Podle data výroby a označení strojů zařazených stále do výzbroje Iránského vojenského letectva by bylo snadné jej podcenit. Jaká je jeho skutečná síla?
Po čtyřiceti letech sankcí a zbrojních embarg se íránské letectvo pomalu mění ve směs stárnoucích strojů hodících se spíše do létajících cirkusů, které se ve vzduchu drží jen silou vůle. Kdyby dnes vypukla válka mezi Íránem a Izraelem nebo Spojenými státy, piloti, kteří by se utkali s íránským letectvem, by se setkali s houfem starých amerických, sovětských a čínských letadel. Některá z těchto letadel, jako například Northrop F-5 Tiger II, se v průběhu let dočkala modernizace. Jiné jsou však považovány za sotva způsobilé k letu.
Pozor na vysoké sebevědomí
Ačkoli není pochyb o tom, že vyspělé americké stíhačky jako F-35 Lightning II nebo F-22 Raptor by měly dlouhý seznam výhod oproti íránským muzeálním kouskům, neznamená to, že by letectvu Íránské islámské republiky chyběly jakékoliv zuby. Ve skutečnosti se některé íránské stíhačky mohou pochlubit schopnostmi, které by zahanbily i americké stíhačky páté generace.
V boji samozřejmě nejde o to, kdo má na papíře lepší čísla, a i ti nejlepší íránští piloti by pravděpodobně americkou stíhačku, která by je sundala, viděli až dlouho poté, co by zatáhli za páku katapultovacího sedadla. Ale američtí piloti by měli zůstat obezřetní: některé z íránských stíhaček byly ve skutečnosti tím nejlepším, co Amerika kdysi mohla nabídnout. A stále mají svojí bojovou hodnotu.
Íránská nejlepší zbraň: Grumman F-14 Tomcat
Před islámskou revolucí v roce 1979 Spojené státy spolupracovaly s íránským monarchou, a dokonce se dohodly na prodeji 80 špičkových stíhaček amerického námořnictva F-14 Tomcat. Celkem bylo dodáno 79 těchto stíhaček. F-14 s maximální rychlostí 2,34 Machu a bojovým rádiusem 930 kilometrů jsou rychlejší a nesou více zbraní než nejnovější stíhačky páté generace, jako je F-35.
Írán tvrdí, že od té doby modernizoval dvě stíhačky F-14 na F-14AM. I když se to zdá nepravděpodobné, Teherán uvádí, že 24 z nich je stále schopno plnit bojové úkoly. Spojené státy vyvinuly velké úsilí, aby Íránu zabránily v získávání dílů pro F-14. Dokonce byly pod přísným dohledem zničeny i vraky amerických vyřazených strojů, aby nějaké součástky neposloužily Íránu.
I přesto to znamená, že Írán musel z některých stíhaček kanibalizovat díly, aby jiné udržel ve vzduchu. I když jsou jejich F-14 provozuschopné, jejich piloti s nimi mají téměř jistě nalétán jen omezený počet hodin, což znamená, že podobný souboj, jako byl předvedený ve filmu „Top Gun“ by pravděpodobně nebyl ve skutečnosti tak dramatický.
Ruská ocel: Mig-29
Americké F-14 v íránských službách doplňuje až 30 bojeschopných Mikojanů Mig-29 Fulcrum. Tyto stíhačky byly v malém počtu získány buď přímo z Ruska anebo dezercí iráckých pilotů či úletem před zničením americkými silami během operace Pouštní bouře v roce 1991.S maximální rychlostí 2,25 Machu jsou tyto stíhačky také rychlejší než americké stealth stroje, ačkoli stejně jako F-14 by Mig-29 prohrál manévrovací boj s americkým F-15.
Se sedmi pevnými body pro rakety vzduch-vzduch byly tyto Migy zkonstruovány tak, aby se mohly postavit a bojovat s americkými stíhačkami čtvrté generace jako jsou zmíněné F-15 a F-16 Fighting Falcon. Írán údajně své „devětadvacítky“ zmodernizoval a upravil, takže mohou nést i protilodní střely Nasr-1, což z nich činí problém pro námořnictvo a námořní plavbu na velkých vodních cestách, jako je Hormuzský průliv.
„Íránská“ stíhačka: Northrop F-5 Tiger II a HESA Saeqeh
V srpnu loňského roku usedl íránský prezident Hasan Rúhání do kokpitu stíhačky, kterou označil za novou íránskou stíhačku čtvrté generace… Problém je v tom, že stíhačka nebyla ani nová, ani íránská. Rúhání pózoval se stíhačkou Northrop F-5F, kterou Írán zakoupil od Spojených států před více než čtyřiceti lety. Předpokládá se však, že tyto stíhačky prošly v průběhu let značnou modernizací, z níž velká část byla vymyšlena íránskými inženýry.
Skutečně íránské domácí letouny – HESA Saeqeh jsou rovněž založeny letounech F-5, přestože jsou značně upraveny a mají ruské motory. Poprvé se vznesly už v roce 2007.
Dnes polozapomenutý Northrop F-5 se objevil také ve filmu „Top Gun“ z roku 1986, a to jako nepřátelský a fiktivní Mig-28, a jako stíhací letoun, který využívali instruktoři Top Gunu. Předpokládá se, že Írán udržuje flotilu 60 bojeschopných letounů F-5 v různých verzích. Většinou by se mělo jednat o stíhací bombardéry F-5E a asi 16 dvoumístných cvičných F-5F.
To ze stroje činí jednu z páteří íránských vzdušných sil. S maximální rychlostí 1,6 Machu, celkem sedmi pevnými závěsníky pro rakety nebo bomby a velkými manévrovacími schopnostmi jsou tyto letouny i přes značný věk stále schopny způsobit značné potíže.
Zbytky po Saddámovi: Su-22 Fitter
Když americké stíhačky F-15 zaútočily na irácké letecké základny, aby zahájily válku v Perském zálivu v roce 1991, více než 40 iráckých stíhacích bombardérů Su-22 vzlétlo k obloze. Nechtěly však svést bitvu s přilétajícími americkými Eagly. Utíkaly jako o život! Americké stíhačky dva z nich sestřelily, ale zbytku se podařilo proniknout do íránského vzdušného prostoru. Některé nouzově přistály, jiné dosedly lépe, ale jen málo z nich bylo po přistání na letištní plochu považováno za provozuschopné.
Netrvalo dlouho a Írán je, s téměř stovku dalších iráckých letadel, prohlásil za své. Zprovoznit nově nabité stíhací bombardéry Su-22 se ukázalo nejen jako zdlouhavá, ale i nákladná záležitost. Po téměř 30letech, co již tehdy zastaralé stíhačky dorazily do Íránu, se předpokládá, že dnes je v provozu něco kolem 20 letounů.
Deset z nich se dokonce dočkalo významných modernizací, které jim umožňují nést přesně naváděnou munici a sdílet data s blízkými bezpilotními letouny. Tyto Fittery by pro americké stíhačky nepředstavovaly velkou hrozbu. Je ale pravděpodobné, že by se místo toho spolu s malým počtem íránských Su-25 a Su-24, zaměřily na boj proti pozemním silám.
Zdroj: WeAreTheMighty
Události
|
PŘEČTENÍ: 102639
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 105085
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 103103
