Bezpilotní hypersonický dron WZ-8: Nejpokrokovější čínský průzkumný letoun je poháněn raketovými motory

Během posledních let dokázala Čína úspěšně integrovat bezpilotní letouny do všech tří složek svých ozbrojených sil – armády, námořnictva i letectva. Jedním z nejpůsobivějších letounů v čínském repertoáru je dron WZ-8. Jedná se údajně o nadzvukový výškový bezpilotní průzkumný letoun, ale svým nejasným účelem a funkcemi vyvolává u odborníků i veřejnosti otázku, k čemu je vlastně určen. WZ-8 má létat rychlostí až Mach 3,5. V určitých režimech může být takřka imunní vůči protivzdušné obraně.

Raketové motory na kapalné látky

Hypersonický dron WZ-8 absolvoval první úspěšný let již v roce 2015 a oficiálního představení se dočkal na vojenské přehlídce v roce 2019. Právě během oslav 70. výročí založení Čínské lidové republiky mohli spatřit západní novináři a specialisté na přehlídce aktuální podobu WZ-8. Při porovnání s prvními výrobními modely vysokorychlostního dronu WZ-8, označovaného také jako DR-8, zaregistrovali několik zajímavých změn.

Letoun byl představen i na Dubai Air Show v roce 2021 a čínská strana tehdy zveřejnila řadu nových údajů o dronu, čímž bylo zodpovězeno kvantum dosud nejasných otázek. Zveřejněn byl například pohonný systém dronu – raketový pohon. Bylo zřejmé, že stroj nestartuje ze země, ale z podvěsu mateřského letounu, například Xian H-6N, což je Číňany vylepšený původní Tupolev Tu-16.

Pro mnohé použití krátkodobě fungujících raketových motorů jistě není žádným překvapením. Čína se již dlouhodobě potýká s poměrně velkými obtížemi v rámci vývoje nejvýkonnější kategorie vojenských proudových motorů, i při samotném operačním využití jimi poháněných letounů. Vývoj motoru schopného pracovat ve vysokých, ideálně hypersonických rychlostech je však velice významným technologickým krokem, který musí na poli bezpilotních letounů dnes zvládnout všechny moderní armády.

Právě využití raketového pohonu pro drony dosahující „hypersonických rychlostí” pak představuje pro Čínu relativně dočasné, dostupné a výhodné řešení jejich dlouhodobého problému. A to i navzdory tomu, že je tím značně limitována flexibilita i dolet letounu. Při bližším pohledu na zveřejněné obrázky dronu si lze všimnout dvojice menších raketových motorů, umístěných v zádi trupu vedle sebe.

Jedná se o raketové motory na kapalné pohonné látky, které fungují na principu otevřeného cyklu. Mezi motory s otevřeným cyklem bychom našli například motor Merlin z rakety Falcon 9 nebo třeba motory F-1 na raketách Saturn V. Dosud není jasné, zda jsou tyto motory opakovaně použitelné, či zda se jedná o motory na jedno použití. Stejně tak přesný typ paliva nebyl zatím veřejnosti čínskou stranou odhalen.

Název „hypersonický“ klame

Existuje však teorie, podle které by letoun mohl disponovat potenciálem vystoupat do extrémních výšek. Následně by pak tuto výšku a rychlost, kterou získal, využil k dalšímu manévrování po tzv. kvazibalistické trajektorii. Po dosažení hustší atmosféry by se mohl stočit směrem k cílovému stanovišti a eventuálně klouzavě přistát. Velkou otázkou však zůstává, jak by letoun mohl v těch výškách, kde jsou tradiční aerodynamická kormidla nepoužitelná, vlastně fungovat.

Bez systému reakčního řízení pomocí manévrovacích trysek, známých například z raketoplánů či klasických kosmických plavidel, které tento letoun viditelně nemá, je pravděpodobné, že byl primárně zkonstruován tak, aby létal maximálně v oblastech, kde jsou standardní aerodynamické ovládací prvky ještě účinné. Přitom může vystoupat ještě o kousíček výše po balistickém oblouku, ovšem jen po krátkou dobu, což je však stále dost vysoko. Podle čínských zdrojů ve výšce 135 000 stop (41,15 km) dron zvládá dosáhnout Machovo číslo v hodnotě 3,42, tj. asi 4 023 km/h.

Nezodpovězená zůstává také otázka možné maximální rychlosti. Letoun je schopen vyvinout nadzvukovou rychlost, avšak spekuluje se, že strop dronu WZ-8 může být i Mach 4,5. To by při výšce kolem 41 km odpovídalo rychlosti asi 5 287 km/h. Nejedná se úplně o hypersonickou rychlost, ale každopádně je to stále překvapivě vysoká hodnota.

Doplňuje čínskou vojenskou strategii

Právě rychlost nás dostává zpět k neobvyklé volbě pohonu, kterým jsou v tomto případě již zmíněné raketové motory. Ty jsou sice skvělé pro dosažení vysokých rychlostí a impozantních výšek, ovšem díky obrovské spotřebě paliva mají doslova otřesnou výdrž. To omezuje použití WZ-8 jen pro relativně krátké mise, což by mohlo být samo o sobě dost problematické.

Pro Čínu to však může být pouze přijatelný malý zádrhel, protože jejich primární zájmy nejsou vzdáleny více než několik set kilometrů od čínských mořských hranic. Případné operace na delší vzdálenosti by mohly být s největší pravděpodobností podpořeny předsunutými operačními základnami v Jihočínském moři.

Kromě hypotéz a vizuálních postřehů je o tomto bezpilotním čínském letounu k dispozici jen velmi málo informací. Dosud není zodpovězeno mnoho podstatných otázek, například jakým způsobem je řešeno eliminování tepla vzniklého třením pláště o atmosféru při vysokých rychlostech letu, či jaké senzory lze integrovat do štíhlé konstrukce letounu podobající se hrotu šípu. Jedna věc je však jasná, dron dokonale zapadá do vojenské strategie a regionálních cílů čínské vlády, což nás nutí tak trochu přemýšlet, co dalšího mají asi v rukávu.

Jak velký je podle Vás potenciál využití hypersonických dronů v boji?

Zdroj: TheDrive, MilitaryFactory