo špatné počasí a z toho důvodu nálet zabil jen několik zásobovacích plukovníků a zničil sklad pohonných hmot. Dva členové náletu se poté 37 dní vyhýbali německým hlídkám a znovu se připojili ke svým liniím. Nálet se nepovedl, ale ne kvůli nedostatku odvahy britských komand.
Norské komando zabránilo Němcům ve výzkumu jaderných zbraní
V norském závodě Norsk Hydro zpracovávali Němci radioaktivní těžkou vodu, která byla potřebná pro testování jaderných zbraní. Norové byli velice vyčerpáni hladem, ale dostali se k závodu. Podařilo se jim vyhodit skladovací zařízení do vzduchu. Díky tomuto výbuchu se Němci s jejich výzkumem vrátili o několik měsíců zpět.
I když se tato akce Norům povedla, tak za pár měsíců Němci opět převáželi trajektem další várku těžké vody. Sabotéři ji znovu vyhodili do povětří. Tento další nevydařený přesun vody byl pro Němce kritický, protože opět ztratili čas na výzkum a vývoj jaderných zbraní.
Dobytí nejsilnější pevnosti na světě Němci
Němcům při Blitzkriegu (bleskové válce) napříč západní Evropou na počátku války nepomáhaly jen tanky. Belgická pevnost Eben-Emaeil byla v roce 1940 obrovskou pevností, která byla určená ke zpomalení a zastavení německého postupu. Hlídalo ji 800 vojáků, byla hlavním hnízdem opevněného a těžkého dělostřelectva.
Nacházelo se v ní i mnoho automatických zbraní. Tato pevnost hlídala klíčovou trasu, která byla pro Němce velice důležitá. Potřebovali ji k obchvatu francouzských opevnění a přilákání spojeneckých sil. Němci si však poradili a na vrcholu pevnosti vysadili 85 parašutistů za pomoci kluzáků.
Parašutisté velice rychle obsadili klíčová místa a vyřadili z provozu děla, která hlídala přístupy do pevnosti a silnice v okolí. Německé kolony se pak rychle přiblížily k pevnosti a zbývající obránci této pevnosti se poté vzdali. Velikou ironií je to, že Hitler se stal obětí tohoto úspěchu, protože měl tendence nadměrně užívat parašutistů. Ti v budoucnu utrpěli velké ztráty při misích.
Při ústupu z vrcholku hory Benito Mussolini zachráněn německými parašutisty
Italové nechtěli dále válčit, a proto se v červenci roku 1943 vzepřeli svému diktátorovi a chtěli se připojit ke spojencům.
Svobodné italské jednotky Benita Mussoliniho zajaly a držely ho na řadě horských míst. Němcům se podařilo jej najít v Gran Sasso, horském lyžařském středisku.
Němci na toto místo vypustili parašutisty. Dva z nich se zřítili do kráterů po bombách, které vytvořili spojenci. Na fotografiích se vše jevilo jako rovný kus trávy, ale ve skutečnosti to byla řada zubatých skal. Ostatní parašutisté přistáli nouzově před hotelem a vtrhli dovnitř. Němci vysvobodili Mussoliniho a ten s nimi odletěl pryč.
Britské komando ukradlo německou radarovou stanici
V bitvě o Británii byli Britové lepší než Němci a způsobovali německým stíhačům větší škody. Němci měli radary s krátkým dosahem, systémy včasné výstrahy dlouhého dosahu a přesné systémy krátkého dosahu. Na začátku roku 1942 pět oddílu britských parašutistů provedlo téměř dokonalé přistání za úplňků a přílivu.
Parašutisté se skvěle shromáždili na určeném místě pouze za deset minut. Velmi rychle zabili vojáka, který střežil budovu radaru. Tohoto činu si všimla nedaleká stráž a rozpoutala se skoro dvouhodinová přestřelka. Prvních 30 minut se Britové snažili Němce zdržet a jejich technik zatím demontoval radar.
Následující hodinu a půl probíhala přestřelka mezi Brity, kteří převáželi radar a mezi kolonou německých vojáků. Při cestě na pláž museli Britové zničit i Pillbox, který jim stál v cestě. Pillbox byla miniaturní pevnost, kterou vybudovala německá armáda. Dodávala zákopovým liniím větší pevnost a měla železobetonovou konstrukci ve tvaru krabičky.
Poté, co Britové zničili miniaturní pevnost se dostali na pláž. Protože se jejich vysílačky nemohly spojit s britskou flotilou, museli použít ke komunikaci světlici a byli včas evakuováni.
Válečná loď byla využita jako bomba
Němci se více zajímali o spojeneckou lodní dopravu a využili k tomu klíčový přístav v Saint Nazaire. Byl to jeden z mála německých přístavů, který mohl obejít Severní moře a silně bráněnou mezeru mezi Grónskem, Islandem a Velkou Británií.
Britové měli v plánu, že na přístav zaútočí pomocí přestavěného torpédoborce HMS Cambeltown. Chtěli na něj naložit výbušniny a narazit s ním do suché vodní nádrže. Komanda na člunech by se poté vylodila a zničila zbývající přístavní zařízení.
Město se ocitlo ve stavu pohotovosti a loď byla rychle spatřena německými pobřežními světly. I když bylo komando oslepeno světly a mnoho členů komanda bylo zraněno, tak se jim povedlo loď nasměrovat do suchých doků. Při intenzivní přestřelce se vylodili a zničili své cíle.
Komanda, která jela na malých loďkách měla svá plavidla zničená. Někteří z nich byli zranění, ale přesto se pokusili o svou záchranu. Chtěli uniknout po souši, ale byli velmi rychle obklíčeni a zabiti. Přestavený torpédoborec vybuchl a vyřadil suché doky z provozu po zbytek války.
Zdroj: War History Online
Události
|
PŘEČTENÍ: 21760
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 17821
