Schopnost letadel vzlétat a přistávat kolmo se ukázala být užitečná již v minulosti. Stroj je schopen zasahovat tam, kde jiná letadla prostě být nemohou.
Když se mluví a vyzbrojování různých zemí letadlem F-35, jen občas zazní informace, o jaký typ se jedná. Stroje existují ve třech variantách. Tou základní je verze A, což je klasický stíhací letoun. Pak verze C, která je uzpůsobena k tomu, aby mohla startovat a přistávat na letadlových lodích. Ale nejodlišnější je verze B. Jde totiž o letoun typu V/STOL, tedy stroj s kolmým vzletem a přistáním, což si samozřejmě vyžádalo velmi výrazné změny v konstrukci.
Kolmý start znamená horší obratnost
Hlavním rozdílem mezi klasickou verzi A a vezí B je obratnost. Varianta s kolmým startem je mnohem méně obratnější. Existuje pro to více důvodů. Pokud byste překryli draky obou letounů, zjistili byste, že verze B je vlastně mnohem objemnější. Má totiž v trupu za kabinou pilota namontovaný mohutný ventilátor, který zajišťuje schopnost odlepit se kolmo od země. Tento ventilátor potřeboval dostatek místa a i trup musí být schopen takové zatížení zvládnout.
Protože je verze B tlustší, má pochopitelně i větší odpor vzduchu. Projevuje se to například v okamžiku, kdy letoun zrychluje. Verzi B trvá zhruba o osmnáct sekund déle než verzi A zrychlit z rychlosti Mach 0,8 na Mach 1,2. Větší profil a větší hmotnost omezuje i schopnost zatáčení. Obraty může verze B provádět při maximálním zatížení 7 G. U verze A je to až 9 G.
Těžké pumy jsou pro letoun problém
Nutnost zamontovat do trupu mohutný ventilátor znamenala, že nádrže vezre B pojmou méně paliva a tím se zmenšil i dolet zhruba o 300 kilometrů. Omezení se dotýkají i zbraní. Verze B nemá kanon i kořene křídla. Lze ho ale zabudovat do středové linie trupu. Hlavní odlišností je ale nosnost verze B, která je ve vnitřním prostoru letounu nižší. Nemůže zde nést těžké pumy o váze 900 kilogramů, které slouží třeba k ničení bunkrů.
Daly by se samozřejmě nést na venkovních pylonech. To by ale znamenalo, že letoun ztratí schopnost stealth a bude mnohem snáze detekovatelný nepřátelskou obranou. I mimo vnitřní prostor ale může nést méně zbraní než A. Navíc se nepředpokládá, že verze B by byla ověšena maximem bomb a raket. Není totiž možné, aby s maximální zátěží kolmo přistávala. Pokud by je tedy v boji stíhačka nepoužila, musela by je před přistáním odhodit.
Mohlo by se zdát, že verze B je špatný stroj. V porovnání s verzí A je o něco horší. Je však nutné si uvědomit, že verze B slouží k jiným úlohám než verze A. Může vykonávat úkoly, kterých není klasická stíhačka schopná. Pokud ji srovnáme s dříve nejrozšířenějším V/STOL letounem minulosti AV-8B Harrier II, jde o letoun zcela jiné generace. Je i lepší než F-16C. A disponuje i mimořádně výkonnými senzory a datovými spoji. Armády, které si ji pořizují, jistě vědí proč.
Jak hodnotíte schopnosti F-35B?