Vyspělá caralská kultura je považována za nejstarší americkou civilizaci. Vznikla již neskutečných 4 000 let před mocnou říší Inků.
Posvátné město Caral, často označováno za kolébku amerických civilizací, je složitým komplexem pyramid a do země zapuštěných kruhových nádvoří, rozkládajících se na vyprahlé pouštní terase, která se klene nad zelenavým údolím řeky Supe v Peru. Tento bezpochyby architektonický skvost byl objeven teprve v roce 1948, přičemž samotný historický význam civilizace, jež stojí za jeho vybudováním, byl rozpoznán až o desítky let později.
Nejstarší americká civilizace
Posvátné město Caral je tvořeno mimořádně vyhlížející starověkou monumentální architekturou, přičemž jeho vznik se datuje přibližně k roku 2600 př. n. l. Archeologové považují Caral ze jedno z největších a s ohledem na dobu vzniku i zřejmě nejsofistikovanějších starověkých městských center na západní polokouli.
Největší z pyramid, známá také jako Pirámide Mayor, dosahuje výšky téměř 100 metrů a její půdorys se rovná zhruba čtyřem fotbalovým hřištím. Stáří pyramidy bylo odhadnuto na základě radiokarbonové metody datování a pohybuje se kolem 4 000 až 5 000 let. Stavba je tedy přinejmenším stejně stará jako Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře neboli nejstarší známá pyramida ve starověkém Egyptě.
I když o této tajemné civilizaci není dostupných mnoho informací, struktura i architektura města odrážejí spletitost caralské společnosti jako sociopolitického státu. Přičemž artefakty nalezené v této lokalitě, jako je například quipu, uzlový systém, který později využívali Inkové k ukládání informací, dokládají vliv caralské civilizace na mladší andské společnosti. Archeologové se domnívají, že město Caral a další peruánský region, Norte Chico, jsou kolébkami nejstarších amerických civilizací.
Záhadné okolnosti zániku
Architektonické i prostorové řešení města je skutečně mistrovské. Jeho monumentální valy a kruhovité nádvoří jsou projevem nepochybně celistvého státu. Samotný půdorys města i konstrukce některých staveb navíc vykazují jasné známky obřadních aktivit. A je tedy dosti pravděpodobné, že se caralská civilizace zakládala na mocné náboženské ideologii.
Na druhou stranu, stopy po válečných aktivitách byste ve městě hledali jen marně. Žádná válečná opevnění, žádné zbraně, ani pozůstatky bojem zohavených těl. Architektonické nálezy naznačují, že se jednalo spíše o mírnou kulturu, založenou na náboženském vyznání, obchodu a potěšení.
V roce 2009 bylo město Caral zařazeno mezi světová dědictví UNESCO, a to pro dodnes patrnou reprezentaci pozdně archaické architektury a urbanismu. A samozřejmě také pro vysoce rozvinutou a složitou kulturu, která ho kdysi obývala, a její vliv na pozdější andské civilizace. Existence takto vysoce strukturované společnosti vypovídá o přítomnosti silných a schopných vůdců, neboť k vybudování takto složitého města je třeba opravdu koordinovaného plánování, řady odborníků i centralizované vlády.
Dodnes není známo, proč bylo město opuštěno. Neexistuje žádný konkrétní důkaz, který by byť jen naznačil, že by snad za vysídlením Caralu stála přírodní katastrofa, například zemětřesení či velká povodeň, jež způsobily zánik nejedné starověké říše. Zdá se být mnohem pravděpodobnější, že k úpadku starověkého státu přispěla celá řada faktorů. Včetně vnitřních sporů a možných vládních neshod. Tyto skutečnosti se však v archeologii dají odhalit jen velmi těžko.
Jaké další starověké civilizace znáte?
Zdroj: History
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 9749
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 10242
