I Itálie chtěla vlastní dvoumotorovou stíhačku. Bojechtivě vypadající IMAM Ro.57 však nebyla úspěšným strojem

Italské válečné snažení a zbraně často spíše připomínaly špatnou komedii než seriózní snahu o překonání protivníka a vedení boje.

i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
                   

Benito Mussolini tvrdil, že Středozemní moře je Italské „Mare nostrum“ tedy „jejich moře“. Ve skutečnosti ho neměl čím hájit. Jedním z modernějších letadel, které v Duceho letectvu například chyběla, byla přepadová a dálková stíhačka schopná jak doprovodu bombardérů, tak obrany před útočícími bombardéry protivníka. To vše měl splňovat IMAM Ro.57.

Dárek k sjezdu novinářů

V květnu roku 1939 hostila Itálie První mezinárodní kongres leteckých novinářů. Duce se chtěl pochlubit silou svých orlů, a tak nad užaslými novináři v Římě létalo několik moderně vypadajících prototypů. Jedním z nich byl i stroj leteckého inženýra Giovanniho Galassa IMAM Ro.57.  Bylo to vcelku překvapení. Firma IMAM patřila ke konzervativním a dosud se především soustředila na vývoj dvojplošníků.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Na obloze nad novináři létal aerodynamicky vytříbeny samonosný dolnoplošník. Křídlo bylo ale ještě dřevěné, trup byl příhradový a svařený z ocelových trubek, pouze potah trupu byl z duralu. Novináře přesto zaujala jeho ladná konstrukce. Stroj jim byl představen jako prototyp těžké a záchytné stíhačky, která bude brzy zavedena do výzbroje. „Brzy“ v případě Itálie znamenalo tři roky.

Omezení přímo v konstrukci

Stroj sice vypadal moderně, ale díky poddimenzované konstrukci měl svá omezení. Smíšená konstrukce nebyla již na výši doby, odolnost a obratnost nové stíhačky citelně pokulhávaly za konkurenčními celokovovými stroji téže kategorie ve světě. Rozpětí nového italského dvoumotorového stíhače bylo 12,50 metru, délka 8,81 metru a výška 2,90 metru. Hmotnost prázdného letounu byla 3493 kilogramu a maximální vzletová 4994 metru. Ro. 57 poháněly dva dvojhvězdicové dvanáctiválce Fiat A-74 RC. 38 s výkonem 840 koní každý.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

A to byl právě kámen úrazu. Výkon motorům citelně chyběl. Rychlost a stoupání stroje byly poměrně špatné. Proto konstruktéři přišli s šalamounským řešením. Ro. 57 zůstala jen minimální výzbroj, a to dva velkorážné, ale silně nespolehlivé kulomety Breda-SAFAT 12,7 milimetru. Maximální rychlost sice stoupla na 516 kilometrů v hodině v 5500 metrech a do 6000 metrů stíhačka vystoupala za 7 minut a 6 sekund, ale to už v roce 1941 stejně viditelně nestačilo. Dolet stroje byl 1200 kilometrů a dostup 9600 metrů.

Ze stíhače bitevník

Po testech se starší jednomotorovou stíhačkou Macchi C.200, které dopadly remízou, Regia Aeronautica usoudila, že stíhačku Ro.57 nepotřebuje. Místo toho italské letectvo se ji rozhodlo přestavět na bitevní stroj a střemhlavý bombardér IMAM Ro.57bis. Ten dostal pod křídla aerodynamické brzdící klapky, ke kulometům přibyly dva kanóny ráže 20 milimetrů MG 151/20 a závěs pro 500 kilogramovou pumu. Jinak konstrukce žádných změn nedoznala. Stejné zůstaly i motory.

Výkony IMAM šly tudíž rapidně dolů. Maximální rychlost byla už jen pouhých 457 kilometrů v hodině a výstup do 6000 metrů se protáhl na 9 minut a 30 sekund, což v by roce 1942 již nestačilo ani na stíhání nejpomalejších bombardérů. Nové zbraně narušily aerodynamiku stroje, nové kryty motorů se nepovedly, snížily za letu relativně vyšší rychlostí přívod chladícího vzduchu k motorům a ty se začaly přehřívat. Přesto letectvo objednalo 110 Ro. 57bis, z nichž 75 bylo do kapitulace Itálie skutečně dodáno.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Stroje byly dodány 97º Gruppo Tuffatori umístěné na letecká základně v Kalábrii. Stroje si oblíbil pozemní personál pro snadnou obsluhu. U pilotů pro výše vyjmenované nešvary nezazářily. Několik strojů se pokoušelo zastavit invazi Spojenců na Sicílii, ale po bombardování letiště Crotona, kde byla letka dislokována, veškerá jejich aktivita ustala. Zbylé IMAM Ro.57 skončily ve starém železu.

Více než nadějný nástupce

Ve firmě IMAM inženýr Giovanni Galasso ale nezahálel a posunul svojí konstrukci dál. IMAM Ro.58 byl již celokovové konstrukce, s dvojitými výškovkami a bylo přidáno místo pro zadního střelce. Rozpětí stroje vzrostlo na 13,40 metru, délka 9,89 metru a výška 3,39 metru. Ro.58 dostal také nové motory. Fiat RA.1050 R.C.58 Tifone byly licenční kopií německých DB 601 s výkonem 1475 koní každý.    

S novými motory se stal malý zázrak a italská stíhačka v testech dokázala porazit i německý Messerschmitt Me 410. Maximální rychlost byla pěkných 605 kilometrů v hodině, dostup 10500 metrů a dolet 1500 kilometrů. Výzbroj byla podstatně zesílená. Vedle nespolehlivého kulometu 12,7 mm Breda-SAFAT byly v přídi tři kanóny ráže 20 milimetrů MG 151/20. Ro.58 mohl nést i 500 kilogramů pum nebo kontejner s dalšími dvěma MG 151/20.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

 Ro.58 by byl schopen způsobit ve svazech nepřátelských těžkých bombardérů velké ztráty. Problém byl však v tom, že se psal rok 1943 a fašistická Itálie se pomalu hroutila. Vznikl tak pouze jeden jediný prototyp. Ten byl přelétnut na letiště Guidonia Montecelio nedaleko Říma a zbaven motorů. Po osvobození stroj skončil na vrakovišti. Tím skončila snaha Italů získat dvoumotorový stíhací letoun.  

Proč Itálie nedokázaly vyvinout lepší letadla?

Zdroj: Bill Gunston, Bojová letadla druhé světové války, Praha, 1998.

Diskuze Vstoupit do diskuze
97 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Špatná zpráva pro Putina: Tisíce Rusů si dobrovolně volají s Ukrajinci a prosí je o pomoc
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Proč je ženám pořád zima? Pro zimomřivost je více předpokladů, problém spočívá v hormonech
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Babská rada nad zlato: Nápoj se skořicí a zázvorem pročistí střeva během 3 dnů. Kromě toho začne ubývat tuku na břiše
adbz.cz
adbz.cz
Luštěniny ani kyselé zelí nemusí nadýmat. Klíč je ve správné přípravě