První proudový letoun amerického námořnictva se ve službě dlouho neohřál. Vydláždil ale cestu k F-86

Americké námořnictvo na konci války zadalo konstrukci proudového letounu. Měl rovná křídla a příliš se nepovedl, ale sehrál významnou úlohu.

i Zdroj fotografie: Uživatel nsomnia Cured Here / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Když se spojenci v Evropě setkali s německými Me 262 a dalšími letouny s proudovým pohonem, věděli, že i oni musí nasadit co nejdříve svá proudová letadla. Britové měli Gloster Meteor a DH Vampire. Americkému letectvu se podařilo v roce 1945 uvést do služby proudovou stíhačku P-80 Shooting Star. Jedno ale bylo jisté, proudový stroj bude potřebovat i námořnictvo, protože musel startovat a přistávat na palubě letadlových lodí.

Letoun s rovným křídlem

Námořnictvo vypsalo soutěž na „čistý“ proudový letoun na konci roku 1944. Požadovalo stroj s takzvaným přímým, tedy rovným křídlem. To sice nebylo tak vhodné jako křídla šípová, ale bylo vyzkoušené a mělo mnohem lepší vlastnosti při malých rychlostech, které byly nutné pro bezpečné přistání na letadlové lodi. Soutěž nakonec vyhrála společnost North American Aviation, výrobce slavné stíhačky P-51 Mustang.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain
FJ-1 Fury nad Kalifornií

Nutno přiznat, že se u svého slavného stroje při konstrukci prototypu XFJ-1 hodně inspirovala, kokpit a laminární profil křídla byl z poslední verze P-51H přímo odvozen. XFJ-1 poprvé vzlétl 11. září 1946. Zkoušky dopadaly dobře, a tak brzy námořnictvo objednalo prvních 30 kusů, které dostaly název FJ-1 Fury. To už ale dávno létal (od ledna 1945) i konkurenční dvoumotorový stroj Mc Donnell FD-1 (FH-1) Phantom a jeho následovník F2D Banshee.

iZdroj fotografie: Uživatel NJW87 / Public Domain
FJ-1 Fury v Yanks Air Museum

Testoval se také Vought F6U Pirate, jenže zkoušky se protahovaly kvůli nekončícím problémům s prvními nevýkonnými a málo spolehlivými proudovými motory. V N.A. si počkali na spolehlivější J35, a s ním pak prototyp létal poměrně bez problémů. Námořnictvo původně objednalo 100 strojů FJ-1, ale objednávka první verze byla nakonec zredukována na 30 kusů. V říjnu 1947 je dostala letka VF-5A a 10. března 1948 s nimi přistála na letadlové lodi Boxer.

Letadlo startovalo bez katapultu

Ačkoli využití amerického proudového motoru Allison J35 s axiálním kompresorem vyvinutým z původní konstrukce G.E. TG-180 znamenalo, že stíhačka byla relativně rychlá, rozhodně nebyla dokonalá. Motor disponoval výkonem jen 17-18 kN. FJ-1 s ním dokázal vzlétnout z letadlové lodi bez katapultu, ale jen při největším výkonu a maximální rychlosti lodi plující proti větru. Díky zkouškám na lodi si proudová letadla vynutila instalaci startovacích katapultů.

U prvního letadla Fury se navíc nedala složit křídla, což v hangárech na letadlových lodích hodně vadilo. Konstruktéři to chtěli vyřešit tak, že letoun jakoby poklekl a druhý byl přídí zasunut pod zvednutou záď toho prvního. Bylo to nezvyklé a omezovalo to přístup k jednotlivým strojům v hangáru kvůli údržbě a instalaci výzbroje před vyzvednutím výtahem na letovou palubu. Pilotům chyběla i vystřelovací sedačka.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain
FJ-1 Fury na USS Boxer

Letoun byl podle americké tradice vyzbrojen šesti kulomety cal.50 celkem s 1 500 náboji. Na délku měřil 10,5 metru a rozpětí jeho křídel bylo přes 11,6 metru. Dosahoval maximální rychlosti 880 kilometrů v hodině a dokázal vystoupat až do desetikilometrové výšky. Pokud měl ve výbavě externí nádrže, mohl doletět do vzdálenosti 2 400 kilometrů.

Fury cestou k Sabre

Již v květnu 1949 se Fury v činné službě nahradily letadly F9F-2 Panther. FJ-1 byly přeřazeny do rezervy, ve které zůstaly do roku 1953. Přestože jich bylo vyrobeno jen malé množství a sloužily krátce, měly obrovský význam. Společnost N.A. si na nich vyzkoušela technologii proudových motorů. Poté, co dostala k dispozici ukořistěné výsledky německých pokusů se šípovitými křídly, konstruktéři v North American Aviation neváhali a ještě v roce 1946 Fury předělali.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain
FJ-1 a FJ-2 se šípovým křídlem

Přestavěli pozemní verzi s označením NA-140 (budoucí XF-86) s přímým křídlem na šípové křídlo s 35 stupni. Navíc motor J-35 brzy získal přídavné spalování a jeho výkon se razantně zvedl z 17kN až na 27kN, a k dispozici byl i nový motor J47 s výkonem až 31 kN. Zkušenosti s vývojem FJ-1 vedly k vytvoření stíhačky F-86 Sabre, která vzlétla poprvé v říjnu 1947. Ta ve válce v Koreji velmi účinně bojovala se sovětským překvapením v podobě MiG-15.

Byl podle vás FJ-1 dobrým letounem nebo jen nepovedeným paskvilem?

Zdroj: Militaryfactory

Diskuze Vstoupit do diskuze
111 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Rusko se našich nových tanků od Německa nebojí, protože jsou z 90. let. Je fakt, že naší šanci na obranu nijak nezvýší
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Rizikem cystitidy (zánětu močového měchýře) je rozšíření infekce do ledvin: Tipy na prevenci a léčbu
adbz.cz
adbz.cz
Naše babičky myly skleničky octem a rýží. Tak se dají vyčistit i úzké nádoby a veškeré sklo se bude lesknout