Speciální věže plné flaku v Berlíně vytvářely na obloze smrtící zeď. Ale nebylo snadné je dobýt ani ze země. Bylo jich jen osm

Spojenci vedli proti nacistickému Německu rozsáhlou bombardovací kampaň. To se snažilo bránit a jeho protiletadlová obrana byla velmi propracovaná.

i Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Když Britové v roce 1940 poprvé zaútočili na Berlín, nakázal Hitler posílit jeho obranu. Výsledkem byla stavba speciálních věží, které byly odolné proti bombardování a doslova se ježily protiletadlovými děly. V Říši jich vzniklo osm. Po třech v Berlíně a ve Vídni, dvě v Hamburku. První a nejznámější byla věž, jejímž úkolem bylo chránit vládní berlínskou čtvrť. Podle umístění vedle zoologické zahrady se jí říká Flakturm Tiergarten.

Dvě v podzemí propojené věže

Věž byla dokončena roce 1941. Ve skutečnosti se nejedná pouze o věž, ale navzájem propojený komplex dvou staveb. Jednou z nich byla střelecká věž, jež také byla označována jako věž G. Druhou byla budova, kde byl umístěn radar a další senzory sloužící k zaměření přilétávajících bombardérů a zaměřování palby. Bývala označována jako věž L. Obě stavby byly propojeny podzemní chodbou.

V obou případech jde o impozantní budovy. Měly 13 pater a jedno patro podzemní. Byly 39 metrů vysoké. Věž G měla základnu o tvaru čtverce a délce strany 70,5 metru. Věž L byla obdélníková o rozměru 50×23 metrů. Věže byly postaveny ze železobetonu a měly být schopny odolat běžným pumám. Jejich obvodové zdi měly sílu 2,4 metru a strop byl silný 1,5 metru. Nakonec sloužily jako velmi odolné kryty a k dalším účelům.

Děla s dosahem 15 kilometrů

Hlavním smyslem věží však byla protiletadlová obrana. K tomuto účelu byla věž G vybavena čtyřmi dvojitými protiletadlovými děly 12,8 cm Flak 40 ráže 128 milimetrů. Ta dokázala zasáhnout letadla ve výšce téměř 15 kilometrů. Byla nabíjena elektricky ze speciálních násypek, jedna hlaveň dokázala vypálit až 12 ran za minutu. I když zpočátku, než byly tyto zbraně k dispozici, zde byla umístěna děla ráže 105 milimetrů. Navíc byla na budově umístěna i děla ráže 37 a 20 milimetrů, ta byla i na věži L.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
Pokus o zničení věže G v roce 1947

Ve věžích byly prostory pro obslužný personál a zásoby střeliva. Jelikož se však jednalo o rozsáhlé a odolné budovy, Němci je využívali i jinak. Ve věži G byla například vojenská nemocnice a rozsáhlé protiletecké kryty pro civilisty, možná ty nejodolnější v celém Berlíně. Nacisté sem před bombardováním ukryli také mnoho předmětů z depozitářů muzeí a uměleckých sbírek. Byla zde sbírka mincí císaře Viléma, busta Nefertiti, rozložený Pergamonský oltář z Pergamonu a další poklady.

Když Rudá armáda v dubnu 1945 obklíčila Berlín, do věží se uchýlila řada vojáků a civilistů. Její protiletadlová děla zničila mnoho sovětských tanků. Sověti se věže pokusili odstřelovat z děl ráže 203 milimetrů, ale nebyli schopni jim ublížit. Vojáci se však pokusili nakonec probít z obklíčení a věž padla. Britové ji dva roky po válce zničili. Věž G napoprvé odolala výbuchu 25 tun trhavin, musela být navrtána a použito bylo nakonec 35 tun.

Jak účelné a užitečné mohly být flakové věže v Berlíně?

Zdroj: TechInsider
Diskuze Vstoupit do diskuze
66 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články