Cesta k tomu, aby se Spojené státy staly světovou velmocí, začala před více než sto lety. A to na úkor tehdejší evropské velmoci.
Světovou velmocí číslo jedna se Spojené státy americké staly po druhé světové válce, někdo by řekl, že až po válce studené. Je pravda, že v té době světu opravdu dominovaly. To se ale mohlo stát jen díky konfliktu, který se uskutečnil mnohem dříve než druhá a dokonce i dříve než první světová válka. Byla to válka mezi USA a Španělskem.
Španělsko mělo mnoho problémů
Na konci 19. století bylo Španělsko slábnoucí evropskou velmocí, která se potýkala s mnoha problémy. Spojené státy byly lokální velmoc, jejíž moc a vliv rostl. Ale byl omezen jen na severoamerický kontinent. Blízko něho se nacházela Kuba, kde se místní obyvatelé bouřili proti španělské koloniální vládě. Podobná situace byla i na Filipínách. Bylo téměř logické, že si toho některé americká kruhy musely všimnout.
Americký prezident William McKinley válku nechtěl, ale když byla v únoru 1898 po výbuchu potopena u Havany loď USS Maine, nic jiného mu nezbývalo. Podle tehdejších tvrzení za výbuchem lodi stála španělská mina, i když nejspíše došlo jen k výbuchu na palubě. Americká armáda nebyla na válku připravena a proto ihned začala nabírat rekruty a hledat zkušené vojáky. O něco lépe na tom bylo americké námořnictvo.
Flotily ihned zahájily blokádu
Disponovalo dostatečným počtem moderních lodí, aby mohlo zahájit blokádu Kuby a Filipín. Španělé měli na obou místech jen slabé síly a nebyli schopní na dlouhou vzdálenost přesunout ke koloniím posily. K první vážné srážce konfliktu došlo 1. května 1898. Tehdy americká flotila potopila filipínskou španělskou flotilu. Místním vojenským silám nakonec po vylodění Američanů v červenci nezbylo než se vzdát. Navíc se potýkaly s místními povstalci.
Na Kubě byla situace o něco jiná. Španělé zde disponovali 150 tisíci pravidelnými vojáky doplněných 80 tisíci místními milicionáři. Na papíře to vypadalo jako impozantní síla, pravdou je, že jednotky byly špatně vyzbrojené a zásobené. Byly určené k boji proti povstalcům, ne proti klasické armádě. Američané se vylodili bez odporu 22. června východně od Santiaga, později i na v Guantánamu a na Portoriku.
Se španělským vojskem svedli několik bitev a pomalu postupovali. Když byla 2. července v bitvě u Santiago de Cuba zničena španělská flotila a Američané začali Santiago odstřelovat. To se po dvou týdnech vzdalo. Válka skončila 12. srpna. Filipíny se staly americkou kolonií, Kuba dostala v roce 1903 nezávislost. Spojené státy si ale na ní udržely dostatečný vliv. Výhra a nová území získaná od Španělska jim pomohla stát se zemí s globálním vlivem.