USAF plánuje obří hydroplán. Půjde o C-130 Hercules vybavený odnímatelnými plováky se schopností okamžitého výsadku

Případný konflikt s Čínou by se odehrával v prostoru s množstvím ostrovů, kde by byly klíčové obojživelné operace a rychlost rozsáhlejší reakce.

i Zdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain
                   

Nejspíše již v příštím roce bude na obloze kroužit speciálně upravený transportní letoun se schopností přistávat na vodní hladině. Využívat by ho mělo Velitelství speciálních operací letectva USA. Měl by sloužit k přepravě vojáků, především speciálních jednotek, do oblastí, kde není dostatečně dlouhá a pevná přistávací dráha, ale naopak rozsáhlá vodní hladina. Nejzajímavější je, že tímto speciálním vodním letounem nebude žádný nový stroj, avšak uzpůsobený legendární C-130 Hercules.

Plováky budou odnímatelné

Nepůjde tedy o žádný zcela nový stroj. Pro tento program byla vybrána stále vyráběná nejnovější řada těchto letounů verze C-130J Super Hercules Comando II. Tato verze je ve službě již od roku 1999, do současné doby bylo vyrobeno kolem 500 kusů. Nová modifikace, jež má pracovní název MC-130J Commando II Amphibious Capability (MAC), by spočívala v přidání odnímatelných plováků na spodek stroje. Letoun by se tedy v hydroplán měnil pravděpodobně jen v okamžiku, kdy by to bylo nutné.

Nejde samozřejmě o jednoduchý úkol, na vývoji těchto speciálních plováků se začalo pracovat již v roce 2021. Velitelství speciálních operací očekává, že první stroj s plováky by se měl do vzduchu vznést do konce příštího roku. Poté by samozřejmě následovalo období zkoušek, které by ověřily, jak je tato modifikace původní C-130 funkční. Pokud budou testy úspěšné, značně to navýší schopnosti letadla.

Letectvo logicky vychází z toho, že přes 70 % povrchu země pokrývá vodní hladina. Na ní se dnes s běžnými dopravními a transportními letadly, které má americké letectvo k dispozici, běžně přistávat nedá. Navíc budoucím největším strategickým soupeřem USA v Pacifiku a bezprostředním okolí bude Čína. Zde se nachází tisíce ostrovů, jež podle současné doktríny ČLR mohou při její expanzi sloužit armádě jako opěrné body.

Není na nich však letiště, kde by mohla přistávat velká transportní letadla, a tak sem přepravit vojáky, techniku a potřebné zásoby. Jejich doprava po moři je kvůli velkým vzdálenostem velmi pomalá, protože US NAVY se soustředila v této oblasti (námořní transport) na tradiční námořní lodní techniku.

Upřímně řečeno, úmysl použít k vývoji nového plovoucího námořního transportního letounu starý dobrý pozemní transportní letoun C-130, který bude pro tuto úlohu vybaven obrovskými přídavnými plováky, je tak trochu východisko z nouze, především časové. Dnes velké hydroplány, schopné startu i přistání na mořské hladině, vyrábí a používá právě jen Čína (AVIC AG600), Japonsko (Shin Meiwa PS-1), Rusko (Běrjev Bě-200) a v menší míře i Kanada (Canadair CL-215 a 415).

Přepraví i vozidlo Stryker

Podle praxe se koncepce hydroplánů ve specifických přímořských oblastech i dnes jednoznačně osvědčila. To, že nad ní v USA v minulosti zlomili hůl, i když i tam byly vyvinuty před i po druhé světové válce úspěšné konstrukce této kategorie (například Boeing 314 nebo největší vodní dopravní a transportní letadlo na světě, osmimotorový dřevěný HK-1 Herkules, jenž je dnes jen v muzeu), se teď tak trochu Spojeným státům vrací a nutí je improvizovat, aby dohnaly časový náskok, který v této technologii mají ostatní státy.

Nový obojživelný transportní stroj bude vycházet z verze C-130J, což je klasické čtyřmotorové turbovrtulové letadlo, jeden z nejpoužívanějších transportních strojů. Letadlo má tříčlennou posádku. Disponuje transportním prostorem dlouhým 12,5 metru a více než 3 metry širokým. Ve své klasické verzi uveze náklad těžký až 19 tun. Například 92 cestujících, 3 vozidla Humvee nebo jeden obrněný transportér Stryker. V případě plovákové verze by samozřejmě musela být hmotnost neseného nákladu nižší.

iZdroj fotografie: John Quine / Creactive Commons / CC BY-NC-SA
Lockheed MC-130J Commando II

Maximální rychlost letadla je v normální konfiguraci 670 kilometrů za hodinu, jeho dostup 12 kilometrů a dolet 3 300 kilometrů s maximálním zatížením. Po připevnění rozměrných plováků budou zcela určitě tyto parametry jiné. Výhodou celého projektu má být to, že letectvo by nemuselo pořizovat nové stroje, případně platit jejich vývoj, ale využilo by ty, kterými již dnes disponuje. Ve výzbroji je má i řada spojeneckých zemí. V oblasti Tichého oceánu jsou to Austrálie, Nový Zéland, případně Velká Británie.

Přídavná sada externě namontovatelných plováků pro činnost na mořské hladině by schopnosti využití letounu C-130 dramaticky a rychle rozšířila i u celé řady jiných zemí. Ozývají se ale i kritici, kteří poukazují na to, že jde o technicky riskantní a nevyzkoušený koncept. Pro USA by bylo mnohem levnější a rychlejší pořídit si nová letadla této kategorie, například v Japonsku, kde své námořní plovoucí čtyřmotorové PS-1 vyrábějí už od roku 1967. Tyto stroje však nemají nákladová vrata, ze kterých by mohl vyjet po přistání na břeh třeba právě Stryker.

Jak reálné je, že bude fungovat letoun Hercules s plováky?

Zdroj: TheDrive
Diskuze Vstoupit do diskuze
81 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Prodej uhlí hýbe světem
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vše o Tollundském muži, 2 400 let starém bažinatém těle. Byl tak dokonale zachován, že byl považován za nedávnou oběť
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Přírodní prostředky, které odstraní hlen při infekci: Kurkuma, zázvor nebo také horká pára
adbz.cz
adbz.cz
Doba sušení prádla se zkrátí na polovinu: Do pračky stačí přidat ručník, funkční je také metoda „na burrito“