Írán má rozsáhlou flotilu dronů. Rozhodně je nelze podceňovat, již ukázal, že je schopen je použít

Světový trh s ropou zažil 14. září 2019 velký šok. Na saudské zařízení na zpracování ropy v Abqaiq a v Khurais zaútočil roj dronů. Produkce největšího světového producenta klíčové suroviny rázem klesla o více než polovinu a mělo to tvrdý dopad na světovou ekonomiku. Loni 29. července byl u pobřeží Ománu dronem poškozen izraelský tanker Mercer Street. A 20. října uskutečnil dron útok na americké vojáky na základně Al-Tanf v Sýrii. Všechny tyto události mají jednoho společného jmenovatele – drony byly vyrobené v Íránu.

Rozvoj technologií umožnil výrobu každému

Když začaly USA s využíváním vojenských dronů, nejprve k průzkumu a posléze je i vyzbrojily, jednalo se o špičkovou technologii s inovativním využitím. Podobných konstrukcí byly zdánlivě schopné jen nejvyspělejší státy. Ale během několika let se drony staly technicky a komerčně dostupné natolik, že byť o něco méně vyspělé, ale velmi účinné drony konstruuje a využívá téměř kdokoli. Jedním ze států, který se příležitosti chopil, byl Írán.

Írán má problém v tom, že jsou na něho uvaleny sankce a nemá oficiální přístup k mnoha nejmodernějším technologiím, zvláště těm, které by se daly využívat vojensky. Ovšem už se poněkolikáté ukazuje, že sankce v tomto směru bývají dost často kontraproduktivní.

Íránský režim díky tomu dokázal rozvinout vlastní letecký průmysl a mohl se o zkušenosti, které stačí k vývoji a výrobě účinných vojenských dronů, opřít. Mnohé technologie se navíc staly dostupné komerčně, stačilo je jen mírně upravit. Případně šly propašovat nebo dovézt ze zemí, které na nějaká embarga zase tak nedbají.

Aktivita dronů stále narůstá

Schopnosti, ale i četnost používání íránských dronů v poslední době rostou. Velitel 5. flotily námořnictva USA viceadmirál Brad Cooper před nedávnem řekl, že pozorují velmi strmý nárůst činnosti dronů. Írán také drony poskytuje milicím v Sýrii či Jemenu. Část izraelských útoků, které se v Sýrii proti dodávkám zbraní milicím a Hizballáhu uskutečňují, byla zaměřena právě na drony. Podle některých informací americké a izraelské tajné služby také zintenzivnily aktivity proti programu dronů v Íránu.

iZdroj fotografie: Hossein Zohrevand / Creative Commons / CC BY

Existuje mnoho druhů strojů, které země vyrábí. Jedním z nejznámějších a nejdéle používaných je rodina dronů Mohajer. Vznikla již za irácko-íránské války a země je používala ke sledování pohybu iráckých vojsk. Stroje se postupně vylepšovaly a byly prodány i do zahraničí, například do Venezuely nebo do Sýrie. Zde jsou určitě používány, protože jeden stroj v roce 2015 sestřelilo Turecko. V roce 2019 jeden sestřelila i americká výsadková loď USS Boxer.

iZdroj fotografie: Vahid Reza Alaei / Creative Commons / CC BY

Stroje s pumami a raketami

Posledním výtvorem této třídy je Mohajer-6, který již není jenom průzkumným strojem. Dokáže totiž nést až dvě laserem naváděné střely nebo klouzavou pumu Qaem s televizním naváděním. Rozpětí jeho křídel je 10 metrů a je kolem 5,5 metrů dlouhý. Údajně unese náklad o hmotnosti až 100 kilogramů a jeho operační dosah je 200 kilometrů. Sériově se začal vyrábět v roce 2018.

iZdroj fotografie: Fars Media Corporation / Creative Commons / CC BY

Mnohem vyspělejším dronem je pak Shahed 129. Velmi nápadně se podobá americkému MQ-1 Predator a je i řazen do stejné kategorie. Není vyloučeno, že Írán při jeho vývoji využil komponenty havarovaného izraelského dronu Hermes 450.

iZdroj fotografie: Fars Media Corporation / Creative Commons / CC BY

Má rozpětí křídel 16 metrů a je 10 metrů dlouhý. Unese náklad až 400 kilogramů, nejčastěji klouzavé naváděné pumy Sadid-345. Ve vzduchu dron může vydržet až 24 hodin a dosáhne výšky přes 7 kilometrů. Do roku 2024 jich Írán chce mít ve výzbroji minimálně 30.

iZdroj fotografie: Uživatel Alireza editor 2004 / Creative Commons / CC BY-SA

V roce 2021 byla představena existence ještě většího stroje nazvaného Shahed 149 Gaza. Má jít o plný ekvivalent amerického MQ-9 Reaper. Dron má rozpětí křídel 21 metrů a má být schopen operovat až po dobu 35 hodin ve výšce až 11 kilometrů. Jeho výzbroj má tvořit až 11 pum a několik set kilogramů různého elektronického zařízení.

Kopie amerického stroje

Ze zajatého amerického dronu RQ-170 Sentinel má vycházet další stroj Saegheh. V tomto případě se jedná o takzvané létající křídlo. Dron byl poprvé představen v roce 2016. Jeho rozpětí je necelých sedm metrů. Vyzbrojen má být televizně naváděnými protitankovými střelami Sadid-1. V Sýrii byla viděna verze, která měla startovat ze speciálních ližin na terénním automobilu. V roce 2018 jeden dron nad svým územím sestřelil Izrael.

iZdroj fotografie: Hossein Mersadi / Creative Commons / CC BY

Írán samozřejmě disponuje i menšími drony, které jsou využívány hlavně k průzkumu. Další kategorií strojů, kterou využívá, jsou takzvané sebevražedné drony, jež skvěle odpovídají mentalitě rozvíjené v ozbrojených silách Íránu. Ty v sobě nebo na sobě mají nálož a explodují tak, že narazí do svého cíle.

Je to velmi účinná zbraň „chudého muže“ a její největší předností je láce a kvantita. Právě takovým typem dronu měl být napaden třeba izraelský tanker Mercer Street. Touto cestou se dnes dává mnohem více armád, a to i vyspělejších než je Íránská. Zavádí je ve velkém mimo jiné i armáda ruská.

Jak velikou hrozbou mohou být v Perském zálivu drony z Íránu?

Zdroj: Breakingdefense, Atlanticcouncil