Bílá růže: Příběh statečné studentky, kterou nacisté exemplárně poslali pod gilotinu

Proti nacistickému režimu v Německu vystupovalo řada skupin. Některá jména se stala známá, mezi ty méně známé ale patří mladá studentka Sophie Schollová a její přátelé ze skupiny Bílá růže. Svojí snahou vystupovat proti nacistům by si zasloužili v dějinách ještě větší místo, než je jim připisováno. I proto, že mladé lidi za jejich činnost nacistický režim poslal na popraviště.

Zpočátku nacismus obdivovala

Sophie je narodila tři roky po první světové válce v rodině starosty Forchtenbergu v Bádensko-Württembersku. Později se rodina přestěhovala do Ulmu. Když se v roce 1933 dostali moci nacisté, mladá dívka i její sourozenci patřili k jejich příznivcům. Sophie se připojila k nelibosti rodičů, kteří s režimem nesouhlasili, k Lize německých dívek. Sdílela lásku k přírodě, outdoorovým aktivitám a německému romantismu. Z počátku to fungovalo, ale poději nacisté tyto aktivity jako škodlivé zavrhli.

iZdroj fotografie: Uživatel Gryffindor / Public Domain

Její bratr Hans se zapojil do skupiny Bílá růže a byl v roce 1937 zatčen. Tehdy dívka začala na režim měnit názor. Po začátku války museli její bratři na frontu. Sophie se chtěla stát učitelkou v mateřské škole a věnovat se biologii, ale ke své nelibosti byla nucena v roce 1941 nastoupit k Reichsarbeitsdienst – státní službě. To se jí velice příčilo. Až teprve v květnu 1942 se dostala do Mnichova na studium biologie a filozofie. Zde studoval i její bratr Hans.

Letáky rozesílané po Něměcku

Společně se začali spojovat se stejně smýšlejícím spolužáky a zpochybňovat nacistický režim. V červnu již začali tisknout a po městě distribuovat letáky. Vyzývali v nich spolužáky a veřejnost k akci. Na podzim již měli sepsaných několik protinacistických brožur. Nejprve vše přepisovali ručně nebo na psacím stroji, později je začali množit na mimeografu. Rozesílali je poštou, nejprve známým, později za pomoci telefonního seznamu po celém Německu. Díky síti příznivců získávali i papír, obálky a známky.

iZdroj fotografie: Uživatel Rufus46 / Creative Commons / CC BY-SA

Výzvy se stupňovaly, některé materiály lidi nabádaly, aby sabotovali výrobu válečného materiálu nebo veřejné ceremonie NSDAP. Na začátku roku 1943 začala skupina cítit naději. Politické situace se začala měnit zvláště poté, co armáda utrpěla drtivou porážku u Stalingradu. „Německé jméno zůstane navždy pošpiněno, pokud se konečně německá mládež nepostaví, neusiluje o pomstu ani o usmíření, nezasáhne naše mučitele a nezakládá novou intelektuální Evropu,“ hlásal jejich leták v té době.

Sophie se svým bratrem 18. února 1943 roznášeli letáky po škole. Jeden z nich náhodou spatřil školník, který byl zapřisáhlý nacista, a udal je gestapu. To dokonce v Hansově tašce našlo návrh sedmého letáku, který skupina připravovala. Následoval rychlý soud, který oba sourozence a jejich přítele odsoudil k trestu smrti. Byli 22. února popraveni stětím na gilotině.

Co si myslíte o odbojových akcích mladých Němců proti nacistům?

Zdroj: Nationalww2museum