Neuvěřitelný příběh zadního střelce Lancasteru. Vyskočil bez padáku a přežil pád z výšky 5,5 kilometru

Pokud si někdo myslí, že pád z výšky několika kilometrů bez padáku znamená jistou smrt, existuje několik případů, které potvrzují, že to nemusí být vždy pravda. V roce 1944 Nicholas Stephen Alkemade, britský zadní střelec bombardéru Avro Lancaster byl nucen opustit hořící stroj bez padáku, když jejich letoun nad Německem sestřelil noční stíhač. Nemohl se ke svému padáku v hořícím trupu dostat, a pomalá smrt v ohni mu připadala trýznivější, než rychlá smrt po pádu z výšky. Pád z výšky 5,5 kilometru ale odneslo jen jeho koleno.

Bombardér sestřelil německý Junkers

Alkemade se narodil v North Walsham v roce 1922 a po škole pracoval jako zahradník. Za války narukoval k RAF a po výcviku byl zařazen ke 115. peruti jako zadní střelec legendárního bombardéru Lancaster. 24. března 1944 se vydal už na svoji 14. misi. Jeho letoun letěl na Berlín a když se po shození bomb otočil domů, silný výškový vítr celý jeho bombardovací svaz zahnal nad silně bráněné Porůří. Zde se stal jeho letoun cílem nočního stíhače Ju-88G a po řadě zásahů začal hořet.

iZdroj fotografie: Iberia Airlines / Creative Commons / CC BY

Kapitán proto dal posádce rozkaz opustit stroj. Protože prostor zadního střelce byl stísněný, neměl tu Alkemade padák. Pokusil se pro něj dostat do trupu, ale odřízly ho plameny. Na chvíli se ukryl do relativního bezpečí svého střeliště. Když ho ale i tam postříkala vařící hydraulická kapalina, věděl, že má už jen dvě možnosti. Buď umřít v plamenech nebo skočit a zabít se pádem z výšky 5,5 kilometru, kde se letoun právě nacházel. Zvolil druhou možnost.

Během pádu ztratil vědomí a probral se až na zemi

Lidské tělo volným pádem padá rychlostí zhruba 180 kilometrů v hodině, a v této rychlosti po dopadu na pevnou zem není možné přežít. Během pádu střelec Alkemade ztratil ale vědomí, takže finální fázi svého pádu a dopad na zem vůbec nevnímal. Jaké bylo jeho překvapení, když se probral, otevřel oči a zjistil, že je naživu. Měl sice pohmožděniny, pár popálenin a nejvíce to odneslo jeho zraněné koleno. Ale dopadl na svah do mladého jedlového lesa, kde větve nejspíše ztlumily jeho pád, a následně do velké vrstvy sněhu.

Když si všechno srovnal v hlavě a dokázal se rozhlédnout po místě, kde dopadl, pochopil, že život mu zachránila neuvěřitelná shoda náhod. Díky zraněnému kolenu nemohl chodit, ale brzy ho našli němečtí civilisté. Ti ho ale předali Gestapu. Němci si totiž nejdříve mysleli, že jde o špiona a nechtěli jeho historce o opuštění hořícího letadla bez padáku vůbec věřit.

Ovšem později Němci našli trosky jeho letadla a po jejich ohledání i ohořelý padák v trupu a pochopili, že jim nelhal. Alkemade pak skončil v zajateckém táboře, kde vzhledem ke své unikátní záchraně jako malá celebrita přežil do konce války. Po návratu domů po skončení války si našel práci v chemické továrně. Ale o svém zázračném pádu musel během svého dalšího života poskytnout zvědavým novinářům ještě mnoho rozhovorů. Zemřel v roce 1987.

Jak je ještě možné přežít pád z letadla z několikakilometrové výšky?

Zdroj: Warhistoryonline