Tajemná Trója: Starověké město, kde se legendy mísí s historickou skutečností

Trója je starověké město ležící na severozápadě dnešního Turecka. Bylo osídleno po dobu přibližně 5,000 let, počínaje ranou dobou bronzovou až do dob Byzantské říše, a patří k nejstarším sídlům lidské civilizace. Proslulo hlavně díky Homérovu literárnímu dílu Iliada, které vypráví o legendární Trójské válce. Lokalita, v níž se Trója nacházela, byla v roce 1998 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.

Unikátní architektura

Trója se nachází na severozápadě Turecka, v oblasti, která se dnes nazývá Hisarlik, severně od Dardanelle, severozápadně od hory Ida a mezi řekami Scamander a Simoais. Zajímavým aspektem města je jeho rozložení a infrastruktura, město se skládá z devíti různých “vrstev“, přičemž každá nová vrstva navazuje na tu předešlou a vykazuje jedinečné charakteristiky doby, ve které vznikla.

Dohromady tvoří vrstvy města takzvaný “tell-hoyuk“.  V době prvního osídlení stálo město na skále, která se tyčila pouhých 16 metrů nad mořem a nacházelo se na pobřeží, sousedilo s Řeckem a Mykénami na západě a s Chetity na východě. Dnes je však město od moře vzdáleno 5 km.

O starověkých Trójanech víme jen velmi málo

O etnické příslušnosti starověkých Trójanů či dokonce o tom, jak vypadali, se toho ví jen velmi málo. Nebyly nalezeny téměř žádné kosterní pozůstatky a nedochovala se ani žádná keramická vyobrazení či umělecká díla. Snad jediné, co víme s jistotou je, že své mrtvé zpopelňovali. Přesto, že nebyly nalezeny žádné přímé písemné prameny, nejuznávanější teorií o tom, jakým jazykem se dorozumívali, je řečtina či luvijština.

Je také známo, že starověcí Trójané byli docela slušnými obchodníky, pracovali s keramikou, vyráběli kovové výrobky a pracovali s textiliemi. Tyto textilie se většinou spřádaly ručně a často byly barveny vzácným purpurovým barvivem, získávaného z mořského šneka ostranky purpurové, se kterým Trójané nejen obchodovali, ale sami ho také vyráběli.

Jeden ze slavných mýtů říká, že pokud Aineiás, obávaný protivník Řeků, opravdu přežil Trojskou válku, odplul na západ a stal se bájeslovným zakladatelem římského národa. Tento mýtus je podpořen právě purpurovým barvivem z ostranky, které později Římané hojně využívali.

Bájná Trójská válka

Příběh Tróje oslovuje lidi napříč světem i časem. Mýtus o trojské válce vznikl před více než 3 000 lety, na počátku starověkého Řecka. Únos jedné z řeckých královen, Heleny, podnítil desetileté tažení Řeků proti Tróji. Válečný konflikt byl krutý a hrdinové se rodili a umírali na obou stranách.

Ani po dlouholetých nelítostných bojích se však Tróju nepodařilo Řekům dobýt, a tak vymysleli lest, která jim zajistila vítězství. Sestrojili obrovského dřevěného koně, ve kterém se ukryli jejich nejlepší bojovníci, zatímco zbytek armády předstíral ústup. Pobožní Trójané nechali koně přivést do města jako oběť bohům a zatímco oslavovali vítězství, Řekové otevřeli bránu své armádě. Trója byla vypleněna, muži a chlapci brutálně pobiti a ženy zajaty.

Bájný příběh doslova překypuje srdce naplňujícími tématy; o hrdinství, násilí, lásce, ztrátě, naději i zoufalství. Dalo by se říci, že je to archetyp všech válek. Legendární postavy nezkrotného Achilla, spravedlivého Hektora, překrásné Heleny a mnohých dalších jsou i v dnešní době pro mnoho lidí stejně živé jako pro staré Řeky.

Není jisté do jaké míry jsou příběhy o Tróji pravdivé

Příběh o Tróji se tradoval převážně vypravováním a existovalo mnoho odlišných verzí. Byl inspirací básníkům, dramatikům, umělcům i řemeslníkům po celém starověkém Středomoří. Tím nejznámějším vypravěčem, jehož příběh se zaryl do paměti většiny lidí, byl Homér. Homér mohl žít někdy v letech 800 až 600 př. n. l. a v Řecku byl uctíván jako vážený autor dvou eposů, Iliady a Odyssey.

V Homérově Iliadě se válka v Tróji odehrává v dobách, kdy lidé měli stále blízko k bohům, kteří na sebe brali lidskou podobu. Bohové mohli lidem dopřát slavné vítězství, stejně tak ale jejich vměšování do záležitostí smrtelníků mohlo způsobit katastrofu. Na západním pobřeží Anatolie se rozkládalo velké město Trója, kterému vládnul král Priam. Někteří tvrdí, že to byl Zeus, vládce bohů, kdo podnítil válku mezi Trójany a Řeky, aby tak snížil počet obyvatel země.

Během desátého roku vleklého a krutého konfliktu se Agamemnón, mykénský král, a Achilles mocný bojovník a řecký hrdina pohádali a Achilles odmítnul pokračovat v boji. Achillův nejvěrnější přítel, Patroklos, si v zoufalství oblékl Achillovu zbroj a vedl Řeky do boje proti postupujícím Trójanům. Patroklos bojoval statečně, nakonec byl ovšem zabit trojským princem Hektorem.

Achilles, pohlcen žalem a vztekem prince Hektora zabil v souboji muže proti muži a jeho mrtvolu před zraky všech znesvětil. Achilleův hněv je ve stále nekončícím konfliktu klíčovým zlomem. Všechny tyto události se v Homérově Iliadě odehrávají během jednapadesáti dní. Historikové však dodnes zpochybňují, zda byl Homér opravdu autorem obou epických básní.

Co myslíte, byla odehrála se Trójská válka v skutečnosti či jde o pouhý mýtus?

Zdroj: Livescience