Z hloupé pumy se stala chytrá s dlouhým dosahem: nikdy nemine cíl a je 24krát levnější než Tomahawk. Ukrajina má americkou sadu JDAM

Díky speciální přídavné sadě JDAM může ukrajinské letectvo přesně zasahovat pozemní cíle na vzdálenost desítek kilometrů. Zásoby jsou přitom více než dostačující.

Letecké pumy JDAM, Ukrajina i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Některé přesné zásahy ruských cílů při bojích na Ukrajině mohou mít v posledních dnech na svědomí ukrajinská letadla, která dostala značné vylepšení. Nově totiž mohou svrhávat pumy na dlouhou vzdálenost a s téměř 100% jistotou, že svůj cíl zasáhnou. Spojené státy totiž potvrdily, že dodaly napadené zemi první pumy s konverzní sadou JDAM (Joint Direct Attack Munition). Ta za relativně nízkou cenu mění hloupé gravitační pumy na naváděné prostřednictvím GPS.

Navádění pum pomocí GPS nemůže ovlivnit počasí

Vznik JDAM se datuje do 90. let 20. století, kdy americké letectvo při akcích zjistilo, že přesné laserem naváděné pumy za špatné viditelnosti ne vždy správně fungují. Vznikl proto nápad na zařízení využívající GPS, neboť tento navigační systém nemůže být ovlivněn počasím. První soupravy k testování dostalo letectvo v roce 1997, a zjistilo, že pumy vybavené naváděním GPS dokáží zasahovat cíle s přesností zhruba 10 metrů.

Myšlenka na sadu JDAM je vlastně nesmírně jednoduchá, a hlavně také využívá zásoby starších „hloupých“ bomb. Těch je nejen velké množství, ale jsou i levné. Souprava vlastně spočívá jenom v naváděcí hlavici, v níž je inerciální navádění a GPS, a k tomu jsou na běžné pumě přidělané řídící plochy. Ukrajina měla přitom dostat sady JDAM-ER se speciálními křídly, která mění pumu v klouzavou. Může tak zasahovat cíle až 80 kilometrů od bodu, kde ji letoun odhodil, což je výhodné hlavně v oblastech se silnou protivzdušnou obrannou.

Soupravy jsou montovány na běžné pumy o hmotnosti 230 až 910 kilogramů, ale není přesně jasné, jaké ukrajinské letectvo obdrželo. První testovaná verze JDAM-ER byla však na pumě o hmotnosti 230 kilogramů, takže lze předpokládat, že i zbytek bude stejný. Pro Ukrajinu je to velmi důležité, protože i když mohla už dříve zasahovat 80 kilometrů vzdálené cíle střelami z raketometu HIMARS, jednalo by se o mnohem dražší řešení, a navíc není hlavice tak silná jako letecká puma. Nově se tak může zaměřit i na velmi odolné cíle.

Dostatek sad JDAM a celkově levné řešení

Výhodou také je, že na rozdíl od mnoha jiných druhů přesně naváděné munice nebo řízených střel jsou pumy s JDAM relativně levné a je jich hodně, jenom v roce 2020 bylo vyrobeno 430 tisíc souprav. Dle odhadů stojí jedna puma se soupravou JDAM kolem 30 tisíc dolarů, tj. asi 665 tisíc Kč. Jistě, není to vyloženě levné, ale pro srovnání – střela Tomahawk vychází na minimálně 730 tisíc dolarů, což je 16,1 milionů Kč. Oproti nim jich tedy lze Ukrajině dodat relativně vysoký počet.

Otázkou zůstává, jaká ukrajinské letadla jsou schopna plnit roli nosičů nových pum, sady JDAM-ER byly totiž uzpůsobeny pro letouny vyráběné Západními zeměmi. Ale jelikož se už v minulosti podařilo na „žlutomodrá“ bojová letadla instalovat systémy na odpalování protiradarových střel AGM-88 HARM, byly stroje nejspíše i tentokrát nějak upraveny. Pomoci s tím mohlo třeba Polsko, protože má ve výzbroji nejenom pumy se sadami JDAM, ale také stále provozuje bojová letadla Mikoyan MiG-29 Fulcrum, která jsou shodná s těmi v řadách napadené země.

Pumy se supravami JDAM

Jak hodnotíte vylepšení pum pomocí JDAM?

Zdroj: TechWP
Diskuze Vstoupit do diskuze
92 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články