Příběh raněného maďarského vojáka je neuvěřitelný. Ani lékaři celého světa nedokázali vysvětlit, jak je to vůbec možné.
Tak jako mnoho dalších Maďarů narukoval během první světové války Paul Kern do rakousko-uherské armády. Měl se pomstít za zastřelení následníka rakouského trůnu arcivévody Františka Ferdinanda. Brzy se dostal do elitní jednotky, jejímž úkolem bylo čistit zákopy na ruské frontě. Tak nebylo divu, že byl v roce 1915 těžce raněn. Hlavou mu proletěla kulka.
Zázračné procitnutí na ošetřovně
Zde by mohl příběh skončit, protože zranění Kerna vypadalo tak vážně, že měl stejně jako miliony mladých mužů skončit na vojenském hřbitově. Ovšem stal se téměř zázrak, protože na ošetřovně voják otevřel oči. I když to bylo neobvyklé, protože kulka musela poškodit mozek, i to se stává. Nejpodivnější bylo to, co se dělo zbylých 40 let Kernova života. Od svého procitnutí již nikdy neusnul.
Což je velmi podivné, protože všichni považují spánek za nezbytnou součást lidského života. Nedostatek spánku je i velmi nebezpečný. Spánek způsobuje uvolnění proteinů v mozku, přeruší nepotřebné synapse a obnovuje kognitivní funkce. Nedostatek spánku u lidí způsobuje halucinace a vede k dramatickým změnám osobnosti. Pokusy na krysách ukázaly, že je nedostatek spánku dokonce zabije.
Platil více, protože nespal
Nic takového se ale Paula Kerna netýkalo. Jeho největším problémem bylo, že měl větší náklady na život. Musel nějak platit těch osm hodin, které běžní lidé tráví spaním a krom dobré postele nic jiného nepotřebují. Lékaři vůbec netušili, co se s ním děje. Sám Kern byl zvědavý, co je příčinou jeho neobvyklého stavu, a odborníky nechával, ať ho zkoumají a rentgenují. Byl na různých vyšetřeních od Rakouska až po Austrálii.
Jeden z lékařů měl teorii, že Kern spí, ale vždy jen několik sekund. Nikdo včetně jeho si tak vlastně nevšimne, že spal. Jiní si mysleli, že mu kulka odtrhla část mozku řídící spánek a že předčasně umře, což nebyla pravda. Jediné, co musel dělat, mít tak hodinu denně zavřené oči, aby si odpočinul jeho zrakový nerv. Kern zemřel v roce 1955. Když si uvědomíme, že měl po 40 let o třetinu více času na život, než běžní lidé, žil vlastně velmi dlouho.