Spojené státy americké a Čína se dnes na mnoha polích utkávají o post světové velmoci číslo jedna. Přestože jsou Američané stále ještě ve většině oblastí v předstihu, Číňané jim šlapou na paty. Není to ale tak dávno, kdy spolu obě země obrazně řečeno bojovaly bok po boku.
Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem. Tohle přísloví dobře vystihuje vztah komunistické Číny a Spojených států v době druhé světové války. Tím společným nepřítelem bylo roztahovačné Japonsko, které nedlouho před začátkem bojů v Evropě, konkrétně 7. července 1937, napadlo po několikaletých přípravách Čínu. O čtyři roky později pak Japonci překvapili Američany útokem na základnu Pearl Harbor.
Japonsko rozpínavým agresorem
Dokud Japonci vedli válku jen proti Číně, jejich počínání nepřikládali Američané příliš velkou váhu. A protože Čína nebyla na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století v takové kondici, jako je dnes, postupovalo 300 tisíc japonských vojáků, kteří byli fanaticky oddáni svému císaři, a tak byli ochotni bojovat bez ohledu na vlastní život a zdraví, až do nitra Číny. Obsadili dokonce i Peking a zdálo se, že je nic nezastaví.
Ofenziva pokračovala po Žluté řece dále do vnitrozemí, ale Číně se postupně dařilo japonským hordám čelit, uspěla například v bitvě u Š’-ťia-čuangu. To už ale byli Číňané skrytě podporováni Spojenými státy. Američanům se rozpínavost Japonska pranic nelíbila, byť s ní nemohli mnoho nadělat. Oficiálně brojili Američané proti Japoncům hlavně ekonomicky – embargem na ropu, kovy a další suroviny, které jsou na japonských ostrovech vzácné.
Ledo Road neboli Stilwell Road
Materiální podpora Američanů Číně nicméně nebyla nijak jednoduchá. Z pochopitelných důvodů nemohly Spojené státy volit snadnou námořní cestu ze svého západního pobřeží. Už jen proto, že čínské přístavy byly do jednoho pod japonskou kontrolou. Tuto japonskou blokádu bylo třeba obejít po souši, tedy skrze Indii. Ta v té době ještě nebyla samostatným státem a zahrnovala i území jiných států.
Nejslavnější je trasa v dnešní Barmě, kterou Američané využívali zejména v letech 1942 a 1943. Ledo Road, tedy silnice z indického města Ledo do Kunmingu v Číně, díky tomu získala přezdívku Stilwell Road. Nese tak jméno amerického generála Josepha Stilwella, který vedl americké zásobování i technickou a taktickou podporu Spojených států okupované Číně. Vojáky vybudovaná trasa dlouhá více než 1 700 je dodnes průjezdná.
Zdroj: Britannica
Události
|
PŘEČTENÍ: 5124
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 7570
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 5588
