Kolmý start stíhaček: obrovská dřina pilota a konstrukce, jakou dnes umí využívat pouze USA

Druhá světová válka ukázala, že jedním z nejefektivnějších způsobů, jak eliminovat letectvo, jsou útoky na letiště. Dají se zde snadno najít a zničit letadla a poškození drah znamená, že nemohou vzlétat. Proto se již tehdy začali konstruktéři zabývat myšlenkou strojů startujících kolmo, takzvaných VTOL. Ukázalo se však, že jde o velmi složitý problém, který vyžaduje konstrukci silných a spolehlivých motorů. Vyřešit ho se povedlo až po mnoha letech.

Jak zvednout letoun nahoru

Problémem bylo, že proudový motor je v letounu uložený tak, aby umožňoval pohyb dopředu. Pokud má ale stroj vzlétnout kolmo nahoru, musí tah směřovat směrem dolů k zemi. A navíc musí být dostatečně silný, aby hmotnost stroje zvedl. První pokusy proto začaly s letouny, které byly prostě postaveny kolmo nahoru. Funkční se v 50. letech ukázal X-13 Verticaljet. Sice létal, ale jeho ovládání bylo velmi obtížné a myšlenka na takový stroj byla nakonec opuštěna.

Jiný přístup, který se nakonec ukázal jako funkční, zvolili ve Velké Británii. Konstrukce navržená společností Hawker zahrnovala silný motor, který používal čtyř otočných trysek. Ty se při startu natočily tak, že jejich tah směřoval dolů. Bylo třeba vyřešit i problémy se stabilizací, ale konstruktérům se to podařilo. Do služby byl stíhací letoun zařazen v roce 1969, používat se začal hlavně na letadlových lodích. Svoje bojové schopnosti prokázal v boji o Falklanské ostrovy. Ve Spojených státech se rozhodli si je pořídit také.

Sovětský stroj se moc nepovedl

V Sovětském svazu na podobném principu pracovala konstrukční kancelář Jakovlev. Nedokázala vytvořit jeden motor, který by letoun poháněl a zvedal, proto zvolila kombinaci, kdy letoun měl klasický motor a dva přídavné, které se staraly o jeho start. Stroj Jak-38 se poprvé vznesl v roce 1971 a o 5 let později byl zařazen do výzbroje. Kvůli veliké hmotnosti přídavných motorů mohl nést jen omezenou výzbroj a měl velmi malý dolet. Ačkoli se připravovala konstrukce lepších letounů, nakonec k ní nedošlo.

iZdroj fotografie: Vladimir Rodionov / Creative Commons / CC BY-SA

Pokusy o letadla s kolmým startem zkoušely i jiné země. Například Francie zkonstruovala prototypy Mirage Balzac a Mirage V, ale stroje havarovaly a program byl zastaven. Německo se například pokoušelo vyvinout transportní Do.31 s kolmým startem, ale od projektu nakonec bylo upuštěno. Předpokládá se, že o letoun s kolmým startem usiluje v současnosti i Čína, hlavně kvůli možnosti operací z výsadkových lodí, ale není o tom dostatek informací.

Dnes jediným sériově vyráběným letounem s proudovým motorem s kolmým startem je americký F-35B. Ten ke svému vzletu využívá otočné trysky hlavního motoru a pomocného turbodmychadla za kabinou pilota. To samozřejmě znamená nadbytečnou hmotnost, protože to je za letu vypnuté. Ale letoun se ukázal jako funkční, i když oproti klasické verzi F-35A má některá omezení, například horší manévrovatelnost. Ale většinu schopností stíhačky si zachovává.