V poslední době se roztrhl pytel s „neviditelnými“ konstrukcemi typu stealth. Švédové však dokazují, že to jde i bez nich.
Přestože se program Gripen spustil roku 1979 a první prototyp vzlétl již v roce 1988, tvrdohlavý švédský Gryf se do důchodu nechystá. Právě naopak! V nových verzích E a F jako by celý program chytl čerstvý vítr. Švédové svůj létající klenot nejen zvětšili, ale „prošpikovali“ ho i nejmodernější technologií. Posunuli ho na úroveň zhruba 4,5. generace konkurenčních strojů. V čem se JAS 39 E/F liší od konkurence a čím překvapuje?
Gripen na steroidech
Prototyp konstrukčně poslední verze Gripenu vzlétl již roku 2017 a reagoval na nejnovější trendy ve vývoji letecké bojové techniky. Švédové místo na technologie stealth vsadili na špičkovou elektroniku, snadný upgrade stroje a nenáročný a levný provoz i v těch nejextrémnějších severských podmínkách. Vedle toho byl zvýšen dolet a manévrovatelnost nové verze, přestože došlo k nárůstu rozměrů i hmotnosti.
Co je tedy na „Éčku“ nové (v závorce data platící pro verzi C/D, kterou používá i naše letectvo)? JAS 39 E má délku 15,3 metrů, dvoumístná verze F pak 15,9 metrů (verze C 14,1 metrů a D pak 14,8 metrů). Konstrukce křídla je kvůli delšímu trupu a novému podvozku zcela nová a rozpětí je 8,6 metrů (8,4 metrů). Výška zůstala stejná, tedy 4,5 metrů. Daleko důležitější než exteriér, který se od předchozích verzí až tolik neliší, je to, co se skrývá pod ním.
Největší novinkou je rozhodně motor. General Electric RM16, ve verzi F414-GE-39E, byl původně vyvinut pro F/A-18 E/F Super Hornet. Má výkon 61,8 kN, s přídavným spalováním pak 98 kN. Nový motor je sice těžší, ale výkonnější a JAS 39 E si díky němu udržel rychlost 2 460 kilometrů v hodině, tedy M2, ale především je lépe ovladatelný a s novou avionikou zvládá i manévry, které zvládaly jen těžší dvoumotorové stroje.
S větším motorem narostla i hmotnost stroje. „Éčko“ má o 2 200 kilogramů více než „Déčko“ a prázdné tedy váží 8 000 kilogramů. Maximální vzletová hmotnost je pak 16 500 kilogramů, z čehož 6 000 kilogramů, tedy o 700 kilogramů více, tvoří výzbroj. Vedle toho se o asi 40 % zvýšil obsah vnitřních nádrží, a tak se téměř zdvojnásobil bojový dolet z 800 kilometrů u starší verze na 1 500 kilometrů. Maximální dolet je pak 4 000 kilometrů a dostup 16 000 metrů.
Unikátní DIMA
První systémem, který nadřazuje „Éčko“ konkurenci, je DIMA, tedy Distributed Integrated Modular Avionics. Co to znamená? Hardwarové a softwarové systémy nezbytně nutné k letu Gripenu jsou striktně odděleny od jiných, méně nezbytných komponentů a programů. Stroj tak bude letuschopný i s necertifikovanými bojovými systémy a zbraněmi, a nebude mu tak od nich hrozit poškození či narušení životně důležitých funkcí například hackerským útokem či nenápadně instalovaným počítačovým virem v elektronice přídavných zbraňových systémů.
Kabina pilota je již prakticky bez analogových přístrojů a je vybavena velkým dotykovým displejem WAD (Wide Area Display) s rozměry 48 x 20 centimetrů. Velkou novinkou je, že piloti si své pracovní prostředí na ploše budou moci upravit zcela individuálně, což by mělo vést k zefektivnění jejich práce. Displej také bude propojen s pilotovou přílbou Targo. Celý systém by měl být snadno upgradovatelný, neboť je vybudován na principu otevřené architektury.
Od straších verzí se výzbroj Gripenu E/F až tolik neliší. Pod trupem přibyly dva další závěsníky a stíhačka jich nyní má deset. Vedle střel AIM-9 Sidewinder (Rb.74), Meteor nebo A-Darter může stroj nést i laserem naváděnou munici GBU-12 Paveway II nebo GBU-39. Kanónovou výzbroj tvoří jeden Mauser BK-27 ráže 27 milimetrů se 120 náboji. Tím není vybavená dvojmístná verze F. Stíhačka je samozřejmě vybavena i výmetnicemi klamných cílů.
To, aby byly zbraně přesné a nepřítel včas odhalen, zajišťuje několik systémů. Prvním a nejdůležitějším detekčním systémem je samozřejmě radar. PS-05 Raven AESA je zvláště citlivý a díky moderní konstrukci má nižší tepelné vyzařování a spotřebu energie. Radar pokrývá pole v horizontu 200°. Druhým klíčovým systémem je elektro-optický vyhledávací a zaměřovací systém Skyward-G, jehož hlavice je skryta pod čelním štítkem kokpitu.
Stealth? Jen drahý špás
Švédové se postavili dnešnímu trendu technologie stealth. „Neviditelná“ letadla jsou totiž často snadno odhalitelná. Stačí drobný elektromagnetický signál, například při komunikaci, a letoun se stealth konstrukcí je odhalen moderními pasivními sledovacími zařízeními. Stejně tak hrozí, že pokud budou znovu zavedeny do provozu modernizované nízkofrekvenční radary pracující na vlnách VHF, bude stealh k ničemu.
Jakou má tedy Gripen modelu E ochranu? Konstruktéři vsadili na sofistikovaný systém elektronického boje Arix. Ten pracuje v rozsahu od 2 do 18 gigahertzů a dokáže vytvořit stovky falešných radarových odrazů, jimiž zvládne zahltit lokalizační prostředky nepřítele. Systém je řízen kognitivní umělou inteligencí a umí se zaměřit i na více cílů. Antény systému jsou na konci křídel ve slotech pro protiletadlové střely.
K systému Arix bude nabízen i podvěsný kontejner EAJP (Eletronic Attack Jammer Pod), který zesiluje dosah systému a zajišťuje krytí více strojů. Kontejner dokáže rušit i přehledové radary a komunikační prostředky nepřítele. Dalším rušícím zařízením má být malá střela LADM (Lightweight Air-launched Decoy Missile). Ta umí nejen rušit zaměřovací prostředky nepřítele, ale i imitovat různé druhy cílů.
Gripen v zemi samby
Zatím jediným reálným zájemcem se ale dodnes vedle Švédska stala jen Brazílie. Ta v roce 2014 podepsala smlouvu na dodávku 34 strojů ve verzi E a F. Gripen bude v Brazílii označen jako F-39E. Nákup opět provázel skandál, který mělo způsobit údajné drobné všimné pro syna prezidenta Luly da Silvy. Případ se však stále vyšetřuje. Polovina strojů bude vyrobena ve Švédsku a zbytek v Brazílii, která od toho očekává nejen levnější pořízení, ale také důležitý transfer technologií. Očekává se, že zakázka bude rozšířena o dalších 34 kusů s možností opce až na 108 kusů.
Dalších 60 pouze jednomístných kusů odebere švédské letectvo. Předpokládá se, že by stroj mohl uspět i v očekávaných nových tendrech například v České republice, Kanadě, ale i v Indii, Vietnamu či Kolumbii. Gripen by se mohl stát skutečnou alternativou a kompromisem k drahým americkým nebo naopak ruským strojům, pokud bude s jeho dodávkou zájemcům také v ceně integrována potřebná výzbroj a elektronické vybavení například z NATO.
Zkušenost z Česka jasně říká, že mít letadlo, které jen dobře a rychle létá, je nemístný přepych. Věřme tomu, že to v BAC a SAABu už jasně pochopili. Dnes již ve svých propagačních materiálech uvádí, že jedinou nevýhodou nového Gripenu je, že stroj dosud nemohl prokázat své dobré vlastnosti ve skutečném boji.
Co je tedy hlavní předností Gripenu E? Vedle moderní technologie je to především cena, která je kolem 85 milionů dolarů (1,8 miliardy Kč) za kus, jež je vedle západní konkurence velmi příjemná. Zároveň jsou přijatelné i provozní náklady na jednu letovou hodinu, které se pohybují mezi 4 700 až 5 000 dolary (101 000 až 108 000 Kč). Navíc konstrukce letounu umožňuje velmi jednoduchý upgrade a JAS 39 E tak může zůstat v provozu několik desítek let. Proto lze o Gripenu tvrdit, že potenciál má.
Měl by se nový Gripen objevit i v českých barvách, nebo by byl lepší nějaký jiný stroj?
Zdroj: BussinesInsider
Události
|
PŘEČTENÍ: 14374
Události
|
PŘEČTENÍ: 17102
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 15287
