V letošním létě si snad vybrala většina světových letectev smůlu na několik let dopředu. Co se děje na obloze?
Někdy se za velmi krátkou dobu nahromadí smůla, jež zasáhne prakticky celý svět. O tom by v letošním létě mohli vyprávět vojenští letci. Musel být přerušen letecký výcvik, z provozu bylo vyřazeno několik tisíc letadel, které čeká náročná oprava, a do důchodu se definitivně chystá jedna legenda. Vyřazení se dočkala i jedna základna a celá parašutistická brigáda.
Záchranné sedačky mohly způsobit katastrofu
Nepříjemný skandál se začal odehrávat kolem vystřelovacích sedaček britské firmy Martin Baker. Problémy způsobuje pyropatrona na vystřelení sedačky z letadla během případného sestřelu. Může se samovolně odpálit, nebo naopak v případě nouze selhat. Námořnictvo a námořní pěchota proto 27. července uzemnily celou svoji flotilu Lockheed Martin F-35 Lightning II. O dva dny později je následovala i USAF.
Nejedná se však jen o F-35 a americké letectvo. Na zemi musí zůstat i F/A-18B/C/D Hornet, F/A-18E/F Super Hornet, E/A-18G Growler, T-45 Goshawk a F-5 Tiger II námořnictva, 203 T-38 Talon a 76 T-6 Texan II. Luftwaffe a RAF musely vyřadit z provozu Eurofightery. V Británii se k vyřazeným typům přidal i T1 Hawk. O tomto problému se vědělo od března, ale začal se řešit až nyní. Celá záležitost proto může přerůst v nepříjemný skandál.
Není to jediná kontroverze kolem supermoderní F-35. Dodávky náhradních součástek především pro motory jsou stále nespolehlivé, a tak je mnoho strojů i kvůli drobným poruchám mimo službu. V minulých letech stroj čelil mnohým technickým problémům, jako byl nestálý tlak v kabině, oslepující „zelená záře“ v hledí přileb pilotů při režimu nočního vidění nebo ztráta neviditelnosti při nadzvukové rychlosti. Tyto problémy však měly být odstraněny.
Trable má i RAF
Velké problémy má i královské letectvo. Vedle odstavených strojů, jež trpěly problémy s vystřelovacími sedačkami, se objevil i jeden velmi kuriózní. Největší letecká základna Luton se během července ocitla mimo provoz. Důvodem byla velká vedra, která v Británii panovala. Při teplotách nad 40 °C se asfalt letiště rozpálil a roztavil natolik, že z něj nešlo bezpečně vést provoz.
Luton je klíčovou leteckou základnu, která zajišťuje obranu země, ale i spojení s britskými jednotkami po celém světě. Jedná se tedy o značnou svízel. Další problém mají i britští výsadkáři. Ti zřejmě na čas ztratí unikátní schopnost seskoku v nízkých výškách (Low Level Parachute – LLP). Na vině bude vyřazení H-130J Hercules ze stavu RAF.
Ten má v příštím roce nahradit 22 Airbusů A440 Atlas. Dosud používané padáky, které dovolovaly výskok z Herculesu z výšky 130 metrů, nemají pro nové stroje certifikát a nejsou na něm vyzkoušeny. Velká Británie proto požádala o pomoc Francii, jež by Albionu měla půjčit své speciální vybavení. Testy nových britských padáků by měly začít letos v srpnu. Zda se ho stihne zavést spolu s A440 a neohrozit výcvik, to není jisté.
Konec legend v Indii
Velký problém řeší i indické letectvo. To po dlouhá desetiletí, konkrétně od roku 1963, používá legendární MiG-21 Bison. V řadách letectva země se jich vystřídalo přes 900 a vedly si velmi dobře. Jednadvacítka indického letectva dokonce jako jediná zaznamenala sestřel ve službách Pákistánu létající americké F-16. Jenže vše má svůj konec, technický stav a morální zastaralost byly do očí bijící.
Navíc se i neúměrně zvýšila nehodovost. V loňském roce indické letectvo ztratilo 5 strojů. Po poslední nehodě letos v červnu Indům došla trpělivost. Poslední čtyři letky, tedy asi 70 strojů, budou v příštím roce při 60. výročí slavnostně vyřazeny. Roku 2027 budou jednadvacítky následovat i podstatně novější MiG-29, kterých Dillí provozuje kolem padesátky.
Co by mělo MiGy nahradit? Indická vláda již podepsala smlouvu s firmou Hindustan Aeronautics Limited na dodávku 83 víceúčelových strojů Tejas, které by měly být dodány v nejbližších letech. Je vypsaná i soutěž na dalších 114 letadel. Indie také chce investovat až 5 miliard dolarů (120 miliard korun) do projektu vlastního stíhače 5. generace. Ten by však podle expertů poprvé mohl vzlétnout za 10 až 15 let.