V mezinárodním prostoru se letadla mohou pohybovat volně, čehož letectva využívají. Zároveň platí, že pokud se let někomu nelíbí, často jako doprovod vyšle své stroje.
Ve stínu války na Ukrajině neustále eskaluje napětí v oblasti Jihočínského moře, kde je jeho zdrojem především rozpínavá politika Číny. Ta se zaměřuje nejen na Tchaj-wan, který považuje za své vzbouřenecké teritorium, ale velmi agresivně prosazuje své územní nároky třeba v Jihočínském moři. Nedaleko Filipín před několika dny čínský bojový letoun J-16 Shenyang podle australských úřadů bezprecedentně ohrozil jejich hlídkový letoun, a to odpalováním klamných cílů na odlákání protiletadlových střel v bezprostřední blízkosti letícího Poseidonu.
Australská letadla startují z filipínské základny
Podle australských informací se incident udál 26. května. Nutno říci, že Čína se k události nijak nevyjádřila, proto jsou informace zprostředkované jenom jednou stranou. Australský námořní hlídkový letoun P-8, jeden ze 12 kusů, kterými země disponuje, hlídkoval nad Jihočínským mořem poblíž Filipín. Austrálie má mít nyní na základě smlouvy na Filipínách umístěny dva tyto stroje na letišti Clark Field na hlavním ostrově Luzon.
Letadlo podle zveřejněných letových záznamů trasy letělo západně od ostrova, dle Austrálie v mezinárodních vodách. Jde o území, jež si Čína jako mnoho jiných dnes nárokuje. Ale například mezinárodní arbitráž, kterou vyvolaly Filipíny v této souvislosti před několika lety, konstatovala, že tvrzení, o která své nároky Čína opírá, jsou neopodstatněná. V oblasti se přesto opakovaně střetávají čínské válečné lodě s filipínskými rybáři a Čína se tváří, jako by šlo o její území. Státy jako USA a Austrálie zde proto hlídkují kvůli zajištění volné plavby.
Tyto patroly často doprovázejí čínské letouny, což není nic neobvyklého. Stát své stíhačky, jestliže se cizí letadla přibližují k nějakému jeho zájmovému prostoru, vysílá běžně. NATO to například dělá v případě ruských dálkových průzkumných strojů nad Severním ledovým oceánem či v Atlantiku. Pokud je cizí letadlo nad mezinárodním prostorem, stíhačky ho jen doprovázejí a sledují, dokud se nevzdálí. Čínský J-16 tuto praxi ale údajně porušil, protože v blízkosti hlídkového letadla začal odpalovat své klamné cíle, a to kategorie světlic i tzv. „plev”.
Obranná protiopatření jako nebezpečná zbraň
Světlice slouží k odlákání protiletadlových střel s tepelným naváděním, jakými jsou třeba FIM-92 Stinger nebo AIM-9 Sidewinder. Naopak „plevy” (radarové odražeče, koutové odražeče, dipóly, atd.) se používají na matení radarů a radarově řízených střel. Ty nejjednodušší jsou většinou tvořeny jen tenkými kovovými proužky, které se rozptýlí do vzduchu a dlouho se zde vznášejí.
Poprvé byly v historii použity při náletech anglo-amerických bombardérů na nacistické Německo během druhé světové války, aby skryly nalétávající spojenecké bombardovací formace před německými radary. Alespoň zpočátku byly 100% úspěšné. Ovšem jejich vypouštění v blízkosti jiného letícího, zvláště proudového stroje je nebezpečné, protože ten může vystřelené kovové proužky za letu nasát do motoru. Pokud jich je více, motor to může zastavit a zničit.
Co to může znamenat ve vzduchu nad oceánem stovky kilometrů daleko od pevniny si čtenář jistě dovede představit. Naštěstí údajně nasátí několika pásků nebylo pro letoun P-8 Poseidon fatální, ten se tak vrátil na svoji základnu. Není ale jasné, jestli byly letoun, respektive jeho pohonná jednotka nějak vážně poškozeny. To zjistí až revize motoru v servisní dílně.
P-8 Poseidon je námořní hlídkový letoun vyráběný v USA od roku 2013. Armádní zpravodaj o něm již psal. Je ve výzbroji i některých spojenců. Jde vlastně o upravený Boeing 737-800. Je vybaven mnoha detekčními přístroji na odhalování plavidel a ponorek. Bývá i vyzbrojen například protiponorkovými torpédy, hlubinnými pumami či protilodními střelami AGM-84 Harpoon. Na obranu má také různá protiopatření a je schopen nést i střely vzduch-vzduch krátkého i dlouhého dosahu.
Jedna z nejlepších čínských stíhaček
Naopak čínská stíhačka J-16 je derivát v Číně bezlicenčně vyráběného dvoumístného ruského či sovětského stroje Su-27UB. Po stíhačích páté generace jde o nejvyspělejší letoun čínského letectva a námořnictva. Prototyp vzlétl údajně v říjnu 2011. Vyráběn je teprve od roku 2012. V říjnu 2013 došlo k předání prvních předsériových strojů čínskému letectvu, a teprve v roce 2015 byl letoun J-16 vyráběn v plné konfiguraci.
V únoru roku 2019 na veřejnost prosákla zpráva, že společnost SAC v současnosti pracuje na vylepšené modifikaci letounu typu J-16 (Flanker), která údajně nese označení J-16B. Letoun se však dále vyrábí v původní verzi, devátá série byla dodána letos v březnu.
Letoun J-16 dosahuje maximální rychlosti Mach 2 a je vybaven i výkonným radarem AESA. Může nést celé spektrum čínských střel vzduch-vzduch, protilodní rakety, různé druhy bomb, přesně naváděné munice nebo protiradarové střely. Bohužel díky utajovací mánii čínské strany je přesných a ověřených údajů o tomto letounu stále ještě poměrně málo.
Pokud chceme posoudit, co se vlastně v Jihočínském moři stalo, musíme si uvědomit, že podle odborníků jde o první případ, kdy se nějaký letoun pokusil použít vystřelování klamných cílů v těsné blízkosti jiného letadla. Může jít o nebezpečný precedent. V případě následné nešťastné nehody sledovaného letounu takové chování zcela jistě vyeskaluje napětí mezi zúčastněnými stranami. Pravdou tak zůstává, že Jihočínské moře je jedním z nejvíce problematických míst na planetě, kde se střetávají zájmy velmocí a několika dalších států.
Jak hodnotíte nápad používat světlice a plev k útoku na jiné letadlo?
Zdroj: TheDrive
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 59763
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 54599
