Letouny páté generace začínají být standardem ve výzbroji moderních letectev. Přinášejí mnohé výhody, ale zatím se nikdy neutkaly ve společném souboji, snad to tak zůstane.
Nejrozšířenějším letadlem páté generace ve světě je americký stroj F-35 Lightning II. Tomu by se mohly postavit asi jen dva sériově produkované stroje soupeřů, i když další jsou ve vývoji. Jedním z letadel, o kterém se hovoří a může získat několik států, je ruský Su-57. Není proto vyloučené, že se tyto dva stroje nakonec někde potkají. Zásadní otázkou, jež zajímá stratégy i fanoušky, je, kdo by takový střet vyhrál.
Typy letounů jsou rozdílné
Jedním ze zásadních problémů pro nalezení odpovědi na takovou otázku je, že nejsou k dispozici relevantní informace o vlastnostech těchto strojů. Pravda se stejně ukáže až v praxi a navíc velkou roli hraje výcvik pilotů. Málo údajů je především o ruské stíhačce, ale i klíčové schopnosti amerických strojů jsou utajené a ví se o nich obecně velmi málo.
Je ale několik věcí, které je možné posoudit. Například faktem zůstává, že jde o rozdílné stroje. F-35 je menší jednomotorová stíhačka, Su-57 velká dvoumotorová. Z toho může plynout i úroveň jedné z klíčových vlastností letounů 5. generace – nízká zachytitelnost radarem. Američané mají s konstrukcí takových strojů a s používanými materiály větší zkušenosti.
Z těchto informací a velikosti letounů lze obecně předpovědět, že na radaru bude ruský stroj zkrátka viditelnější. Rusové při jeho konstrukci dbali i na cenu. Jednou z položek, na které mohli ušetřit, jsou ale právě extrémně drahé materiály pohlcující radarové vlny. I když cenově se obě letadla nakonec příliš lišit nebudou.
Co umí radar
Velkou roli bude hrát schopnost detekce. Radar a další senzory americké stíhačky jsou neobyčejně přesné a dokáží detekovat cíle i na velmi dlouhé vzdálenosti. Ruské radary takové schopnosti pravděpodobně nemají. Může o tom svědčit třeba propad ruských radarů na letounech Su-35 v testech s francouzskými Rafale. I když šestianténový N036-1-01 X na ruském stroji Su-57 je nový a jistě vylepšený. Otázkou je, zda je schopen se vyrovnat západní technice.
Americké F-35 také disponují schopností spolupráce s nepilotovanými stroji a americké letectvo na tom pracuje již řadu let. To letadlu umožňuje nepilotované stroje vyslat dopředu, prozkoumat oblast, protiletadlovou obranu nepřítele, případně i zaútočit. Ruské letectvo před několika měsíci přišlo s informací o možné spolupráci Su-57 s dronem S-70, ale dle všeho v této oblasti o roky zaostává.
F-35 vyniká v přímém softwarovém propojení systémů s jinými, umělou inteligencí, sdílením a vyhodnocováním dat, což letadlům dává neuvěřitelné výhody. Zatím zůstává záhadou, co vše z toho bude umět ruské letadlo, i když i to má být vybaveno novým datalinkem. Americká stíhačka byla také zkonstruována, aby byla mimořádně odolná vůči systému elektronického boje nepřítele, to by měla být další z jejích výhod.
Vysoká ruská manévrovatelnost
S velkou dávkou přesnosti se o strojích určitě dá říci jedno. Ruský by pravděpodobně měl výhodu v boji na krátkou vzdálenost. Americká stíhačka dosahuje maximální rychlosti Mach 1,6, její soupeř Mach 2. Je také nutno poctivě přiznat, že systém ovládání a řízení letounu F-35 je odvozen od ruských patentů vázaných na letoun Jak-41, především Jak-41M, které Američané v letech vlády Jelcina z Ruska za hubičku odkoupili.
Což ale znamená, že jej Rusové dokonale znají a zřejmě dokáží v tomto směru poměrně přesně odvodit možnosti F-35. Rusové také dbají na takzvanou supermanévrovatelnost, což by při konfrontaci ruského letounu s řízenou střelou z F-35 mohlo hrát určitou roli. Su-57 má k tomu velmi účinný systém vektorování tahu a zvládá protiraketový manévr naprosto bez problémů.
To, že stroje 5. generace nejsou určené na boj na krátkou vzdálenost a většina jejich soubojů se bude odehrávat mimo přímou viditelnost, může být výhoda pro F-35, ale pro malou obratnost jím vystřelených autonomních protileteckých střel, které nebude jeho pilot moci bezprostředně korigovat v poslední fázi letu k cíli, i nevýhodou.
Existuje ale jeden aspekt, který F-35 vyvyšuje jednoznačně a nelze jej zpochybňovat. Amerických F-35 po světě létá více než 600 a neustále jich přibývá. Naopak Rusko se dlouho potýkalo s rozbíháním sériové výroby a v současnosti má asi kolem desítky Su-57 a do roku 2028 jich bude v jeho letectvu sloužit 76. Z toho jasně vyplývá, že jen pouhými počty dokáží F-35 své ruské soupeře doslova převálcovat.
Sankční problémy Ruska
Velmi bude záležet také na schopnosti Ruska letouny vyrábět. Zatímco F-35 ve spolupráci s USA produkují i některé spojenecké země, Rusko má s výrobou letadel 5. generace velké problémy. Ty se mohou ještě prohloubit, pokud na zemi budou uvaleny další sankce. Třeba případ Su-35 ukázal, že k jejich kompletaci pro zahraniční zákazníky Rusko potřebuje některé komponenty, které údajně neumí samo vyrobit.
Téměř vždy však šlo o komponenty, které si vyžádali sami zájemci o ruské stroje s tím, že budou dodány ke zkompletování letounů Su-35 z jiných zemí než z Ruska, například z Izraele, apod. Když na nátlak USA prakticky všichni dodavatelé takovýchto vyžádaných komponent nakonec své dodávky do Ruska odvolali, zbývají Rusku jen dvě možnosti.
A) Buď přiznat, že tyto elementy, přístrojové vybavení a některé materiály prostě vyrobit neumí. B) Nebo k řešení těchto problémů přistoupit z vlastních zdrojů a možností. A opět má logicky dvě možnosti. BA) Buď osadí do objednaných letounů komponenty své vlastní provenience a prokáže, jak je schopno nedodané prvky plnohodnotně nahradit z domácích zdrojů. BB) Nebo, vzhledem k napjaté mezinárodní situaci, nechat věci tak jak jsou a ponechat Západ v domnění, že platí A) a v klidu si pro sebe připravovat letouny vybavené dle možnosti BA).
Jeden významný vojevůdce kdysi řekl: Přesvědčit protivníka, aby mne podceňoval, bude jedna z mých nejúčinnějších zbraní, až dojde na řinčení zbraní na bojišti.
V čem jsou podle vás přednosti ruské a v čem americké stíhačky?